Akcie i dluhopisy při čekání na Trumpa v říjnu oslabily
18. 11. 2024
V říjnu se investorům do ničeho nechtělo. Nervózně přešlapovali a čekali, jak dopadnou volby v Americe. Jak nakonec podílové fondy spadly do mírného minusu, komentuje a na indexu ukazuje investiční stratég Partners Martin Mašát.
V říjnu jako by si akcioví investoři vzali volno. Byli velice opatrní a jen čekali – na výsledky amerických prezidentských voleb. A na to, jestli americká centrální banka Fed nenaznačí, jak to bude dál s jejími úrokovými sazbami.
Je jisté, že stále poměrně vysoké sazby Fedu půjdou dolů – ale jakým tempem? Hrubý domácí produkt docela solidně roste, ale dalšímu růstu by prospělo rychlejší snižování sazeb, panují obavy, aby měnová politika nebyla příliš dlouho příliš přísná.
Na druhou stranu inflace sice ustupuje, ale ustupuje dost pomalu, a tak samozřejmě panují obavy. Aby se měnová politika neuvolnila příliš rychle a neotevřela inflaci cestu zpátky.
Volba prezidenta souvisí i přímo s Fedem, protože je to právě on, kdo může guvernéra vyměnit. A Donald Trump chce v čele centrální banky člověka, který mu bude blíž.
To vede trhy k přesvědčení, že by se Fed mohl víc soustředit na ekonomický růst na úkor potírání inflace. A tedy, že by inflace mohla zůstat zvýšená – to spustilo po volbách další kolo výprodejů amerických dluhopisů.
Na druhou stranu můžeme jasně říct, že volba Donalda Trumpa je výhrou pro americké akcie, protože nový prezident chce zjevně podporovat místní průmysl a z hlediska cen akcií amerických firem je jedno, jakou cestu k tomu zvolí. Jestli na to půjde přes cla nebo nižší sazby nebo daně.
V jiné situaci je eurozóna, která se potýká s výrazně pomalejším růstem. Německo se dokonce pohybuje na hraně recese. Brzdí ji ale i strukturální problémy. Inflace se sice dostala už na úroveň 1,7 procenta, ale jádrová inflace klesá pomaleji a je zřetelně nad dvouprocentním cílem. Když k tomu přidáme riziko zvýšení cel, které nasliboval svým voličům nový prezident USA, aby podpořil americké firmy, nemůžeme se divit poklesu cen evropských akcií.
Ani v Česku není pro centrální bankéře situace jednoduchá. Hlavně ceny potravin posunuly českou inflaci nad cíl k úrovni 2,6 procenta. Růst ekonomiky ale není nijak závratný a není tu nic, co by ho mohlo nastartovat – a proto Česká národní banka nakonec znovu snižovala sazby, nyní na rovná čtyři procenta, a lze čekat, že ještě jedno snížení na 3,75 procenta by do konce roku mohlo přijít.
My už teď víme, že 47. prezidentem USA bude Donald Trump, ale volební odhady byly doposledka velmi těsné. Nikdo nevěděl – a tak i ceny amerických akcií v podstatě stagnovaly. Ani výsledky tahounů, tedy technologických firem, nebyly úplně. Nakonec akciové trhy skončily meziměsíčně skončily lehce v mínusu.
Evropské akcie zažily pokles o několik procent. A také čínské akcie po zářijovém jednorázovém skoku nahoru, zase popolezly zpátky dolů. MSCI index světových akcí klesl v říjnu asi o dvě procenta. To, co na výsledcích za říjen ještě nevudíme, je to, jak rychle ztrátu po hladkém zvolení Trumpa tuto ztrátu začátkem listopadu dohnaly.
Průměrná výkonnost korunových globálně diverzifikovaných akciových fondů nabízených v České republice byla v říjnu záporná, okolo minus 1,1 procenta. Za posledních dvanáct měsíců jsou ale investoři v plusu v průměru o 25,6 procenta.
Skupina speciálně zaměřených akciových fondů, které se soustředí buď na konkrétní regiony či sektory, vykázala v říjnu pokles o 2,6 procenta. Meziročně jsou o 20,7 procenta výše. V této skupině se nachází speciální fondy, které mají odlišné strategie i výsledky, a právě třeba sázky na mimoamerické trhy způsobily výraznější korekci. Podprůměrný výsledek měly evropské akciové trhy, ale také čínské nebo indické akcie.
Investoři se obávají, že centrální banky teď budou dávat důraz spíš na podporu růstu ekonomik než na potírání inflace a bojí se, že by s rostoucí inflací jejich dluhopisy mohly hůř uchovávat hodnotu. Ztrácejí o dluhopisy zájem, a tak jejich ceny klesají a výnosy do splatnosti rostou. Základní sazba ČNB letos klesla ze sedmi na čtyři procenta, ale výnos desetiletého českého státního dluhopisu vzrostl od ledna z 3,8 na 4,2 procenta.
Rostoucí výnosy, respektive klesající ceny dluhopisů tlačí dolů výkonnost dluhopisových fondů. Nicméně vyšší výnos znamená rychlejší budoucí růst hodnoty dluhopisových fondů, a to výrazně nad inflačním cílem.
Průměrné zhodnocení dluhopisových fondů za poslední měsíc bylo minus 0,6 procenta. Za posledních 12 měsíců jsou konzervativní fondy o 6,5 procenta výše. Fondy rizikových dluhopisů nereagovaly tolik na zvýšení výnosu bezrizikových státních dluhopisů, a navíc rizikové přirážky pokryly potenciální ztráty. Rizikové dluhopisové fondy přidaly za měsíc 0,2 procenta. Meziročně jsou výš o 1,8 procenta.
Smíšené fondy také oproti minulému měsíci mírně ztratily. Meziměsíčně klesly o 0,9 procenta a meziročně jsou 14,9 procenta v zisku.
Zdroj: penize.cz
