VPŘEDU BYZNYS, VZADU HNOJNÍK
17. 4. 2023
Neuvěřitelný příběh české investiční společnosti WCA, která úspěšně investovala do všeho od kryptoměn až po startupy, a svým klientům tak přinášela nadprůměrné zhodnocení vkladů. Ledaže by to nebyla pravda.
Kdybych podle jména neviděl, že jste taky z východní Evropy, tak by mě ani nenapadlo zastavit. Co tady děláte?“ Když vám řidič Uberu řekne po nástupu do jeho bílé Tesly jako první věc tohle, donutí vás k zamyšlení, kde že to vlastně jste. Není to Mogadišu, je to Peckham. Tahle londýnská čtvrť, kterou sami Londýňané pravidelně označují jako nejnebezpečnější, má sice oproti somálské metropoli více zeleně, avšak některé její kouty se mohou vyznačovat jistou podobností, eufemisticky řekněme kolosální zchátralostí. Smutnou výlohu Morleyho smaženého kuřete střídá ještě smutnější výloha lákající k nalezení Krista spasitele. Nutno podotknout, že ten kdyby Peckham uviděl, dost možná by se po třech dnech s nějakým vzkříšením už ani neobtěžoval. A zatímco po Ježíšově stopách ani památky, česká stopa tu je. A doslova miliardová.
Právě v Peckhamu totiž sídlí firma WCA Solutions, jediný vlastník WCA International – investiční společnosti, jejíž slogan zní „finance pod kontrolou“. V zanedbaném vnitrobloku vás tady přivítá torzo Mini Coopera, které zde, soudě dle prorostlosti keři a dalšími rostlinami, parkuje minimálně od šedesátých let. V kancelářské budově, kde si za 250 liber měsíčně můžete pronajmout místnost a využívat „skvělé možnosti networkingu“, jak uvádí pronajímatel, sídlí zhruba dvě desítky firem. Pro některé z nich je to sídlo virtuální, avšak autor tohoto textu už řadu virtuálních sídel – například českých investičních skupin – navštívil (zdravíme do Nikósie), ale v žádném z případů tamní budovy a okolí nepřipomínaly scenerii ze seriálu The Last of Us. Přece jen jde také o jistou symboliku.
V Peckhamu sídlící WCA českým investorům slibovala nadprůměrné zhodnocení kapitálu, a to kdekoli od osmi až po desítky procent ročně. Recept na úspěch? Investice do měnových párů, akciových indexů, obligací a také přímo do firem. To vše pod taktovkou strůjce WCA Matouše Poláka a jeho týmu investičních a technologických expertů. Propozice to byla natolik lákavá, že se na ni chytily tisíce drobných investorů, kteří do WCA nalili přes dvě miliardy korun. Nešlo navíc jen o fyzické osoby, ale i odborové organizace nebo obce. Všichni teď čekají, zda se jim podaří dostat zpět alespoň část investovaných prostředků.
V červenci loňského roku totiž WCA svým investorům oznámila, že se hodnota fondu, tedy jejich vkladů, propadla o sedmdesát procent. Matouš Polák tehdy v dopise investorům psal následující: „Naše podnikání výrazně utrpělo souhrou hned několika nepředvídatelných faktorů. Stávající geopolitická a ekonomická situace negativně ovlivnila situaci na burze a vytvořila nestandardní situaci s extrémně vysokou mírou rizika.“ V listopadu už byla firma v insolvenci a na konci letošního února v konkurzu, přičemž konání strůjců WCA nyní začala zkoumat i policie. Z dostupných materiálů totiž vyplývá, že minimálně část klientských prostředků skončila u spřízněných osob a v projektech s pochybnou kredibilitou. Kde měli být investiční mágové, jsou spíše dnes stopy připomínající staré dobré investiční letadlo. Forbes proto mluvil s více než desítkou insiderů, finančníků i startupistů a získal řadu dokumentů, aby rozpletl alespoň kus prapodivné sítě investic WCA, v níž skončily sny, ale hlavně úspory tisíců.
