Expertka: Lidé si začnou více spořit
3. 10. 2023
Přenastavení státních příspěvků, kdy za úložku 1700 a více korun stát pošle 340 korun, povede k tomu, že si Češi začnou posílat do penzijních fondů vyšší částky a celkový objem peněz v penzijním spoření stoupne. Je o tom přesvědčena produktová ředitelka Rentea penzijní společnosti Lucie Jurníčková.
Jak z pozice penzijní společnosti hodnotíte navržené změny? Budou si lidé díky přenastavení výše státních příspěvků na stáří více spořit?
Velkou motivací pro klienty je výše státní podpory. Takže tomto smyslu si myslím, že obecně se díky této změně příspěvky lidí v penzijku navýší. Tuto změnu určitě vítáme a podobně to asi vnímají všechny penzijní společnosti i klienti. V návrhu zákona jsou ale i další změn y a k některým z nich se stavím neutrálně, některé další jsou pozitivní. Hlavní je, že se o této problematice začíná více mluvit, i když bych uvítala, kdyby se důchodová reforma uchopila komplexněji.
Vláda navrhla, aby se státní příspěvky už nevyplácely důchodcům. Těm se tak už asi nevyplatí v penzijních společnostech zůstávat …
Obecně nejsem úplně proti tomuto návrhu. Pokud je produkt založen jako spoření na penzi, pak dává smysl podporovat ty, co prozatím nepobírají penzi. Stát může upravovat nároky na státní příspěvky, ale měl by současně brát ohled na očekávání účastníků, kteří smlouvu uzavírali za určitých zákonných podmínek. Tedy tato úprava by měla určitě platit pro nově sjednané smlouvy, ale u stávajících smluv si tím nejsem jistá. Navíc by se mohl brát ohled na klienty, kteří jsou v důchodovém věku stále aktivní a odvádějí dávky do státního rozpočtu, tam by podpora ve formě státního příspěvku mohla zůstat.
Co může případný odliv důchodců znamenat pro penzijní společnosti?
Konkrétně za naši penzijní společnost tak velké riziko nevnímám. Máme minimum klientů, kterých by se tato úprava dotkla. Určitě bych ale chtěla vzkázat všem, kterých by se to potenciálně mělo týkat, aby zatím penzijko neukončovali, pořád ještě není schválen finální návrh úprav tohoto zákona. Já si myslím, že je pořád ta možnost, že se to bude týkat jen nově uzavřených smluv, a zbytečně bych zatím nešířila paniku.
Budete vašim klientům doporučovat alternativní fond?
Ano, budeme. Jedná se o nový účastnický fond, který bude spravovat penzijní společnost a bude jej nabízet v rámci svého penzijního doporučení. Určitě tohle vnímám jako jeden z dalších pozitivních bodů návrh u změny zákona, v zásadě se jedná o fond s volnější investiční strategií ve smyslu volby investičních nástrojů.
Další novinkou bude DIP, tedy dlouhodobý investiční produkt, ten ovšem nebude pod správou penzijní společnosti. Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody těchto nových produktů?
Podle mého názoru bychom se na tyto dva produkty neměl i dívat jako na konkurenční produkty, ale spíš je vnímat tak, že jeden produkt je možné doplnit produktem druhým. Tedy za mě by bylo doporučení, aby měl každý sjednáno doplňkové penzijní spoření, kde by čerpal maximální státní podporu, a čerpání daňových výhod by mohlo být rozděleno do doplňkového penzijního spoření a DIPu. Na konkrétním příkladu by to mohlo být tak, že dám 3300 korun na doplňkové spoření, kde získám maximální státní příspěvek a částečnou daňovou úlevu, a pokud mám ještě rezerv u, tak pro maximální daňové odpočty mohu dávat dalších 2000 korun.
DIP bude moci nabízet poměrně široká škála poskytovatelů. Je toto pro lidi výhoda? Podle čeho by si je měli vybírat?
Upřímně mám z tohoto trochu obavu. Na trhu je opravdu hodně institucí, které budou moci DIP nabízet, tedy není možné dostatečně regulovat a kontrolovat všechny. Pokud se na trhu objeví někdo, kdo zneužije volnosti produktu DIP, tak to ohrozí i pověst penzijních společností a stabilitu celého třetího pilíře. Nikdo si nespojí, že se jedná o produkt, který nemá s penzijními společnostmi nic společného. Určitě bych si jako klient dávala pozor na to, které instituci svěřím své finance. Nekoukala bych se jen na atraktivitu produktu, ale i na samotnou instituci, která daný produkt nabízí.
