Rizikové firemní dluhopisy budou padat jak hrušky. Lidem letos hrozí škody za dvě miliardy
12. 3. 2023
Realitní projekty, diskotéky, rozšíření sportovního areálu nebo různě dobrodružné investice do zelené energie. Na to vše si stovky často neznámých firem s nulovou historií mohly v minulých letech levně půjčit peníze prostřednictvím emisí dluhopisů.
Dluhopisová bonanza ale končí. A to poměrně brutálně. Minulý rok zkrachoval poskytovatel půjček Fair Credit, Český průmyslový holding nebo například Helske Sustained HPC, která chtěla investovat do výstavby sítě domovů pro seniory v Německu. Šlo o dceřinou firmu slovenského výrobce sádrokartonových desek a omítek Helske.
Celkem podle dat společnosti Surveilligence, která vyšetřuje sofistikovanou finanční kriminalitu, loni zkrachovalo dvaadvacet emitentů dluhopisů, kteří vydali bondy téměř za 2,6 miliardy korun. Investorům tak hrozí miliardové ztráty, protože výtěžnost z krachů je mizivá.
Podobných případů podle expertů bude navíc letos a v následujících letech přibývat. „Je to jen začátek. Bojím se, že nyní to již bude na denním pořádku. Je stále mnoho i velkých – miliardových – emitentů dluhopisů, kteří mohou narazit do zdi, až přijde jejich čas splatit dluhy,“ varuje ředitel finanční skupiny Partners Petr Borkovec.
Stejně hovoří i další experti. „Předpokládám, že v nejbližších dvou letech uvidíme insolvence dalších velkých emitentů,“ upozorňuje Ján Lalka, šéf Surveilligence. Počet emitentů v úpadku bude podle něj růst. „V roce 2023 může skončit až do třiceti emitentů, což by mělo překonat rekordní rok 2022,“ dodává Lalka. Souhlasí s ním i šéf investiční společnosti Moneco Jiří Šindelář. Lalka očekává, že škody z nesplacených dluhopisů a neuhrazených úroků budou letos na úrovni dvou miliard korun.
Že jsou tyto scénáře postaveny na reálných základech, ukazuje třeba případ skupiny Premiot Group, která má problémy se splácením svých závazků z dluhopisů. V dopise investorům přiznala, že nemá peníze na úhradu bondů splatných ke konci uplynulého roku. Má jít asi o 500 milionů korun.
Na potíže se splácením upozornil jako první na sociální síti LinkedIn provozovatel serveru Dluhopisar.cz Martin Dočekal. „Podle několika zdrojů našeho serveru skupina Premiot již delší dobu nevyplácí kupony u svých dluhopisů. Nedošlo ani k výplatě jistin u dluhopisů, které byly splatné na konci roku,“ napsal. V sázce je podle dřívějších zjištění HN nejméně 1,9 miliardy korun, které Premiot získal od drobných českých investorů prostřednictvím dluhopisů.
Premiot je však jen špičkou ledovce, protože trh s vysoce úročenými a zároveň extrémně rizikovými obligacemi neboli takzvanými prašivými dluhopisy (junk bonds) je mnohem větší. „Celý trh junk bondů by měl mít velikost nižších desítek miliard korun,“ uvádí analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Podobný odhad má rovněž Šindelář. Ovšem podle Borkovce to „budou jistě vyšší desítky miliard korun“. Přesné číslo ale nikdo neví, protože neexistuje evidence vydaných obligací.
Klienti se už kvůli svým vlastním nepodařeným investicím do dluhopisů obrací o radu na své finanční poradce. „Narážíme na to čím dál častěji. Často bohužel už pozdě,“ líčí Borkovec s tím, že v poslední době šlo o případy Fair Credit či Premiot.
Firmy, které vydaly dluhopisy, nyní totiž nepříznivě ovlivňuje celá řada faktorů. „Rozdělil bych emitenty na dva typy subjektů. Jeden je ten, který má nesmyslný nebo doslova podvodný byznysplán. Ti zkrachují tak jako tak. Druzí mají extrémně rizikový, ale smysluplný záměr. Na ně dopadnou výrazně rostoucí úrokové náklady,“ uvádí Šindelář.
Zatímco v minulosti se tyto společnosti financovaly za šest nebo sedm procent, tak při refinancování dluhopisů budou muset úročení výrazně navýšit. „Najednou při otočce dluhopisů budou muset dávat dvanáct, třináct procent, což je zabije,“ konstatuje Šindelář.
Zvýšení úroků u dluhopisů je logické kvůli vývoji inflace, která je nejvyšší od roku 1993. Kvůli boji s cenovým růstem zvýšila Česká národní banka klíčovou sazbu na sedm procent. „Na spořicích účtech mohou investoři získat i šest procent ročně. Emitenti proto musí nabízet od deseti procent a více, což při započtení nákladů na emisi a distribuci vychází v nákladovosti klidně na sazbu ve výši dvanáct procent ročně,“ vyčísluje Tomčiak.
Výhodou spořicích účtů či fondů peněžního trhu je navíc možnost rychle prostředky vybrat. Dluhopisy tak mají velkou konkurenci. „Proč jít do rizika ztráty všeho a bez možnosti kdykoliv vybrat za pár procent navíc. To nedává smysl,“ srovnává Borkovec.
V neprospěch firem vydávajících rizikové obligace hraje i ekonomické ochlazení a vysoké ceny energií, což bude dál zhoršovat jejich hospodaření. A to už nyní je často nevalné. „Většina emitentů negeneruje zisk a cash flow (volnou hotovost – pozn. red.) a refinancovat minulé tranše novými bude opravdu složité,“ upozorňuje Borkovec.
U junk bondů navíc existují podle „dluhopisového krále“ Jeffreyho Gundlacha jen dvě možnosti: krach nebo refinancování. „Refinancují se stále znovu a znovu,“ prohlásil v rozhovoru pro Yahoo Finance. Poznamenal, že navíc americký trh s těmito dluhopisy zná posledních čtyřicet let jen prostředí klesajících sazeb. Nyní se však karta obrací a peníze zdražují v USA i Česku.
Šindelář by byl zvlášť opatrný u firem, které se zabývají realitním nebo developerským byznysem, kde nastanou problémy. „Váznou prodeje bytů, hypotéky jsou drahé, a pokud na developera tlačí závazek z dluhopisů, tak bude mít problémy to ustát,“ varuje Šindelář.
Kromě zdražení peněz totiž vysoké sazby zároveň nepříznivě ovlivňují hodnotu firem i nemovitostí, u nichž investoři nyní požadují vyšší výnos, což naopak tlačí jejich cenu dolů. „Většina těchto dluhopisových letadel investovala do nemovitostí a developerských projektů, a to prostě nelze financovat takto drahým kapitálem,“ zdůrazňuje Borkovec.
Realitní projekty už padají také ve světě. V závěru týdne nesplatila skupina Blackstone podle agentury Bloomberg dluhopisy v objemu 531 milionů eur kryté portfoliem kanceláří a obchodů. Šlo o nemovitosti finské firmy Sponda, které Blackstone převzal v roce 2018.
Zdroj: Hospodářské noviny
