Koupil si prý svatý klid. Měsíčně pak splácel přes 74 tisíc korun

20. 6. 2017

Rozvod mezi manželi se často neobejde bez tahanic o majetek a peníze. Případ pana Richarda je trochu jiný. Měl nadprůměrné příjmy. O soudní tahanice a hádky s bývalou ženou nestál. Proto si začal kupovat, jak sám říká, svatý klid. Finanční nároky exmanželky začal řešit půjčkami. Jeho dluh tak postupně vyšplhal na 1,8 milionu korun.

Další články

Pro maminku a dva syslíky. Partners Banka nabízí balíček pro celou rodinu

Pět mýtů o penězích, kterým věří studenti na prahu dospělosti

Rozvod mezi manželi se často neobejde bez tahanic o majetek a peníze. Případ pana Richarda je trochu jiný. Měl nadprůměrné příjmy. O soudní tahanice a hádky s bývalou ženou nestál. Proto si začal kupovat, jak sám říká, svatý klid. Finanční nároky exmanželky začal řešit půjčkami. Jeho dluh tak postupně vyšplhal na 1,8 milionu korun.

Pár let po rozvodu se znovu oženil, s novou ženou si pořídil byt na hypotéku a založil rodinu. Teprve pak začal počítat a hledat řešení, jak finančně nezatěžovat novou domácnost.

„Richard je velmi inteligentní. Ale některé věci po rozvodu zkrátka potřeboval vyřešit až příliš rychle. A vzhledem k tomu, že má nadstandardní příjmy, je v bankách celkem oblíbený. Banky mu proto nabízely vysoké limity na kreditních kartách, předschválené úvěry a tak podobně. A on je čerpal. Štěstí měl, že vydělával více, než musel splácet,“ popisuje Richardův příběh Jaroslav Gall, finanční poradce společnosti Partners.

Sám Richard na tehdejší dobu vzpomíná takto: „Měl jsem smůlu, protože bývalá manželka byla u soudu jako doma, takže jsem se s ní částečně z lenosti, ale i obavy z nekonečných soudních tahanic domluvil na z mé strany poměrně štědrých podmínkách našeho vypořádání. S tím jsem problém neměl, ale i potom jsem byl často v situaci, kdy jsem byl varován, že pokud nedám další peníze, ocitnu se u soudu kvůli zvýšení alimentů, a tak jsem jí raději platil další a další peníze.“

Peníze si přitom bral z úvěrů, které mu nabízely banky. Platil úroky z kreditky bez splácení dluhu, což je čistá ztráta, ale čerpal i osobní půjčku od kamaráda, naštěstí bezúročnou. I když věděl, že půjčovat si je nákladné, akceptoval to, protože jeho cílem bylo finanční nároky své někdejší ženy uspokojit co nejrychleji.

 „Všechno to byl svým způsobem mnou řízený proces, i když jsem často musel rychle lepit, co šlo. Když jsem měl pak konečně klid, začal jsem svoje finance s pomocí mého nového poradce dávat do pořádku,“ říká Richard, jehož měsíční příjem dlouhodobě a poměrně výrazně přesahuje 100 000 korun.

Sražení nákladů na úvěry

Celková výše Richardova dluhu se nakonec vyšplhala na 6,4 milionů korun – 4,6 milionu činila jeho hypotéka a 1,8 milionu korun nabrané úvěry. Jeho měsíční splátka tak vyšplhala na 74 044 tisíc korun.

„Bylo třeba skoncovat s těmi nejdražšími úvěry, to znamená kreditkami, kontokorenty a sloučit sedm spotřebitelských úvěrů do tří s celkovou nižší sazbou. Mezitím klesly sazby u hypoték a se skončením doby fixace u jeho hypotečního úvěru jsme celkovou měsíční splátku nejprve v roce 2015 ponížili na necelých 57 tisíc korun. Refinancováním všech svých úvěrů Richard již v prvním roce uspořil 207 456 korun za rok,“ vysvětluje Jaroslav Gall.

Úspora po konsolidaci v roce 2015:
(74 044 – 56 756) = 17 288 krát 12 měsíců = 207 456 Kč

V současné době platí Richard o 28 tisíc korun nižší splátku než na začátku.

 „Problém u Richarda byl v klamném pocitu, že má takový příjem, že zvládne všechno v pohodě splácet, aniž by si současně tvořil nějakou finanční rezervu, a to při vědomí, že limit na kreditce finanční rezerva není. To vnímám jako největší chybu z hlediska financí. Jakékoli výraznější nečekané zakolísání jeho příjmu by totiž mohlo snadno skončit dalším navýšením úvěrů, anebo neschopností je splácet,“ říká Jaroslav Gall.

Sám Richard tak ostře situaci nevnímá. Pracuje v oboru, v němž je stálá poptávka po odbornících. Stejně placenou práci, jako má nyní, sežene prý kdykoli. Vnitřně je přesvědčen navíc o tom, že na trhu práce se dnes uchytí každý, kdo přemýšlí a něco umí. Avšak ani při tomto názoru nepodceňuje rizika, a to hlavně ty zdravotní.

 „Mám finanční rezervu na pokrytí tří měsíců, uzavřel jsem i životní pojistku, pojišťovně měsíčně posílám šest tisíc korun, takže, když by se mi něco stalo, dostane moje rodina každý měsíc 60 tisíc korun. Každý měsíc si pak stranou odložím několik desítek tisíc korun podle toho, jak dopadnou v práci prémie,“ říká Richard.

A co má v plánu s naspořenými penězi dělat? „Nejdříve splatím dluhy. Pak budu investovat do nemovitostí. A pak, až budu mít na účtu dostatek peněz, už nebudu dělat nic a budu žít jen z úroků. Těch peněz nemusím mít zas až tak moc, já umím být skromný,“ říká s nadsázkou.

Jak zvládnout konsolidaci:

• Sečtěte si všechny své dluhy (úvěry, kreditní karty), měsíční splátky a zjistěte si RPSN (roční procentní sazba nákladů) u každého z nich.
• Je-li u některého úvěru sazba (RPSN) vyšší než 10 % ročně, oslovte banku, kde máte účet, zda vám dokáže nabídnout výhodnější sazbu.
• Vždy se ptejte na RPSN, nenechte se uchlácholit úrokovou sazbou „od“. V RPSN jsou započteny veškeré poplatky, včetně úroku za úvěr.
• Oslovte i další banky, můžete dostat lepší podmínky než ve „své“ bance. Banky mají rády každého nového klienta, který své závazky splácí.
• Nemáte-li žádné finanční rezervy, zvažte pojištění úvěru. Je to nákladná služba, ale může se vyplatit, pokud jste ve vyloženě špatné finanční situaci a ve vaší práci to také nevypadá růžově.
• Ve chvíli, kdy se vám refinancováním svých dluhů podaří ušetřit první peníze, neutraťte je, ale dejte si je stranou. Tvořte si finanční rezervu, jinak se brzy můžete zase ocitnout v dluzích, které vám budou přerůstat přes hlavu.