Není DIP tak trochu navíc? Neměla se vláda zaměřit jen na úpravy v důchodovém spoření? Nebo to opravdu může být efektivní nástroj, který lidi naučí více investovat?
Spíše bych soustředila pozornost na to, aby se vylepšil stávající produkt ve třetím pilíři, než vytvářela nový produkt. Přijde mi, že to trochu způsobilo zmatek a často nikdo neví, kdy se mluví o alternativním fondu – tedy nové možnosti investování pro penzijní společnosti – a kdy o DIP, kde se jedná o nový produkt třetího pilíře, který nebudou moci penzijní společnosti nabízet. Za mě by dávalo smysl například zavést povinnost příspěvku zaměstnavatele při nástupu do zaměstnání – vždyť ta výhoda je tam jak pro klienta, tak pro zaměstnavatele. A určitě by se dalo mluvit o více možnostech, jak motivovat klienty, aby si odkládali více prostředků na stáří.
Zdroj: Novinky.cz
A je DIP efektivní nástroj k tomu, naučit Čechy více investovat?
Pokud bude správně nabízen a prodáván, pak ano. Vnímám, že by to mohl být efektivní nástroj. Pro mladé bude možná i atraktivnější, protože má v názvu produktu slovo investiční. V tom má produkt doplňkové penzijní spoření velkou nevýhodu, protože je stále vnímán jako spořen í, a mladí lidé chtějí investovat a ne spořit. A přitom jde jen o název produktu, jinak i doplňkové spoření je efektivní investiční nástroj.
Výnosy penzijních fondů, zejména transformovaných, ale na inflaci zdaleka nestačí. Může se to změnit? Co by tomu pomohlo?
U transformovaných fondů si nemyslím, že by se tohle mohlo v dohledné době změnit. Možná s e odvážím i tvrdit, že to už se nezmění nikdy. I když někdy může být člověk překvapen. Ale opravdu, jediné, co může pomoci, je určitě převod do účastnických fondů.
Kritici fungování třetího pilíře také upozorňují na to, že poplatky za správu a odměny penzijních společností jsou u nás relativně vysoké…
Tohle téma kolem mě rezonuje celkem často. Napadá mě k tomu jen otázka, jestli tedy DIP je řešením, když u penzijních společností se mluví o vysokých nákladech? Jinak si tedy nemyslím, že poplatky za správu a odměny penzijních společností jsou až tak vysoké v porovnání s jinými investičními nástroji, které jsou na trhu využívány. Navíc jsou tyto poplatky transparentní.
Většina lidí je stále v transformovaných fondech, které nevynášejí prakticky nic. Kdy dává smysl přejít do účastnických fondů, které mají dlouhodobé výsledky lepší?
Můj názor je, že pokud by měl být investiční horizont delší než pět let, tak pak není co řešit a klient by měl být v účastnických fondech. Do účastnických fondů by měli být převedeni všichni klienti do věku 55 let. U klientů ve věku 55 až 60 let je to vždy na individuálním zvážení a finanční a zdravotní situaci. Převod u klientů starších 60 let by měl být uskutečněn z důvodu výběru penze formou starobní penze na dobu určitou či využití předdůchodu, respektive využití možnosti výplaty z doplňkového penzijního spoření. Pokud je cílem účastníka vybrat částku jednorázově, pak je rozumnější ponechat prostředky v penzijním připojištění. Vždy je nutné individuální posouzení.
A jak podle vás lidi zaujme možnost přejít do účastnického fondu také jen částečně?
Upřesním to. Je to tak, že bude možné pozastavit současnou smlouvu penzijního připojištění, tedy starého penzijka, a současně mít novou smlouvu – doplňkové penzijní spoření, kde si klient bude spořit a dostávat státní příspěvky. To může určitě pomoci s tím problémem, že velká část účastníků je velmi konzervativní a i přes doporučení penzijních společností v transformovaných fondech stále zůstává, a nedosáhne tak na vyšší zhodnocení ve fondech nových. Mnoho lidí už má naspořenou slušnou částku a současně mají před sebou delší investiční horizont a mají obavu, že přestupem do účastnických fondů by v případě špatných let mohli znehodnotit všechny dosud naspořené prostředky. Pro lidi s tak vysokou averzí k riziku je zmrazení jejich dosavadních úspor a tvorba nových formou investování v doplňkovém spoření vhodnou volbou.