Fojtství bývalo dříve na Valašsku a okolí nejhonosnější sídlo v obci, které zpravidla nechal postavit fojt – ten nejváženější sedlák. Šlo o symbol prosperity a také o místo, kde se rozhodovalo o důležitých správních či hospodářských záležitostech. Dne 17. září 2019 přesně v takovém fojtství zasedalo zastupitelstvo Libhoště. A opět se řešila prosperita. Deštivé ráno vystřídalo slunečné odpoledne a okolo páté si obyvatelé malé obce na Ostravsku užívali příjemné dozvuky léta. Jedenáct z patnácti tamních zastupitelů se tou dobou v Trámovém sále fojtství sešlo, aby pohovořili nad stavem obecních úspor a vyslechli si návrhy mužů, kteří jim přijeli přednést, jak mohou jejich peníze zhodnotit. Jedním z nich byl jistý Petr Sedláček, toho času prodejce fondu WCA. „Byli jste někdy na Forexu?“ otázal se prodejce zastupitelů. Nebyli,“ reagoval starosta. „No, v tom případě nevědomě lžete,“ opáčil prodejce a rozjel, zřejmě dobře naučenou, etudu. Zastupitelé Libhoště v čele se starostou jsou prý totiž na Forexu denně, protože nakupují zboží, to se skládá z komodit a ceny komodit se určují na burze. Petr Sedláček následně pronesl, že jeho posláním je už léta učit lidi hospodařit se svými penězi, protože ne každý může rozumět financím. Následoval čirý finanční dadaismus, za který se autor tohoto textu bystrému čtenáři omlouvá, ale pro pochopení fungování WCA a podobných entit se mu nelze vyhnout.
Petr Sedláček jedenáctičlennému zastupitelstvu s vážnou tváří pověděl, že ve firmě, jejímž je zástupcem, dokážou predikovat vývoj trhu a tím vydělávat peníze. WCA má prý několik částí, z nichž za zmínku stojí nadační fond zaměřený na pomoc dětem, firma na zdravé energetické nápoje s různými příchutěmi, plán na výstavbu vlastní elektrárny, plán na výstavbu dvanácti rodinných domů na Frýdecko-Místecku, firma na výrobu postelí a také firma zabývající se time managementem. Tento „WCA košík“ generuje zhodnocení okolo 21 procent ročně, což je skvělé zejména vzhledem k tomu, že průměrná inflace rodinné peněženky je deset procent ročně. „A pokud má někdo produkt, který generuje deset procent ročně, tak je pořád na nule,“ pokrčil rameny Sedláček, aby dodal, že WCA je také velmi aktivní v kryptoměnách a též je partnerem nově vznikajícího filmu, který je natočen podle skutečných událostí. Když se zastupitelka Naděžda Demlová zeptala, zda má pan Sedláček nějaký výpis, který by mohl ukázat, tak otevřel webovou aplikaci s náhledem účtu klienta. Tam bylo vidět, jak se den po dni připisují peníze. Hezky a lineárně, každý den směrem vzhůru. Na závěr své prezentace prodejce připomenul, že se bavíme o výnosu 1,5 až dvě procenta měsíčně.
„Neinvestovali jsme, poslali jsme je k šípku,“ říká dnes po telefonu zastupitelka Naděžda Demlová, nicméně na informaci, že šlo s jistou dávkou pravděpodobnosti o finanční letadlo, reaguje s překvapením, neb zprávy o osudu WCA k ní ani nedoputovaly. Tohle štěstí nicméně neměla například obec Polná, která po podobné schůzi zastupitelstva na doporučení svého finančního výboru schválila 29. března 2021 dvoumilionovou investici do WCA. Slibované zhodnocení osm procent ročně bylo ze všech investic, které si Polná v daný den schválila, nejvyšší, nicméně na poměry WCA šlo o značně konzervativní cifru. K původní částce, natož se slibovaným zhodnocením, se však Polná už nikdy nedostala. Reálným výsledkem po roce a půl bylo vybraných necelých 24 tisíc korun. Zbytek už obec nikdy neviděla. Kapitolu samu pro sebe pak představuje jedna z vůbec nejbohatších českých obcí – Modrava. Ta, díky dřívější daňové rezidentuře Zdeňka Bakaly, operuje s řádově vyššími částkami než běžné české obce. Její zastupitelstvo bohužel obdobnému prodejci WCA zcela podlehlo, konkrétně ve vzdušných zámcích WCA obec utopila přes 220 milionů korun, což měly být peníze „pro další generaci Modravanů“.
Na tomto příkladu je zřejmé, že to, co se v kontextu vysokého byznysu nemusí jevit jako částky hýbající děním, jsou například naprosto zásadní prostředky pro provoz obcí a rozpočty důvěřivých jednotlivců. Jde o dramatický zásah do života stovek a tisíců lidí, s jejichž prostředky hazardovali ti, kteří k tomu neměli ani vzdělání, ani kompetence a možná ani správné záměry.
