Životko versus penzijko: co je lepší?
31. 1. 2018
Jedněmi ze zaměstnaneckých výhod jsou i příspěvky na životní pojištění a penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření. Jak si mezi nimi vybrat a neprohloupit? Podle odborníka na zaměstnanecké benefity v Partners Lukáše Škopka je klíčové si ujasnit, jestli se chce zaměstnanec pojistit, nebo si přeje spíše spořit.
Jakou maximální částkou může zaměstnavatel na životní pojištění či penzijní produkty přispívat?
Podle nových pravidel z ledna 2017může přispívat až 4166 Kč za měsíc, což je z mého pohledu zbytečně vysoký limit. Po úpravě zákona mohou nyní firmy zaměstnanci posílat na životní pojištění nebo penzi až 50 tisíc ročně. Předešlá částka byla 30 tisíc na každého zaměstnance. Firmy ale takové částky ve většině případů nedosáhnou. Průměrný příspěvek zaměstnavatelů je asi 750 korun na životní pojištění a 800 korun na penzijní připojištění. Tím pádem i podle starých pravidel firmy nejvyšší limit nevyužívaly.
Zvýšil se díky úpravě limitu počet těchto benefitů?
Uběhla zatím velice krátká doba na to, abychom mohli plnohodnotně vyhodnocovat. Ale podle ministerstva financí bylo v roce 2016 v České republice přes 1,3 milionu penzijních smluv s příspěvkem zaměstnavatele. Nyní je toto číslo přibližně o sto tisíc vyšší. A pro představu – smluv penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření je dohromady přibližně 4,5 milionu. Počet životních pojistek s příspěvkem zaměstnavatele však dlouhodobě klesá. Dohromady existuje taktéž kolem 4,5 milionu smluv, ale jako benefit ve firmách pouze 310 tisíc. Ale já osobně beru zvýšení z 30 tisíc na 50 tisíc jako nový signál od státu, že bude tuto sféru podporovat.
Jaké jsou nejčastější chyby, které firmy při sjednávání pojištění pro své zaměstnance dělají?
Nejčastější chybou je, že společnosti přispívají pouze na konkrétní produkt u konkrétní pojišťovny. Zaměstnanec si tím pádem nemůže vybrat pojištění, které by mu nejvíce vyhovovalo. A teď jde o to, jak se na takovou situaci budou dívat zaměstnanci a jaký užitek z toho bude mít firma? Společnosti jdou do konkrétního produktu často kvůli tomu, že jim zprostředkovatelé nabízí nějakou odměnu z plateb, které do pojišťovny pošlou. Ale teď je otázka, jestli se třeba stotisíc jako bonus firem, která má milionové zisky, doopravdy vyplatí. A z pohledu zaměstnanců může nastat následující situace. Pracovník už má svoje životní pojištění, nastoupí do nové firmy, kde mu řeknou, že sice na benefit přispívají, ale ne na jeho smlouvu. Jak to tedy zaměstnanec bude chápat? Pochybuji, že takovou nabídku bude považovat za benefit.
Jaký by byl následně postup, kdyby zaměstnanec chtěl i tak přispívat na životní pojištění?
Bylo by nutné, aby si sjednal novou smlouvu u pojišťovny, kam firma přispívá. A s tím samozřejmě zaplatil i nové vstupní poplatky. Ty se mohou při platbě tisíc korun za měsíc pohybovat až kolem 20 tisíc. Ale jde hlavně o to, že vstupní poplatky už zaměstnanec jednou na své předchozí smlouvě zaplatil.
A když životní pojištění nebo penzijní spoření zaměstnanec zatím nemá?
Klíčové je, aby si zaměstnanec položil jednoduchou otázku. Chci firemní peníze využít ke spoření, nebo se chci raději pojistit? Je řada finančních poradců, kteří nabízí lidem životní pojištění na spoření. Moderní životní pojištění kombinuje pojištění a investice do fondů. To je ale podle mě nesmysl. Například když bude klient posílat na smlouvu 700 korun měsíčně, tak je v tomto případě v pořádku, když do investiční složky třeba 200 korun. Ale už jsem se setkal i se smlouvou, kde šlo na krytí rizik pouhých 70 korun, a dokonce 2800 korun putovalo do investiční složky. To je pro klienta strašná věc, protože životní pojištění není klasické spoření, ale investování. Nicméně klient bez větších znalostí předpokládá, že když mu přijde na jeho životní pojištění tisíc korun měsíčně, tak by za 50 měsíců měl dostat plus minus 50 tisíc. Jenže takhle to nefunguje. Právě podle z výše platby klienta se vždy počítají počáteční poplatky.
Proč?
Peníze, které putují do investic, jdou do fondů, které se pohybují nahoru a dolů. A k tomu ještě musí klient platit obrovské poplatky ze strany pojišťoven. Existují pojišťovny, které mají tzv. inkasní poplatek. Zde vlastně platíte za to, že pojišťovně platíte. To je absurdní. A nutno dodat, že nazývat životní pojištění spořením je tak špatné, že to dokonce finančním poradcům zakázala Česká národní banka.
Reguluje stát ještě nějakým způsobem tyto benefity?
Z pohledu kontrol je penzijní připojištění a penzijní spoření více regulováno než životní pojištění. V zákoně je dokonce uvedeno, že zaměstnavatelé nesmí přispívat jen na konkrétní smlouvy u určité penzijní společnosti. Jinými slovy firma může říct, že bude přispívat do konkrétní pojišťovny, ale kdyby to řekla u penzijní společnosti, tak jí hrozí i pět milionů pokuta. U penzijního spoření existuje i státní regulace poplatků. Z pohledu spotřebitele další velké plus.
