Jak se řeší finanční a pojistné produkty při úmrtí majitele
25. 11. 2024
Úmrtí v rodině může mít nepříjemnou finanční dohru. Peníze, které zemřelý nastřádal v „penzijku“, nebo pro případ zajištění své rodiny ošetřil životní pojistkou, nevyplatí finanční instituce hned. Základem je úmrtní list. Problém může nastat i s penězi na bankovním účtu. Na co je dobré myslet a jak se řeší finanční a pojistné produkty uzavřené zemřelým?
Velmi praktické je ošetřit společný účet u banky tak, aby k němu měl partnerský či manželský pár rovný přístup. Nikoliv takový, kdy jeden je výhradním majitelem, a druhý má jen dispoziční právo, které určil majitel bankovního účtu.
„Riziko nečekaných životních situací, jako je například úmrtí jednoho z partnerů, je potřeba vzít v úvahu. Pokud nejsou podmínky účtu dobře nastaveny, mohou se společné peníze pro disponenta dočasně zcela zablokovat nebo naopak mohou odcházet platby, které jsou již zbytečné, například různé předplatné,“ potvrzuje ředitel Partners Banky Marek Ditz.
Po úmrtí majitele takového účtu banka účet sice nezruší, ale zablokuje k němu přístup až do doby vypořádání dědického řízení. Což může být problém už při vypravování pohřbu a zajištění plateb s ním spojenými, kdy se pozůstalý „jen“ s dispozičním právem nedostane ke společným penězům.
„V případě úmrtí jednoho z páru se účet druhému nezablokuje, druhý k němu má nadále přístup a nemůže tak dojít k obávanému zmrazení nebo odchodu nežádoucích plateb. Má se pouze za to, že polovina prostředků patřila zesnulému spolumajiteli,“ vysvětluje Marek Ditz.
Při úmrtí jednoho z majitelů takového účtu se zjistí zůstatek na něm k datu uvedenému na úmrtím listu a polovina z částky připadne jeho dědicům. „Běžně u nás při současné praxi připadá 75 až 100 procent zůstatků žijícímu spolumajiteli účtu. Zbytek obvykle získají v dědictví děti,“ dodává.
Jak je to s penzijkem při úmrtí jeho majitele
O něco jinak fungují při úmrtí převody prostředků v penzijním spoření. Do dědického řízení nespadá úložka z tohoto spoření v případě, že si zesnulý ve smlouvě uzavřené s penzijní společností jmenovitě určil osobu nebo osoby, které mají naspořené peníze po jeho smrti dostat. A nezáleží na tom, zda daná osoba zemře v době, kdy si v penzijku ještě spořila, nebo jí penzijní společnost již vyplácí peníze měsíční rentou. Usnesení o dědictví od notáře v takovém případě určené osoby dokládat nemusejí.
„Pokud si však ve smlouvě neustanovíte určenou osobu, jdou vaše peníze přímo do dědického řízení,“ upozorňuje na druhou z variant Jan Sedláček, mluvčí Asociace penzijních společností ČR.
U starého penzijního připojištění, které od roku 2013 nahradilo doplňkové penzijní spoření, je postup v některých případech odlišný. Rovněž i u těchto smluv platí, že při určení osoby ve smlouvě dostane naspořenou úložku nebo její zbývající část takto ustanovená osoba. „Pokud by v průběhu výplaty renty zemřela i tato určená osoba, záleží na tom, jaký máte penzijní plán. Jednoduše řečeno, v jakých letech jste penzijko uzavírali,“ vysvětluje mluvčí s tím, že tato informace se dá zjistit ve smlouvě nebo odesláním dotazu své penzijní společnosti.
U většiny penzijních plánů podle Sedláčka ale platí, že v tomto případě jdou nevyčerpané prostředky do dědického řízení. Na druhou stranu je ale pravda, že u některých penzijních společností existuje i penzijní plán, který v takové situaci přesouvá nevyčerpané peníze zpátky do fondu. Jinak řečeno je rozdělí mezi ostatní účastníky. Takovým scénářům se dá podle asociace předejít přechodem do doplňkového penzijního spoření, kde tato možnost neexistuje. Anebo tak, že si určená osoba nechá po úmrtí účastníka peníze vyplatit najednou, nikoliv měsíční rentou.
Jak je to s plněním z životní pojistky
Obdobně jako u penzijního spoření funguje při úmrtí jejího účastníka výplata plnění z životní pojistky. Pokud si ve smlouvě o životním pojištění určil zesnulý obmyšlenou osobu, tedy toho, kdo v případě jeho úmrtí získá pojistné plnění, pak se rovněž nečeká na vypořádání dědického řízení.
Pojišťovně se pak nahlásí úmrtí buď osobně na její pobočce, nebo elektronicky vyplněním formuláře. K nahlášení je obvykle třeba přiložit vyplněný dokument od praktického lékaře, který spravoval zdravotnickou dokumentaci zemřelého. A nakonec je třeba k oznámení přiložit i kopii úmrtního listu. Na jeho vydání mají matriky 30 dnů od doby přijetí Listu o prohlídce zemřelého, který jim zasílá lékař.
Obvykle matriky ale vydají úmrtní list podstatně dříve než do zákonem uložených 30 dnů. Jde totiž o důležitý dokument, který pozůstalí předkládají při vyřizování většiny administrativy včetně finančních produktů, které měla zesnulý uzavřené.
Jak je to s investicemi a hypotékou
O něco jinak se po úmrtí vypořádávají investiční produkty vedené na jméno zesnulé osoby. V praxi jde o investice například do podílových fondů, akcií a jiných cenných papírů. Všechna tato aktiva automaticky přecházejí do dědického řízení a notář si jejich existenci ověřuje v Centrálním depozitáři cenných papírů. Po ukončení řízení se tak investice převádějí na určeného dědice. A záleží pouze na něm, zda si zůstatky na účtech vybere, třeba i jen částečně, nebo bude v obchodování dále pokračovat. Vždy však musí pozůstalý dané instituci doložit usnesení o dědictví, ideálně v jeho originále, případně ověřenou kopii dokumentu.
Pokud byl zemřelý svázaný hypotečním úvěrem, pak je třeba, aby pozůstalí zajistili pokračování jejích měsíčních splátek. To přesto, že ještě nedošlo k ukončení dědického řízení. Jinak řečeno, na bankovním účtu, z něhož odcházejí splátky hypotéky, musí být dostatek peněz pro hladké umořování závazku. V opačném případě přechází povinnost splátek na spoludlužníka, případně na některého z dědiců. Při pojištění schopnosti splácet hypotéku se s bankou vyřizuje plnění a zajištění jejího úplného nebo částečného splacení, a to podle smluvních podmínek. I k vyřízení této záležitosti si banka od pozůstalých vždy vyžádá doložení úmrtního listu.
Zdroj: idnes.cz
