Ani moc levné, ani předražené. Jak poznat kvalitní životní pojištění
21. 9. 2017
Smrt, invalidita, úraz. Co bude se mnou nebo s mými blízkými, když se něco takového stane? Přemýšlet nad podobnými hypotetickými situacemi se může zdát morbidní. V tomto případě však platí, že štěstí přeje připraveným. Co naopak v životním pojištění neplatí, je pravidlo čím dražší, tím lepší. Jak životní pojištění správně nastavit a kdo ho opravdu potřebuje? Vysvětluje finanční poradce Partners Josef Uchytil.
Ze statistik pojišťoven jde dlouhodobě vidět, že Čechům jako by víc záleželo na jejich majetku než zdraví a životě. Alespoň pokud jde o objemy peněz, které dávají na neživotní a životní pojištění. Hovoří se o tom, že proti západním zemím jsme „na život“ stále podpojištění. Může za tím být jednak nechuť přemýšlet o tom, jaké dopady by měla něčí smrt, nemoc nebo úraz na finanční zdraví té které rodiny. Na chuti uzavřít životní pojištění Čechům nepřidávají ani praktiky některých nepoctivých prodejců pojistek, pro které je životní pojištění velmi lukrativním zdrojem obživy. Ti ne vždy hledí na to, aby smlouva byla výhodná nejen pro ně, ale především pro jejich klienta.
Životní pojištění není pro každého. Nepotřebuje ho člověk, který nemá žádné závazky a není na něm nikdo finančně závislý. A nepotřebuje ho ani ten, kdo má dost peněz nebo majetku, aby vykryl propad příjmů, kdyby se mu něco stalo. Ukažme si to na příkladu. Když se třicetiletý člověk stane invalidním ve třetím stupni, může jeho měsíční příjem klesnout třeba o 10 tisíc. Pokud nemá našetřené tři miliony, které by mu do důchodu výpadek příjmu vykryly, má problém. Respektive by měl o životním pojištění uvažovat.
Neplatí ale, že kdo má životní pojištění, může být v klidu. Je třeba dávat pozor na levné nabídky, které mohou ve finále přijít dost draho. Zároveň neplatí ani opačná, tedy přímá úměra: ne všechno, co je drahé, je přitom kvalitní. Při nastavení pojistné ochrany vždy zajišťujeme propad v příjmech, v životní úrovni. Nikdy by pojištění nemělo být nastaveno tak, že když se něco stane, budeme na tom finančně lépe než dřív.
Jak poznat (ne)kvalitní smlouvu
Chybí pojištění trvalé invalidity? Jsou pojištěna jen úrazová rizika, ačkoli úraz je z pohledu statistik jakožto příčina invalidity zanedbatelný? To jsou nejčastější případy špatně nastavených pojistek. Ještě častěji jsou chybně nastaveny pojistné částky, což nemusí být patrné na první pohled. Vždy má smysl nechat si spočítat, jak by upravená pojistka vycházela. Pak ji porovnat s jinými alternativami.
Špatné je také pojištění takzvaně „na spoření“. Investování přes životní pojištění s minimálním pojistným krytím je drahé a nevýhodné. Kdo říká něco jiného, tak lže. Případná daňová úleva sotva pokryje náklady, které si pojišťovna naúčtuje, a nakonec se zdaní i výnos.
Pojišťovat si některá rizika vychází zbytečně draho, lepší je se na ně připravit úsporami. Třeba zlomená ruka je sice nepříjemnost. Buď ale s ní půjdete do práce a pojistné plnění ani nepotřebujete, nebo se za pár týdnů do práce vrátíte a propad v příjmu vykryjete hravě svou rezervou. V tomto případě je lepší si těch pár stovek měsíčně spořit, než je platit pojišťovně. Podobné je to s pojištěním hospitalizace. Důvod, proč je člověk v nemocnici, tedy nemoc nebo úraz, by měly být pojištěny tak jako tak. Je tedy zbytečné se připojišťovat navíc.
Pozor na reklamní vějičky
Na pojistném trhu panuje velká konkurence. Proto se pojišťovny předhánějí v tom, kdo nabídne atraktivnější produkt. Něco jsou ale jen marketingové taháky, které v realitě nemají příliš smysl. Typicky dvojnásobky plnění v případě autonehody. Jsou to například rizika spojená s autonehodou, která je z pohledu statistik naprosto zanedbatelnou příčinou úrazu nebo smrti. Nabízet potom takové pojištění jako bonus zadarmo je velmi laciné a pro informované klienty pojišťoven až urážlivé.
Pojišťovny se také předhánějí v počtu diagnóz, které kryjí u pojištění závažných onemocnění. V pojistných podmínkách pak můžete narazit i na choroby, kterými ani není možné onemocnět.
Pět procent příjmu
Cena životního pojištění by měla odrážet finanční možnosti klienta. Čím hlouběji máme do kapsy, tím více se nás dotkne jakýkoliv pokles v příjmech. Pojištění bude tedy tvořit významnější část příjmu. Samotná potřeba pojištění je ovlivněna řadou faktorů a výše příjmů je pouze jedním z nich. Obecně lze říci, že dospělý s průměrným příjmem, bez úvěru, může být obstojně pojištěn za 800 až 1000 korun měsíčně. Kvalitní životní pojištění by zároveň nemělo stát více než pět procent čistého příjmu.
Zjistili jste, že vaše smlouva je špatná? Neunáhlete se s jejím ukončením. Výpověď životního pojištění totiž není taková legrace jako ukončení třeba povinného ručení nebo pojištění domácnosti. Jednak můžete přijít o dost peněz, důležitou roli také ale hraje váš aktuální zdravotní stav. I on totiž rozhoduje o ceně pojištění. A zpravidla se s věkem zhoršuje. Vždy je potřeba dobře zkalkulovat a zvážit možné dopady výpovědi pojištění. A na to je lepší pozvat si odborníka.
Zdroj: deník.cz