Zásadní problém, který do jisté míry umožňuje rozvoj pochybných entit typu WCA, nese název paragraf 15. Respektive oficiální terminologií paragraf 15 odst. 1 zákona o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF). „Patnáctka“, jak se v investičních kruzích právní úprava žargonem označuje, umožnila vznik stovek subjektů, které se prezentují jako standardní fondy. Jenže nejsou. Standardní fond má totiž hned tři regulatorní pilíře – licencovaného správce, licencovaného depozitáře a regulující subjekt, v tuzemském případě Českou národní banku. Fondy spadající pod „patnáctku“ nemají nic z toho. „WCA je tzv. alternativní fond, a to, i když to tak zní, není klasický investiční fond. Na rozdíl od nich tam neplatí přísná regulace, nedozoruje to ČNB a může fungovat jen za určitých podmínek. A ta základní podmínka je, že nebudou svoje služby nebo investice nabízet veřejnosti,“ potvrzuje advokát Michal Žižlavský ze stejnojmenné kanceláře.
Žižlavský patří k největším zastáncům poškozených věřitelů v kauze WCA, a případem se tak intenzivně zabývá. Zároveň zastupoval i poškozené v kauze Growing Way Ondřeje Janaty, což byl obdobný model fondu. Je pak ryzí ironií osudu, že Janata, po němž zůstala taktéž miliardová díra, kdysi začínal právě u Matouše Poláka. Advokát Žižlavský zdůrazňuje, že existuje jisté podezření, že Polák a spol. od začátku jednali mimo zákon. „Základní podmínka totiž je, že subjekty spadající pod paragraf 15 nebudou své služby nebo investice nabízet veřejnosti. Takový fond může mít maximálně dvacet investorů z řad veřejnosti, případně investice nabízet lidem, kteří investují více než milion, podepíšou prohlášení o tom, že si jsou vědomi rizik, a zároveň tam musí být nějaký odborník, který dokáže potvrdit, že daná investice je – zjednodušeně řečeno – dobrý nápad. V případě, že by tam retailových investorů bylo více, firma od začátku porušovala zákon,“ doplňuje Žižlavský. A nutno podotknout, že retailových investorů bylo ve WCA podle dostupných insolvenčních dokumentů několik tisíc.
„Je to šílené,“ kroutí hlavou finančník Petr Borkovec, který na podobné případy roky upozorňuje a ohledně WCA vyjadřoval skepsi dávno předtím, než se dům z karet rozpadl. „Přitom by stačil reporting počtu investorů a fond zavřít a brutálně pokutovat, jakmile jich tam bude více než dvacet,“ říká Borkovec. Jediná pokuta, kterou kdy WCA dostala, činila padesát tisíc korun za nesplnění informační povinnosti vůči ČNB. Akcentovat, že jde v kontextu naraisovaných miliard o zcela směšnou částku, snad ani není sáhodlouze potřeba.
Sekundárním, ale možná ještě palčivějším problémem, je finanční gramotnost. Dlouhodobě poddimenzovaná oblast vzdělávání se Česku v podobných kauzách vrací jako bumerang. „Pomoc a rady v oblasti peněz a finančních produktů častěji vyhledávají lidé s nižším vzděláním. Víc než desetina dotázaných (třináct procent) tvrdí, že si v této oblasti vždy vystačí se svými znalostmi. Šedesát procent pak uvedlo, že si většinou vystačí, ale v některých případech se raději poradí s odborníkem,“ uvádí ve své loňské zprávě stran finanční gramotnosti Česká bankovní asociace.
Pokud by tato čísla hrála obráceně ve prospěch gramotnosti, nemohli by lidé jako Matouš Polák, potažmo jeho armáda obchodníků typu Petra Sedláčka, nikdy uspět. V zastupitelstvu by totiž věděli, že dosahovat dlouhodobě a stabilně zhodnocení nad deset procent ročně dokáže snad jen Warren Buffett, případně génius Jim Simmons, který trh dlouhodobě porážel ještě výrazněji. Jen při pouhé představě, jen při náznaku, že něco podobného dovede, se vší úctou k danému koutu republiky, parta z Frýdku-Místku, by jim musely cukat koutky. Jenže necukají.
