Zajištění na stáří brzy nabídne i takzvaný DIP. O co jde?
20. 12. 2023
Od ledna 2024 se rozšíří portfolio státem podporovaných produktů o dlouhodobý investiční produkt, tedy takzvaný DIP. Ten poslouží jako alternativa k penzijním fondům ve třetím pilíři důchodového systému. Nejde o klasický účastnický penzijní fond s regulovanými náklady.
Přesto v něm stát těm, kdo si ho zvolí, nabídne přímé daňové zvýhodnění a volnější ruku v tom, do čeho investovat. Stát ale už neposkytne klasický státní příspěvek, jako dává fondům v penzijních společnostech.
Od nově zaváděného DIPu si jeho tvůrci slibují především vyšší zhodnocení investovaných peněz v dlouhodobém horizontu. Ty si však účastníci vyberou nejdříve po 60. roce věku při minimálně desetiletém trvání smlouvy. Jelikož jde o zcela nový finanční produkt, očekává se větší opatrnost v prvních letech po jeho vstupu na trh, a to nejen ze strany střadatelů.
„Nemyslím si, že je DIP špatně navržený produkt, osobně mám ale největší obavu z toho, že DIP od nějaké méně věrohodné společnosti může ohrozit pověst všech produktů na stáří, to znamená i penzijních společností,“ hodnotí nový dlouhodobý investiční produkt ředitelka penzijní společnosti Rentea Lucie Jurníčková.
Podle stávajících informací ministerstva financí se bude v DIPu i odvážněji investovat. A úřady budou kontrolovat (jako u jiných subjektů) zůstatky na bankovních účtech nebo zajišťovací deriváty, sloužící k zajištění rizik v investičním portfoliu DIP.
Chybí regulace poplatků i poskytovatelů DIP
Jak ale upozorňuje Lucie Jurníčková, stejně tak se u DIPu rozšiřuje i seznam oprávněných poskytovatelů. Mezi ně patří například banky, spořitelní a úvěrní družstva, investiční společnosti či samosprávné fondy a obchodníci s cennými papíry.
„To je velká množina poskytovatelů a podle mého názoru by se mělo v zákoně více omezit, kdo bude moci produkt veřejnosti nabízet,“ upozorňuje. Obavu ale nemá v případě, že DIP nabídne zavedená banka nebo investiční společnost.
„Strach bych ale měla, aby lidé nenaletěli třeba menším a neověřeným obchodníkům s cennými papíry a podobným subjektům,“ dodává s tím, že jedna taková zkušenost pak negativně ovlivní celé portfolio produktů cílených na úsporu a zhodnocení vkladů na stáří.
K zavedení DIPu se vyjádřil na nedávné konferenci o důchodech i bývalý guvernér centrální banky a premiér Jiří Rusnok, který se v době, kdy ještě působil na ministerstvu financí, podílel na přípravě třetího pilíře důchodového systému v ČR.
„Od té doby si lidé zvykli, že mohou investovat v penzijních fondech. Místo toho, abychom je motivovali, aby více investovali na penzi v tom, co už znají, jim uděláme hokej v mysli přidáním dalšího typu jakoby penzijního fondu,“ vyjádřil se na konferenci Rusnok.
Lidé by se proto měli podle něj i dalších odborníků vždy vážně zajímat o historii daného poskytovatele produktu. Důležitou roli sehrávají rovněž zkušenosti s danou společností ze strany jejich okolí a obecné povědomí o ní.DIP zatím nereguluje provize ani poplatky za správu
S rizikem, že se do DIPu zapojí neseriózní poskytovatelé, souvisí také další skutečnost, což je oblast poplatků a provizí. Zatímco trh s penzijním spořením, který rovněž patří mezi státem podporované produkty na stáří, patří k přísně regulovaným co do výše poplatků, provizí i toho, do čeho lidé mohou či nemohou investovat, u DIPu tomu tak zatím není.
„Pokud se totiž na trhu objeví někdo, kdo zneužije ‚volnosti‘ produktu DIP – neomezené provize, neomezené náklady na fond a podobně –, tak to opět ohrozí i pověst penzijních společností a stabilitu celého třetího pilíře,“ upozorňuje na další riziko Lucie Jurníčková.
DIP bude ideální v kombinaci s penzijním spořením
Na druhou stranu ale Jurníčková vítá, že v DIPu se významně rozšiřují možnosti investování svěřených finančních prostředků. Účastníkům, respektive správcům produktů to podle ní dává možnost dlouhodobě ukládané peníze dostatečně zhodnotit. Což DIP významně odlišuje od starého penzijního připojištění a také (i když o něco méně) od stávajícího doplňkového penzijního spoření. V tuto chvíli se jí DIP jeví jako ideální vzorec pro ukládání volných peněz na důchod v kombinaci obou státem podporovaných produktů, tedy DIPu a penzijního spoření.
„Každý by měl mít sjednané doplňkové penzijní spoření nastavené na maximální využití státního příspěvku a částečné daňové odpočty. A zbývající daňové zvýhodnění využít v DIPu, a to u vhodné instituce tak, aby se naplno využil daňový odpočet,“ shrnuje Lucie Jurníčková.
Spoření na důchod a současný státní příspěvek v Kč
Vlastní měsíční platba 100 300 500 800 1000 1500 2000 3000
Státní měsíční příspěvek 0 90 130 190 230 230 230 230
Roční státní příspěvek 1080 1560 2280 2760 2760 2760 2760
Pro úplnost dodejme, že spodní hranice k získání státní podpory penzijního spoření se u existujících smluv podle vládní předlohy zvýší ze 300 korun na 500 korun měsíčně. Horní hranice příspěvku účastníka, nad kterou se příspěvek státu nezvýší, se posune ze současných 1 000 na 1 700 korun měsíčně.
Spoření na důchod s navrhovaným státním příspěvkem v Kč
Vlastní měsíční platba 100 300 500 800 1000 1500 1700 2000
Státní měsíční příspěvek 0 0 100 160 200 300 340 340
Státní příspěvek za rok 0 0 1200 1920 2400 3600 4080 4080
zdroj: návrh MF ČR, propočet iDNES.cz
Státní příspěvek bude lineární a bude představovat 20 procent příspěvku účastníka. U nových smluv předloha posunuje minimální dobu spoření pro vybrání peněz bez sankce, a to z pěti na deset let.
Dále se změní způsob uplatnění daňového odpočtu, kdy si budou moci účastníci na penzijní smlouvy, životní pojištění i DIP uplatnit až 48 tisíc korun, aniž by se určovalo konkrétní rozložení této částky mezi jmenované finanční produkty. Při odečtení plné částky od základu daně v ročním zúčtování nebo daňovém přiznání tak účastník získá zpět na odvedené dani 7 200 korun.
Zdroj: iDnes.cz
