Pastí na peníze drobných investorů přibývá, chamtiví Češi se chytají
14. 12. 2022
Být drobným investorem v Česku je stále riskantnější. Strmě totiž roste škála potenciálních pastí na jeho peníze. Symbolem a nejviditelnějším vrcholem pyramidy rizik je prudký růst počtu investičních kvazifondů fakticky nepodléhajících dohledu České národní banky. Jen letos jich vzniklo 33, což odpovídá desetiprocentnímu nárůstu počtu fondů zapsaných v závěru loňského roku. Koncem října jich v Česku fungovalo 375, takřka dvě stovky z nich byly zapsané až po začátku pandemie. Nejen boomu kvazifondů nahrává inflační klima v Česku nutící investory do nepřiměřeného rizika.
Původní ideou byly investice v partě
„Pseudofondy vzniklé podle paragrafu 15 patří mezi největší zla tuzemského kapitálového trhu,“ uvádí Martin Dočekal z portálu Dluhopisar. cz. Z původní ideje komorní investice v komunitě několika přátel běžně fungující v anglosaských zemích se podle něho stal nebezpečný fenomén tvářící se před masou drobných investorů jako standardní investiční fond.
„Právě v zaměnitelnosti s běžným investičním fondem vnímám největší riziko těchto kvazifondů. Poté co se Češi konečně naučili investovat, s krachy těchto společností může dojít k neuvěřitelnému poškození fondového byznysu,“ zdůrazňuje Dočekal.
Fondy soustřeďující podle expertních odhadů řádově jednotky miliard korun přitom rostou jako houby po dešti. Ještě na konci roku 2019 bylo kvazifondů v Česku jen 151, ke konci letošního července jejich počet vystoupal na rekordních 389. V následujících několika měsících pak Česká národní banka část fondů pokutovala a některé z nich smazala ze svého seznamu.
„Důvodem udělení pokut byla skutečnost, že tyto osoby nesplnily zákonnou informační povinnost,“ uvedla mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová. Mluvčí zároveň zdůraznila, že ČNB nad těmito fondy neprovádí dohled. „Nicméně se na ně vztahují v určitém rozsahu další předpisy týkající se správců fondů,“ dodala Vodstrčilová. Jednou z nemnoha povinností kvazifondů je například reportování objemu a skladby majetku. Ani to však některé fondy neplní.
Z pohledu skladby majetku mají kvazifondy neomezený potenciál. Podle odborníků jde zpravidla o akcie, dluhopisy, nemovitostní investice, ale i půjčky, deriváty, pohledávky či o alternativní aktiva. „Skutečné kolektivní investování je důsledně regulováno, auditováno a podléhá přísným nárokům na transparenci či reporting. Název fond je pro entity dle paragrafu 15 zavádějící a mate veřejnost,“ zdůrazňuje předseda Asociace pro kapitálový trh Martin Řezáč.
Společnost vylákala miliardu korun
Kvazifondy o sobě daly masivně vědět v roce 2020, když pražská společnost J. O. Investment podvodně vylákala s příslibem výnosů v desítkách procent od investorů přes miliardu korun. Jiný kvazifond Foxtrade Invest spojený s podnikatelem Lubošem Pánkem zase měl podle policie investorům zpronevěřit kolem 600 milionů korun. Jako potenciálně nebezpečný fenomén s možným kriminálním pozadím vnímá „patnáctkovou entitu“ i Finanční analytický úřad.
Takzvané „patnáctkové“ kvazifondy zůstávají nicméně jen jedním z investorských propadlišť na tuzemských finančních trzích. „Za aktuální problém považujeme pyramidová schémata finančních nástrojů typu forexových derivátů, které mohou na sociálních sítích propagovat i známé osobnosti slibující nereálně vysoký výnos. V souvislosti s rostoucí inflací to pro lidi, kteří o fungování celého systému nemají dostatečné povědomí, je velmi lákavé,“ uvádí ředitelka z oddělení forenzních služeb PwC Česká republika Kateřina Halásek Dosedělová.
Mezi již tradiční investorské pasti, které se v posledních letech stihly manifestovat hned několika miliardovými kauzami, patří firemní dluhopisy. „Přesněji řečeno dluhopisy společností bez historie, bez majetku, bez výnosů a zisku a bez ručení. Je to, jako bych půjčil peníze nějakému Frantovi na náměstí a doufal, že splní slib,“ říká šéf finanční skupiny Partners Petr Borkovec.
Více emisí než před pandemií
Jen od ledna do srpna se na trhu ocitla šestnáctka nových dluhopisových emisí opatřených prospektem formálně schváleným ČNB. Dluhopisové emise tak zažívají renesanci, jelikož počtem emisí za sebou letošek nechává nejen loňský rok, ale například i předpandemický rok 2019.
Zcela mimo optiku i sféru vlivu regulátora jsou malé emise do 25 milionů korun. „Běžný investor nemá schopnosti a zkušenosti, aby si kvalitu nakupovaného dluhopisu analyzoval a ověřil. Tomu nenahrává ani způsob prodeje, který je stejně jako u jiných investičních produktů velmi selektivní a zpravidla zamlčuje skutečná rizika,“ zdůrazňuje Dočekal. Rostoucí škále investorských pastí nahrává ekonomické klima spojené s vysokou inflací a touhou investorů ji překonat.
375 kvazifondů, které nepodléhají regulaci ČNB, fungovalo v České republice na konci letošního října.
Zdroj: magazín E15