„Nevím, jak bych někoho, kdo slibuje stabilní dvouciferné zhodnocení, nazval, ale vypadá to hodně podezřele,“ usmívá se manažer největšího českého akciového fondu Top Stocks Ján Hájek. „Asi bych chtěl vidět, kdo mu počítá tu výkonnost. A pokud je to on sám, tak bych mu nevěřil ani nos mezi očima.“
Kde tedy jsou peníze WCA? Tomu se v anglofonních zemích říká „billion dollar question“. Není to tedy vyloženě otázka za miliardu dolarů, ale za miliardy korun ano. Pod pokličku údajných obchodů na akciových, měnových či kryptoměnových trzích nahlédnout nelze. Zjistit, zda vůbec – a případně v jaké míře – probíhaly, také ne. K tomu by pochopitelně byly potřeba výpisy obchodů a pohybů na daných účtech, k čemuž se mohou dostat maximálně orgány činné v trestním řízení. Matouš Polák však o investicích WCA výjimečně otevřeně mluvil. Zřejmě jedinou takovou příležitostí byla událost Business Festival Brno 2019. Tehdy měl Matouš Polák prezentaci, kterou přísedícímu publiku uvedl dvěma oblíbenými životními motty. První znělo: „Vlastní chyby a omyly nazýváme zkušenostmi.“ Druhé: „Jak se dostanete do Číny? Krok za krokem.“ V tento moment asi netřeba laskavému čtenáři Forbesu zdůrazňovat, že celá přednáška měla obdobně absurdní charakter jako prodejní řeč Petra Sedláčka v Libhošti.
„Pamatuji si, jak tam tehdy zástupci WCA přijeli v audinách, modrých oblecích a botách do špičky… Vypadali jako finanční poradci na vitaminech,“ rekapituluje podnikatel, který tehdy seděl v publiku. Je pak úsměvné, že snad jediným majetkem, který se v době, kdy vznikají tyto řádky, přímo ve WCA našel, je vůz Audi A8 registrovaný v roce 2018.
Polák se nicméně v prezentaci pochlubil, že mu rostou peníze ve správě, a tak neustále rozšiřuje portfolio. Jako jedinou investici zde zmínil manufakturu postelí Grand Beds, do níž prý poslal desítky milionů korun, které se skvěle zhodnotí. Daná firma za svou existenci nezveřejnila jediné finanční výsledky a v březnu loňského roku skončila v insolvenci. V dané prezentaci Matouš Polák pak pokračoval pouze kryptoměnami, kde mělo být grandiózní snažení završeno spuštěním vlastní obchodní platformy WCA Market. Ta se chlubila tím, že bude mít jako první kryptoměnová obchodní platforma vlastní fyzickou pobočku, čemuž také – minimálně na chvíli – dostála. Zda došlo k reálnému spuštění a jestli na ní vůbec někdy uživatelé mohli obchodovat, nejde dnes s jistotou zjistit. Co však zjistit lze, je, že na slavnostním otevření WCA Market v pražské budově Crystal se v lednu 2020 objevil i investor Václav Gregor, který v té době moderoval pořad na YouTube kanále Žraloci sobě, což bylo médium, který Polákova WCA založila v roce 2019, aby rozšiřovala povědomí o kryptoměnách. A právě Václav Gregor příběh WCA dále větví.
Již před pár měsíci redakci Forbesu kontaktovala dvojice známých tváří tuzemského startupového ekosystému s tím, že na trhu působí venture kapitálový fond, jehož základ tvoří právě peníze z insolvencí zmítané WCA. Jde o Soulmates Ventures a pojítkem je zmíněný Václav Gregor, který dnes ve fondu působí jako CEO. „Pomáháme odvážným a inovativním podnikatelům budovat udržitelnou budoucnost,“ stojí na webu fondu, jehož představitelé se k Matouši Polákovi nehlásí. Gregor už dříve pro server Seznam Zprávy uvedl následující: „Pokud jde o Soulmates Ventures, jako společnost provozující investiční akcelerátor udržitelných projektů nejsme nyní nijak s WCA či Matoušem Polákem svázáni. K žádné investici ani půjčce zde nedošlo. Na začátku svého působení ale Soulmates Ventures s Matoušem Polákem jednala o investici. Nicméně k té v přislíbeném rozsahu nedošlo a Soulmates Ventures tak v první polovině loňského roku odstoupila od veškerých jednání o spolupráci.“ Zároveň přiznal, že k menší investici jeden milion eur v roce 2021 došlo, ale tu už prý WCA postoupila na své konkrétní věřitele.
Jeho vyjádření se nicméně rozchází s tím, co fond Soulmates Ventures uváděl na svých webových stránkách. Už v září roku 2020 byla totiž v sekci partneři na prvním místě zmíněna Polákova WCA jakožto, volně přeloženo z angličtiny, „náš hlavní partner specializující se na společnosti s velkým růstovým potenciálem“. WCA takto na webu Soulmates Ventures figurovala až do října roku 2021, což lze vyčíst z internetového archivu Wayback Machine.
