Odborníci varují: Kreditní karta je dobrý sluha, ale špatný pán
5. 2. 2020
Řada lidí u nás každý den používá v obchodech krátkodobé úvěry typu kreditní karta. Přitom je takto vypůjčené peníze stojí měsíčně nemalé peníze. To když nezaplatí půjčený kredit v bezúročném období nebo nesplní další ze sjednaných podmínek.
Evelína Novotná o kreditní kartě nikdy neuvažovala. Vše začalo před dvěma lety, když jí skončilo fixační období u hypotéky a ona si se svou bankou chtěla domluvit další podmínky. Zjistila, že všude jinde jí nabízejí daleko nižší úrokovou sazbu, a tak začala přemýšlet o přechodu k jinému finančnímu ústavu. Zmínila se o tom i své bankéřce a ta jí hned druhý den telefonovala a úroky snížila.
„Vypravila jsem se do banky podepsat dodatek, k mému překvapení jsem ale zjistila, že úrok bude sice v dohodnuté výši 1,98 %, ale za podmínky, že budu aktivně využívat kreditní kartu v požadovaném objemu a počtu transakcí,“ líčí paní Novotná.
Každý měsíc měla provést minimálně jednu transakci v minimální výši 1 500 korun. Pokud tak neučiní, banka je oprávněna zvýšit úrokovou sazbu na hypotéce o 0,2% bodu. Nakonec se paní Evelína nechala přesvědčit. „Jednou měsíčně nákup v potravinách, peníze hned splatím a je to vyřízené,“ říkala si. Na nakupování z kreditky si časem zvykla, bohužel se jí ale začalo stávat, že k termínu občas zapomněla dluh vyrovnat.
„Inkaso jsem si sice později nastavila, ale jeho termín jsem měla k 25. dni v měsíci a výplata mi chodí 8. den v měsíci. To znamená, že jsem několikrát, zejména v předvánočním čase a po letní dovolené, peníze na účtu neměla,“ vypráví. Měla ale kreditku, takže zaplatit další nákup nebo vybrat hotovost nebyl problém. „Najednou jsem byla v dluhu a nemohla jsem se z něj dostat, stržené peníze v rodinném rozpočtu vždycky chyběly a opět jsem je nahrazovala čerpáním z karty,“ říká.
A dluh rostl, nejprve dva tisíce, pak pět, později dvanácti tisíc, k tomu úroky kolem 600 i více korun za jedno období a za každý výběr hotovosti neuvěřitelných 99 korun. Nakonec se dluh vyšplhal na téměř dvacet tisíc. Paní Evelína si půjčila od rodičů, celou sumu zaplatila a požádala o zrušení kreditní karty. I přes varování úřednice, že jí tím vzroste úroková sazba na hypotéce.
Mimochodem, měsíční splátka hypotéky se se zrušením kreditní karty zvýšila z 11 567 korun na 11 733 korun, to znamená o pouhých 166 korun. „Už žádná karta, žádná další splátka a nákupy jen za své,“ popisuje svou zkušenost s kreditní kartou paní Novotná.
Kreditka je zlatý důl pro banky
Kreditní karty banky nabízejí při zřízení běžného účtu a někdy i jako podmínku pro zvýhodněnou úrokovou sazbu u hypotečního úvěru. V podmínkách pro užívání kreditních karet se banky v mnohém liší. V jedné věci se však shodují. Každá kreditní karta má takzvané bezúročné období, většinou kolem 40 až 45 dnů. Během tohoto období může vlastník kreditní karty platit u obchodníků až do vyčerpání sjednané úvěrové částky.
„Do konce sjednaného bezúročného období majitel karty z vypůjčených peněz neplatí žádný úrok, musí ale vypůjčenou sumu zaplatit. A pokud nechce platit nic navíc, tak v plné výši,“ vysvětluje finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss. A tady je právě kámen úrazu. Z neuhrazené částky se totiž platí suverénně nejvyšší úroky ze všech spotřebitelských úvěrů, zpravidla ve výši 15 až 25 % z dlužné jistiny.
Podle finančních poradců mnoho lidí neumí správně využívat finanční produkty a nedokáží si spočítat, kolik zaplatí za služby, které banka nabízí. Klasickým příkladem, kdy je potřeba znát přesně podmínky a být stoprocentně disciplinovaný, je právě využívání kreditních karet. V obchodech jejich prostřednictvím přitom denně u nás pohotově platí nespočet lidí. Problém ovšem je, když stejně tak pohotoví nejsou v úhradě načerpaných peněz.
„Kreditní karty jsou paradoxně spíše pro bonitní klienty. Většinou jen ti si totiž mohou dovolit bezproblémově splatit půjčený kredit v bezúročném období. Záleží samozřejmě na výši limitu a průměrného měsíčního příjmu,“ říká Weiss. Podle něj je kreditní karta pro běžného spotřebitele spíše tak trochu návnada ze strany bank a jen málokdo ji zvládne udržet na uzdě.
„Není žádnou výjimkou, že klient k jejímu užívání přistoupí, aby ušetřil 150 korun měsíčně, ale nepozorností pak přichází o daleko vyšší částky. Kreditní karta je při správném používání dobrý sluha, dobrý pomocník. Při špatném používání je ale špatný pán. Bohužel většina lidí spadne do trvalého dluhu,“ uzavírá Weiss.
Zdroj: iDNES.cz
