Dvě třetiny rodičů dětem spoří. Chtějí jim usnadnit vstup do dospělosti
24. 10. 2024
Zajistit finančně své potomky, aby měli v plnoletosti snadnější životní start, si v Česku nemůže dovolit každý. Dobrá zpráva je, že 66 procent rodičů v aktuálním průzkumu uvádí, že svým dětem finanční polštář vytváří, a to postupně. Zbylá třetina však nemá šanci spořit dětem kvůli své finanční situaci. Ve většině domácností však peníze už nejsou pojmem, o kterém se s dětmi vůbec nemluví.
Aktuální průzkum agentury Perfect Crowd, který nechala zpracovat Asociace pro kapitálový trh (AKAT) napříč Českem, ukázal, že schopnost rodičů spořit, výrazně ovlivňuje jejich vzdělání. Usnadnit potomkům vstup do dospělosti si nemohou dovolit domácnosti s nízkými příjmy, nejčastěji jde o rodiče se základním vzděláním. Naopak rodiny s vyšším vzděláním mají lepší schopnost spořit a mnohých se daří odložit potomkům i několik tisíc korun za rok. Podle průzkumu dětem spoří 66 procent rodičů.
„Neexistuje žádná ideální doba ani suma, jak by měli rodiče dětem spořit, záleží na možnostech každé rodiny. Nejpraktičtější je ale začít spořit pro děti co nejdříve, ideálně již od narození. Menší částky odkládané pravidelně po dlouhou dobu dokážou vytvořit zajímavé úspory, obzvláště v případě, že jsou investovány. Toto může dětem v budoucnu velmi pomoci, ať už při vstupu do dospělého života, při studiu nebo při pořízení vlastního bydlení,“ říká výkonná ředitelka AKAT ČR Jana Brodani.
Rodiče, někdy i s finančním přispěním prarodičů, nejčastěji tvoří finanční polštář na přilepšenou na prahu dospělosti, na finanční injekci do vzdělání i na pomoc při pořizování samostatného bydlení.
Jakým způsobem rodiče dětem spoří?
Průzkum potvrdil, že jsou Češi ve spoření pro děti stále hodně konzervativní. „Začali jsme synovi spořit téměř od jeho narození, zprvu jen menší částky, teď už i vyšší. Syn je na střední, pomýšlí na vysokou, peníze se mu budou hodit,“ říká pan Karel, který synovi spolu s manželkou střádá peníze ve stavebním spoření a na spořicím účtu.
Podobně smýšlí většina rodičů, nejčastěji založí svým potomkům spořicí a běžný účet, „stavebko“, nebo doplňkové penzijní spoření. Jen výjimečně sahají rodiče po investicích, jako jsou například podílové fondy, akcie či třeba státní dluhopisy.
„Spoření dětem je typickým příkladem dlouhodobého investičního horizontu, kdy i pro konzervativnější investory dává smysl použít i rizikovější strategie s větším potenciálem výnosu,“ radí Jaromír Sladkovský, předseda AKAT ČR.
Rodiče s dětmi řeší cenu peněz
Dobrá zpráva ale je, že peníze přestávají být ve většině domácností pojem, o kterém se nemluví. Celkem 82 procent rodičů se dnes snaží svým dětem předávat své zkušenosti, jak nakládat s penězi a motivovat je k úsporám. „Rodiče s dětmi nejčastěji řeší cenu peněz, šetření skrze výhodné nákupy a hlídání si výdajů, že peníze nejsou neomezené a co to pro člověka znamená,“ přibližuje Jana Brodani.
„Je nesmírně důležité už malým dětem vysvětlovat, jak skutečně fungují peníze, aby už od útlého věku věděly, že se zázračně neobjevují v bankomatu, odkud je můžeme donést do hračkářství. Dětem je potřeba ukázat, že za penězi stojí práce, úsilí, ale i odpovědné hospodaření. Pokud si dítě osvojí základy finanční gramotnosti už v útlém věku, má mnohem větší šanci, že bude v budoucnu svým financím dobře rozumět a dokáže předcházet nejrůznějším finančním problémům,“ říká obchodní ředitelka Partners Banky, Lada Kičmerová.
Peníze dětem do ruky i na bankovní účty
Klíčový vliv na budování finanční gramotnosti u dětí mají podle Lady Kičmerové rodiče. Potomci totiž vnímají, jak rodiče nakupují, utrácejí či šetří a přebírají od nich návyky a vzorce, které u nich vidí.
Podle odborníků je přitom dobré začít o penězích mluvit od momentu, kdy se dítě naučí počítat a alespoň trochu chápat smysl peněz. Důležité je, naučit děti nakládat nejprve s hotovostí a teprve ve vyšším věku s virtuálními penězi na bankovním účtu. Kapesné, které většina rodičů dětem dává, se odvíjí od věku dítěte.
Rodiče dnes mohou posílat svým potomkům kapesné bezhotovostně přímo na bankovní účet a zároveň kontrolovat, za co dítě utrácí. Bankovní účty pro děti má ve své nabídce již prakticky každá banka. Děti je mohou obsluhovat i v mobilní aplikaci a banka k nim vydává zdarma i platební kartu. Na speciálním spořicím účtu, který banky přidávají k běžnému účtu, mohou děti i spořit.
Bankovní aplikace určené dětem jsou koncipovány s ohledem na jejich věk. Čím je dítě starší, tím víc toho „apka“ umí a je na rodičích, aby určili mantinely. O dětské klienty mají banky přirozeně zájem, protože je velká šance, že si je udrží i po dosažení zletilosti a budou čerpat jejich další bankovní produkty. Praxe potvrzuje, že řada rodičů zřizuje bankovní účty pro své děti zpravidla od 12 let.
Finanční gramotnost je klíčová dovednost
S přibývajícím věkem mohou rodiče svoji roli v oblasti finančního vzdělávání vlastních dětí posílit i tím, že jim umožní, aby si samy odkládaly peníze na svůj účet. Někteří rodiče se podle průzkumu snaží potomky zasvětit i do investování a zhodnocování peněz nejen na tradičních spořicích účtech. „Člověk, který vstupuje do samostatného dospělého života a má již díky svým rodičům třeba deset let zkušeností s investováním, je významně napřed proti svým vrstevníkům,“ míní Jaromír Sladkovský.
„Finanční gramotnost je v dnešní době jednou z klíčových dovedností, kterými mohou rodiče své děti vybavit do budoucího života. Schopnosti správně hospodařit s penězi, rozumět základním finančním pojmům a plánovat své finance jsou nezbytné pro jejich úspěch a stabilitu v dospělosti. Rozvíjení těchto dovedností od raného věku přispívá k tomu, aby se děti staly sebevědomými a zodpovědnými dospělými, kteří jsou schopni činit informovaná rozhodnutí a vyhnout se finančním nástrahám. A nejlepší školou finanční gramotnosti je zažít si nakládání s penězi v reálném životě,“ uzavírá Jana Brodani.
Zdroj: idnes.cz