Že byla Polákova WCA investorem fondu, potvrzuje i zakladatel startupu, který se Soulmates Ventures o investici jednal. „Přislíbili investici a následně začali vše brzdit, protože padal trh s kryptoměnami a jejich v té době jediný investor měl prý na kryptu velkou pozici. Osobně jsem od člena jejich týmu slyšel, že jediným investorem byl v té době Matouš Polák,“ tvrdí startupový podnikatel, který si nepřál být jmenován. Jeho slova potvrzuje i další zakladatel mladé technologické společnosti, který si taktéž přál zůstat v anonymitě. Forbes nicméně jejich identity i track record dobře zná.
Soulmates Ventures měli dříve na webu také cifru, která udávala zhodnocení jejich portfolia. Podobně jako WCA, ani zhodnocení dnes však na webu nenajdeme. „Matouš Polák investicemi skrze Soulmates Ventures reportoval svým investorům nárůst hodnoty. Ta čísla však byla zcela imaginární,“ věří postava české startupové scény. Na představivosti každého už pak zůstávají zprávy investorům WCA, v nichž se Polák chlubil investicemi do totožných projektů, které se objevily i v portfoliu Soulmates Ventures.
Jedním z nich je i firma Sensetio, která údajně vyvinula technologii na měření lidských emocí. „Vyvinuli jsme speciální náramek Sensetio Wristband, díky němuž je možné dosáhnout pohodlně velice přesných výsledků. Náramek využívá segmentové měření kožního odporu pomocí dvou variabilních senzorů,“ uvádí firma na webu a přikládá fotografie náramku. Zcela identický náramek lze nicméně na internetu zakoupit u mnoha prodejců, a to za cenu okolo 500 korun, jak prozradí vyhledávání podle obrázku na Googlu. Podobně jako u všech entit kolem WCA, nelze o firmě Sensetio vyhledat informace o její finanční výkonnosti, s obchodním rejstříkem se tyto subjekty zkrátka neobtěžují.
Pomyslnou perličkou příběhu WCA je pak obec zvaná Hnojník. Právě zde se nachází starý areál, v němž se za minulého režimu zpracovával hnůj. „Na jaře roku 2019 skupina WCA do svého investičního portfolia přidala průmyslový areál o rozloze deset tisíc metrů čtverečních v KÚ Hnojník, jenž dříve sloužil pro výrobu a skladování hnojiv. Areál aktuálně prochází stavebními a legislativními úpravami. V areálu došlo k rekonstrukci původní administrativní budovy a skladu. Dále došlo k výstavbě nové skladovací haly o ploše 900 metrů čtverečních. V roce 2021 došlo k vybudování nové elektroinstalace a zateplení střechy skladovací haly. V roce 2022 budou probíhat terénní úpravy, instalace vytápění objektu a doplnění zabezpečovacích systémů. Po dokončení všech prací bude areál s objekty pronajat, prodán nebo využit pro potřeby skupiny WCA,“ uvádí WCA na svém webu.
Zní to skvěle, ale realita je opět jinde. Podivná budova, obehnaná betonovým i drátěným plotem, působí zhruba tak jako při pohledu do zpětného zrcátka celé počínání WCA. Naoko. A to ještě tak, aby oko nevidělo příliš, neb na vnějším drátěném plotě se po obvodu budovy nachází potrhaná látka. Skoro to až vypadá, jako by se někdo snažil o to, aby do areálu vidět nebylo. Když se začalo vše sypat, zapsala si WCA International jako svou adresu právě hnojnický areál, předtím to byly pražské Vinohrady.
V době, kdy vznikají tyto řádky, je další osud věřitelů WCA neznámý a ještě stále běží lhůta, během níž se mohou se svými pohledávkami hlásit. Prapodivný spletenec WCA ale není jen příběhem o hochštaplerovi a dvou miliardách v trapu. WCA je symptomatickou ukázkou nefunkční legislativní úpravy a na obě nohy kulhající finanční gramotnosti. Nikdo nedokáže dnes přesně říct, kolik takových příběhů ještě zažijeme. Kolik lidí bude muset přijít o úspory a kolik obcí dostane díru do rozpočtu. S jistotou lze bohužel konstatovat, že řada, kterou tvoří firmy Arca Capital, J. O. Investment či Growing Way nekončí příběhem WCA. Dokud půjde vytvářet fondy, které mají obdobný modus operandi a lidé uvěří komukoli, kdo zamává vyšším číslem, není zde naděje, že podobní vysavači obecních rozpočtů a prodejci vzdušných zámků z regionů zmizí.
A ve většině případů po nich bohužel zůstane maximálně mechem prorostlý Mini Cooper.
Zdroj: Forbes Česko