Stát také na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření přispívá. Kolik?
Nejvyšší možná částka je 230 korun. Taková suma klientovi přijde, když bude na svou smlouvu posílat minimálně tisíc korun měsíčně. Ale už když pošle 300 korun, tak mu stát přispěje téměř jednou třetinou.
Pokud byste porovnal situaci, kdy zaměstnavatel měsíčně přidá svému zaměstnanci tisíc korun do hrubé mzdy versus tu samou částku na jeden z těchto benefitů. Jaké jsou výhody a nevýhody pro obě strany?
Firma musí společně s penězi, které pošle zaměstnanci na výplatní pásku, ještě odvést zdravotní a sociální pojištění. Například když chce přidat 10 tisíc korun, tak dohromady zaplatí 13 400 tisíc korun. Zaměstnanci samozřejmě nepřijde celých 10 tisíc. Po zdanění k němu dorazí necelých sedm tisíc. Kdežto kdyby společnost poslala peníze například na penzijní spoření, tak by to byl pro obě strany značný roční rozdíl. Firma by ušetřila 3 400 na odvodech sociálního a zdravotního pojištění a zaměstnanec by na smlouvu inkasoval celých 10 tisíc. Přesně tento případ ukazuje, jak stát zmíněné benefity podporuje, ale i jak vysoké jsou odvody za zaměstnance.
Jaký benefit je výhodnější z hlediska zhodnocení peněz?
Rozhodně penzijní spoření. Životní pojištění není dobrý nástroj na zhodnocení peněz. Představte si situaci, kdy na smlouvy u obou benefitů přijde tisíc korun měsíčně po dobu 33 let. Na životním pojištění bude po takové době 781 tisíc korun a na penzijním spoření 987 tisíc korun, a to je znatelný rozdíl. Velký rozdíl je už třeba ve třetím roce trvání smlouvy. Zaplaceno je 36 tisíc. Na životním pojištění bude mít klient 15 tisíc korun, kdežto na penzijním spoření 33 tisíc korun. A to je jednou tolik.
Hrozí nějaké poplatky při předčasném ukončování smluv?
Díky regulaci životního pojištění z podzimu 2016se už nemůže stát, že do dvou let od sjednání smlouvy dostane zákazník „nulu“. Ale stále může dojít k situaci, že za dva roky přijde klientovi na smlouvu 24 tisíc korun ale při předčasném ukončení smlouvy dostane kvůli sankcím za předčasné ukončení pouze 5 tisíc. . U doplňkového penzijního spoření musí smlouva běžet aspoň 24 měsíců, jinak přijdete o všechny peníze. Nutno ale říct, že u penzijního spoření není dle mého názoru dobré skončit vůbec. Spořit na důchod musíme, a právě penzijní spoření je snad nejlepším produktem na trhu, který toto umí.
Proč?
Doplňkové penzijní spoření se jako spoření vždy hodí. Neznám jiný produkt, který by při běžném pětiprocentním zhodnocení vydělal více než tento. Spořit můžete už od stovky měsíčně. . V případě finančních problému lze využít platebních prázdnin.. Navíc je pravděpodobné, že zákazník brzo narazí na zaměstnavatele, který bude tento benefit podporovat. Výhodou také je, že při zjištění finančního poklesu ve fondu je možné peníze vzít a převést je na jiný fond. A když se stane, že celá penzijní společnost najednou nebude úplně fit, tak našetřené peníze lze vzít a dát je k jiné penzijní společnosti. Stát v rámci převodu počítá například i dobu spoření a převede ji. To u životního pojištění nejde. Tam klient nesmí se smlouvou nikam cestovat. Navíc minimální částku upravuje každá pojišťovna sama. Pohybuje se kolem 300–500 korun za měsíc. A pokud se to klientovi nelíbí, tak musí smlouvu ukončit.
Pokud je zaměstnancem například muž s hypotékou nebo na druhé straně žena samoživitelka, jaký benefit se jim vyplatí?
Vždycky bych řekl, že nelze udělat chybu s penzijním spořením. To se hodí, ať jste tatínek s rodinou nebo třeba slečna, která právě teď vstupuje na trh práce. Dle mého názoru nejde s tímto benefitem udělat krok vedle. Pokud ale vezmu v potaz příklad muže s hypotékou, tak v tomto případě lze říct, že se jedná o učebnicový příklad, kdy se vyplatí mít životní pojištění. Kdyby se muži něco stalo, tak dluh přechází na jeho manželku a děti.V tomto případě se může hodit firmou placené životní pojištění. Ale i tak není špatně, pokud klient bude mít v této situaci zároveň i penzijní spoření. Příspěvek tedy v první řadě doporučuji čerpat do penzijních produktů a teprve jako druhý krok do životního pojištění.
Jaké zaměstnanecké benefity jsou vlastně nejčastější?
Výzkum od poradenské společnosti Trexima z roku 2016 ukázal, že číslem jedna jsou stravenky. Za nimi je velká propast a na druhém místě jsou právě příspěvky na životní pojištění a penzijní připojištění. Dalším častým benefitem je služební telefon nebo také jazykové kurzy a jiné vzdělávání, občerstvení na pracovišti, možnosti home-office nebo třeba zdravotní volno s plnou náhradou mzdy.
Zdroj: iHNed.cz
