Pojištění dlouhodobé péče bude, ale nejspíš ne pro všechny
18. 10. 2022
Bez pomoci druhých se mnozí senioři neobejdou. Sociální zařízení ale dlouhodobě hlásí stop stavy v příjímání nových klientů. Řešením, jak se zajistit na dobu omezené soběstačnosti, se tak může stát i nové pojištění – pojištění dlouhodobé péče.
Obavy z nesoběstačnosti ve stáří rostou s tím, jak upadá důvěra lidí v pomoc od státu. Sociální zařízení ročně odmítají kolem 45 tisíc žádostí rodin o umístění jejich blízkého s omezenou schopností se o sebe postarat.
Chybí i domácí, jinak řečeno terénní péče, kdy za potřebným dochází pečovatelka nebo zdravotník přímo do domácnosti. Kapacity sociálních zařízení zajišťujících pobytové služby se i přes rychle rostoucí poptávku po nich dlouhodobě nemění. Pořadníky o místo v nich především ve větších městech a osídlenějších krajích čítají i stovky tisíc žádostí. Volná místa jsou ve stovkách. Mnozí se tak pomoci ani nedočkají.
Problémy potvrzují i statistiky
Sílící starosti lidí z toho, že se o sebe nebudou ve stáří schopni postarat, potvrzují i výsledky letošního průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP). V něm se tyto obavy letos vůbec poprvé dostaly na první místo. Nesoběstačnost jako budoucí riziko podle výsledků šetření vnímá 73 procent českých občanů. Předčila tak dokonce riziko úrazu bez trvalých následků, které bylo první v loňském roce, kdy Češi vyjadřovali obavy z autonehod.
„Dnešní střední generace dobře vnímá příklady ve svém okolí a to, jak obtížné je nesoběstačným lidem ze starší generace zajistit dostupnou a důstojnou péči,“ říká k výsledkům průzkumu výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek.
Podle něj se v současné době o své blízké v Česku stará přibližně pětina dospělých. Často se o nich hovoří jako o neformálních pečovatelích.
„Tito lidé zároveň vědí, že demografický vývoj hraje proti nim a stát se o ně v budoucnu nedokáže postarat,“ dodává Matoušek.
Pojištění dlouhodobé péče
Zlepšit situaci by mohla v budoucnu nabídka pojištění dlouhodobé péče. Ovšem nikoli v tom formátu, v jakém ho již nabízejí některé z tuzemských pojišťoven, kdy z pojistného plnění vyplácejí klientovi určitou měsíční částku, za kterou si pak může sociální služby dopřát.
„Myslím si, že se zapojením soukromého sektoru, ale právě ve spolupráci a s podporou státu, máme jedinou možnost zvládnout následky demografického vývoje, se kterým se stávající generace bude v následujících letech potýkat,“ říká k chystané službě, jež bude součástí životního pojištění, ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec.
Podle něj senioři s omezenou sebeobslužností totiž často více než peníze potřebují pomoc od druhých poskytovanou přímo v zařízení sociálních služeb. Anebo prostřednictvím pravidelného dohledu v domácím prostředí. Nikoli tedy jen peníze na něco, čeho je nedostatek, a tudíž si to nemohou pořídit. Pojišťovny ovšem tvrdí, že zajistí i kapacity pro své klienty.
„Když to porovnáme s minimálním nárůstem dostupných kapacit v posledních letech, máme co dělat, abychom danou situaci zvládli,“ vysvětluje Martin Švec.
Ale ani kapacity pojišťoven poptávku nepokryjí
Podotýká, že čísla a jejich projekce do budoucna vcelku jasně ukazují, že počet lidí, kteří tyto služby budou potřebovat, ještě rapidně naroste. Proto i pojišťovny budou muset z kapacitních důvodů kalkulovat a omezit nabídku na zajištění sociálních služeb v rámci pojištění.
„Na rovinu, ten produkt nebude dostupný pro všechny, jelikož jsou tyto kapacity omezené. V první řadě to nabídneme stávajícím klientům, respektive jejich rodičům právě z důvodu, abychom jim mohli tyto služby garantovat,“ uzavírá Martin Švec.
Zdroj: E15.cz
