Nemocenské pojištění OSVČ neláká, raději se spoléhají na sebe
10. 7. 2024
U pojistného krytí pracovní neschopnosti toho živnostníkům stát moc nenabízí. Způsob jeho výpočtu vede k tomu, že bývá velmi nízké – a ještě k tomu je vypláceno až od 15. dne. To navíc jenom v případě, že si jej živnostník platí alespoň tři měsíce.
Slabé pojistné krytí při nemoci nebo úrazu s delší dobou rekonvalescence dopadá často na živnostníky, více pak na ty mladší. S nemocí nepočítají, přitom ale v produktivním věku mívají nejvíce závazků – hypotéku, půjčku na auto či na vybavení k podnikání. A především mívají malé děti.
„Pokud jde o zaměstnance, nastupuje do neschopnosti. Velký problém vidíme u OSVČ, kteří si neplatí nemocenskou, a pak zůstanou zcela bez prostředků a občas i zadlužení,“ říká k finančnímu zajištění pracujících lidí Michaela Tůmová z pacientské organizace Hlas onkologických pacientů.
Jmenuje i jeden konkrétní příklad ze své praxe, kdy rakovinou prsu onemocněla živnostnice, mladá žena se dvěma dětmi. Jak podotýká, nejde o žádný výjimečný životní příběh, nemoci se nevyhýbají ani mladším ročníkům.
„Maminka rozvedená, dvě děti školou povinné či na střední škole, na které od otce dětí dostává jen minimální přídavek. Provozuje kadeřnický salon a zrovna přikoupila další drahé vybavení, na které si vzala malou půjčku,“ vypráví Tůmová.
Nemocenské pojištění si tato žena ale neplatí. Proč? S vážnou nemocí nepočítala a potřebuje každou korunu. Nyní má ale problém. Její léčba potrvá několik měsíců. A mladá žena se dvěma dětmi a půjčkou tak zůstává téměř ze dne na den bez příjmu, s výjimkou mizivého výživného od otce jejích dětí.
Různé podmínky pro OSVČ a zaměstnance
Důvodů, proč si nemocenské pojištění živnostníci neplatí, je více. Na rozdíl od důchodového nebo zdravotního pojištění se k němu OSVČ přihlašují dobrovolně. A jelikož často počítají každou vydanou korunu, mnohdy se rozhodnou od tohoto pojištění upustit. A je tu i další důvod časté absence nemocenského pojištění u živnostníků.
„Nemocenskou dávku vyplácí sociální správa nemocensky pojištěným OSVČ až od 15. dne pracovní neschopnosti,“ poukazuje finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.
Navíc upozorňuje, že v ani nemocensky pojištění živnostníci například nemají nárok na ošetřovné na dítě tak, jako je tomu u zaměstnanců.
„Nyní v legislativním procesu projednávaná novela o nemocenském pojištění ale přináší změnu, díky které by toto ošetřovné náleželo i nemocensky pojištěným živnostníkům, a také takzvaným dohodářům,“ říká Vladimír Weiss.
Dohodářů s povinnou účastní na nemocenském pojištění by se týkaly i zbývající dávky vyplácené z nemocenského pojištění. Příkladem jsou peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, dlouhodobé ošetřovné i nejčastěji čerpaná dávka: nemocenská.
Živnostníci raději uzavírají životní pojištění
Nicméně ani po přijetí této změny není jisté, zda se začnou OSVČ k nemocenskému pojištění více hlásit. Podle dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) u nás k 31.12.2023 vykonávalo samostatnou výdělečnou činnosti zhruba 1,127 milionu osob. Z nich 669 tisíc jich vykonávalo hlavní činnost a zbývajících 458 vedlejší činnost. Ze všech živnostníků si dobrovolné nemocenské pojištění platilo jen 99 213.
„OSVČ se více než na nemocenské pojištění spoléhají na vlastní rezervy. A pojištění pracovní neschopnosti i obvykle zahrnují do životního pojištění, a to společně s pojištěním trvalých následků úrazu a závažné nemoci a invalidity,“ uvádí poradce. U pracovní neschopnosti doporučuje nastavit delší karenční dobu, zato ale vyšší denní částku plnění po jejím uplynutí.
„První týdny nemoci nebo úrazu zvládnou lidé obvykle pokrýt z krátkodobé finanční rezervy, u nemoci či úrazu vyžadujících delší dobu léčby už tato rezerva dochází a nahrazuje ji pojistné plnění,“ vysvětluje Weiss.
Podle něj pak u OSVČ platí mnohem více než u zaměstnanců, že musejí mít solidní finanční rezervu. „OSVČ by měl mít pod sebou větší finanční polštář než zaměstnanec, ideálně ve výši tří až šesti jejich podnikatelských příjmů “ uzavírá Vladimír Weiss.
Zdroj: idnes.cz
