Překlenovací úvěr byla loupež za bílého dne, říká poradce
28. 6. 2017
Stavba rodinného domu je velká investice, a tak pokud nemáme potřebnou finanční hotovost, řešíme financování stavby úvěrem nebo hypotékou. Která varianta je výhodnější a na co si při sjednávání půjčky dát pozor, přibližují na konkrétním případu poradci Partners.
Rodina Jiřího Měřínského se rozhodla postavit si v Hořičkách u České Skalice srub u lesa. Když ale poptali cenu takového domu u stavebních firem, zjistili, že přestože disponují nadprůměrným měsíčním příjmem, cena za netypizovaný dům postavený na klíč je přece jen mimo jejich finanční možnosti. A tak se rozhodli srub postavit svépomocí. Studovali technologii staveb, začali se shánět po stavebním materiálu a potřebném nářadí a samozřejmě hledali i způsob, jak stavbu financovat.
Protože měli stavební spoření, bylo v podstatě rozhodnuto. Sjednali si u své stavební spořitelny překlenovací úvěr na částku 1 700 000 korun a dalších 300 tisíc si půjčili od Státního fondu rozvoje bydlení. „Úvěr z fondu jsme příliš neřešili, úroky jsou u něj fixní a nízké a doba splácení dlouhá. Doma jsme říkali, že máme dva úvěry, velký a malý úvěr na stavebním spoření,“ vzpomíná Jiří Měřínský. Jeden úvěr ve výši 180 000 korun u stavební spořitelny totiž rodina již splácela. To, že jejich úvěry moc výhodné nebudou, sice Měřínští tušili, ale splátky bez problému zvládali a byli spíše pohlceni tím, jak dům postavit. A tak výhodnost či nevýhodnost jeho financování příliš neřešili.
Překlenovací úvěr byl nevýhodný
Podle expertů to ale byla chyba, protože rozdíl mezi klasickou hypotékou a překlenovacím úvěrem je zásadní. „Zatímco u hypotéky se klientovi tím, jak splácí, snižují úroky i jistina, tedy vypůjčená částka, u překlenovacího úvěru platí úroky ve stále stejné výši z celkové vypůjčené částky až do doby, než se úvěr překlopí do řádného úvěru s anuitním splácením,“ vysvětluje poradce společnosti Partners Jiří Kubík.
On sám se dosud ještě nesetkal s tak vysokým překlenovacím úvěrem ze stavebního spoření, jako to bylo v případě rodiny Měřínských. Podle něj to byla loupež za bílého dne. Konečný přeplatek na úvěrech ze stavebního spoření totiž vycházel na bezmála 50 procent. Vyjádřeno v penězích, rodina platila na splátkách každý měsíc o čtyři až pět tisíc korun více, než by musela.
Změnit financování nebylo jednoduché
Když se Měřínští rozhodli řešit výhodnost financování a změnit překlenovací úvěr na hypotéku, nastal problém. Vypovězení smlouvy stejně jako předčasné splacení bylo spojeno s nevýhodnými poplatky a podmínkami. „Zbavit se obou úvěrů u spořitelny bylo komplikovanější. U malého úvěru museli Měřínští část zaplatit, aby mohli odejít. U velkého úvěru měli štěstí, protože k ukončení smlouvy mohli využít konce fixačního období v překlenovacím úvěru,“ popisuje Jiří Kubík.
A výsledek? „Zatímco u úvěrů ze stavebního spoření rodina platila úrok ve výši cca pět procent, to je téměř 7 500 korun, u hypotéky platí úrok 3,5 procenta ročně, což je měsíčně 5 400 korun,“ upřesňuje poradce. Navíc Měřínští v roce 2014 hypotéku refinancovali, takže se úrok ještě snížil z 3,5 na 2,49 procent. Rodina tak v současnosti platí 3 700 korun.
Měřínští udělali i další změny ve svých financích. Peníze, které ušetřili díky refinancování nevýhodných překlenovacích úvěrů, investují do podílových fondů, jejichž výnosy jim při dostatečně dlouhodobém investování mohou pomoci s úhradou nákladů na hypotéku. Tyto investice jim v průměru vydělají čtyři až šest procent ročně, investováním si zároveň tvoří finanční rezervu. Peníze totiž mohou kdykoli vybrat, ideálně, když jsou finanční trhy v dobré kondici.
Vysněný srub již stojí. Tím, že si jej Měřínští postavili svépomocí, ušetřili podle svého odhadu zhruba tři až čtyři miliony korun. Samozřejmě že do stavby museli investovat spoustu času a jak známo, i čas jsou peníze. „Jsem rád, že jsme se zbavili nevýhodných úvěrů, dnes splácíme méně a díky tomu si tvoříme finanční rezervu. Je to rozhodně lepší než v minulosti, kdy jsme sice zvládali vše splácet, ale neměli jsme žádnou finanční rezervu, hospodařili jsme takzvaně na doraz,“ shrnuje Jiří Měřínský.
