Nebezpečný není úraz, ale nemoc
24. 5. 2018
V životním pojištění zaznamenávají pojišťovny posun. U naprosté většiny životních pojistek již dnes převládá krytí rizik nad investiční složkou. Řada smluv je dokonce čistě rizikových. Bohužel u těch nejzávažnějších rizik si ale lidé často sjednávají nedostatečné částky.
Filip žije na malém městě se ženou a malou dcerou. Pracoval jako programátor CNC strojů a ve volném čase hrál nohejbal, rybařil. Byl zdravý, nikdy ho netrápilo žádné vleklejší onemocnění kromě zvýšeného tlaku. Přesto ho o jednom prázdninovém víkendu, když připravoval oběd, postihla náhlá, prudká bolest hlavy, doprovázená potížemi s hybností končetin a řečí. Záchranka ho odvezla do nemocnice a po CT mozku bylo jasno: ve svých 37 letech Filip prodělal mozkovou příhodu.
Jeho zdravotní stav bohužel stále není dobrý. Následky v podobě poruchy řeči a hybnosti končetin přetrvávají. Kvůli zhoršení stavu byl také znovu hospitalizován. Do zaměstnání se kvůli trvalým následkům už nevrátil. Je v invalidním důchodu pod pravidelným dohledem lékařů, musí rehabilitovat a využívat logopeda.
To vše pro rodinu představuje obrovskou zátěž. Filipova žena je zaměstnaná jako švadlena, takže se příjem rodiny razantně snížil. Nebýt podpory rodiny a plnění z životního pojištění, které si Filip sjednal, když se jim narodila dcerka, měla by rodina vážný existenční problém.
„Panu Filipovi jsme vyplatili celkem 842 800 korun,“ říká Jana Náchodská z Pojišťovny ČS. „Z rizika velmi vážného onemocnění to bylo 400 tisíc korun, stejná částka šla také z rizika invalidity. Za pracovní neschopnost od 15. dne jsme vyplatili 20 800 korun a za samostatnou hospitalizaci 22 000 korun. Pan Filip výplatu využil na pokrytí ztráty příjmu. Využil i možnosti výplaty zálohy v průběhu léčení.“
Lidé řeší spíš banality
Bohužel zkušenosti pojišťoven ukazují, že nadpoloviční většina pojištěných takto správně nastavenou smlouvu nemá. „Nejčastěji vyřizujeme denní odškodné po úraze, hospitalizaci po úraze od 1. dne, dále jde o pojistná plnění z připojištění pracovní neschopnosti,“ přibližuje realitu Renata Čapková z České podnikatelské pojišťovny. Také Milan Káňa z Kooperativy potvrzuje, že drobných pojistných událostí je nadpoloviční většina, jde o desítky tisíc případů ročně. Co do počtu v nich převažují drobné úrazy, jako jsou zlomeniny končetin či podvrknutí hlezenního kloubu.
A stejná situace je i v ostatních pojišťovnách. „Na výplaty z pojištění denního odškodného, hospitalizace a pracovní neschopnosti z důvodu úrazu nebo nemoci jsme v minulém roce vyplatili klientům jednu a půl miliardy korun. Naproti tomu z pojištění nejzávažnějších rizik – tedy smrti, invalidity, trvalých následků úrazu a závažných onemocnění – zhruba miliardu,“ představuje čísla Jana Náchodská. Současně s tím upozorňuje na další nedostatek: lidé si sjednávají pojištění vážných nemocí a úrazů v průměru na 250 tisíc korun. To ale není dostatečné.
Důvodů, proč je realita právě taková, je hned několik. Lidé si stále myslí, že větší hrozbou je úraz. Jenže statistiky dokazují pravý opak. „Jen 12 % úmrtí je způsobeno úrazem, zbylých 88 % je způsobeno nemocí. U invalidity připadá jen 6 % na úraz, zbylých 94 % je následkem nemoci,“ říká Ivana Buriánková z České pojišťovny a doplňuje, že jen 9 % lidí je hospitalizovaných z důvodu úrazu, zbylých 91 % připadá na nemoci, u pracovní neschopnosti připadá na úraz 12 % a 88 % na nemoc.
Druhým důvodem jsou peníze. V ideálním případě by měla být pojistná částka stanovena ve výši dvojnásobku ročního příjmu s tím, že by se k této sumě měly připočíst závazky, jako je např. hypotéka. Jenže takové pojištění by pak bylo v řádu milionů korun, a to už něco stojí. „Často tak lidé hledají kompromis mezi tím, co by opravdu měli mít pojištěné, a tím, na co mají prostředky,“ konstatuje Jan Marek z Generali.
Často jsou ale lidé podpojištění i proto, že si neumí představit, jak dramatické mohou být dopady výpadku příjmu. Navíc v mládí si mnozí nepřipouští, že by se jim něco mohlo stát, nebo životní pojištění nepovažují za důležité, protože zatím nemají žádné závazky.
Jakou pojistku potřebujete
Jenže v životním pojištění věk roli hraje. A to zásadní. „U rizik jako je smrt z jakýchkoliv příčin, invalidity a nemocí se pojistné vypočítává podle věku. Čím je vyšší, tím je pojistka dražší,“ vysvětluje Jiří Kubík, finanční poradce z Partners. Zhruba od čtyřicátého roku věku cena pojištění vážných rizik prudce stoupá. Ideální je tak sjednat si pojištění hned na začátku ekonomicky aktivního života.
V každém případě by ale měl mít člověk životní pojištění v okamžiku, kdy je na jeho příjmu závislá další osoba. Pojistné částky je třeba nastavit tak, aby účinně pomohly překlenout i dlouhé období bez výdělku. „Pokud jsme třeba bezdětná oboustranně výdělečná dvojice, lze nastavit životní pojištění ‚měkčeji‘. Pokud mám děti nebo studující potomky, potřebuji naopak velmi dobré krytí,“ radí Eva Svobodová z Uniqa pojišťovny.
Když potomci společnou domácnost v dospělosti opustí a vydělávají již sami, už tak vysoké pojistné částky nepotřebujete. Smlouvu je tedy potřeba pravidelně aktualizovat podle toho, jak se mění vaše životní situace. Dnešní smlouvy jsou flexibilní, umožňují dokonce pojištění celé rodiny v rámci jedné pojistky. Problém může nastat jen u hodně starých smluv. Tam ale někdy pojišťovny umožňují jejich „překlopení“ do nového produktu.
Zdroj: Lidové noviny
