Nová státní půjčka na bydlení pro mladé rodiny má výhody i omezení
6. 8. 2018
Od patnáctého srpna začne stát prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení nabízet mladým rodinám do šestatřiceti let zvýhodněné půjčky na pořízení nového bydlení nebo na jeho rekonstrukci. Půjčky však mají mnoho omezení, která se často ukazují jako zásadní.
Fond poskytne půjčku až 1,2 milionu korun na koupi bytu, maximálně pak 2 miliony korun na stavbu nebo koupi rodinného domu. Úroková sazba je vázána k základní referenční sazbě EU (nejnižší 1 %) s možností fixace na pět let.
„Předběžný zájem je opravdu velmi velký, denně vyřizujeme desítky telefonátů a e-mailových dotazů. Zájemce láká především nízká úroková sazba, která je aktuálně 1,12 %, snížení jistiny o 30 tisíc korun za každé dítě, které se narodí v průběhu splácení úvěru, ale i možnost přerušit splácení až na dva roky v případě komplikované životní situace, jako je ztráta zaměstnání nebo dlouhodobá nemoc,“ uvádí mluvčí Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) Karolína Smetanová.
Největší zájem o půjčky projevili zejména lidé z menších obcí, kteří mají rozestavěný rodinný dům a potřebují peníze na jeho dokončení. Na druhém místě se nejvíce dotazů týká půjčky na modernizaci, kde je maximálně poskytovaná částka až 300 tisíc korun.
Zvýhodněná půjčka má svá omezení
Státní podpora v podobě zvýhodněné půjčky na bydlení z dílny ministerstva pro místní rozvoj má však svá omezení. Půjčku fond poskytne pouze na výstavbu rodinného domu, jehož podlahová plocha nepřesáhne 140 m2. Při koupi bytu fond poskytne půjčku pouze pokud jeho podlahová plocha nepřesáhne 75 m2. Při koupi rodinného domu bude půjčka dostupná opět jen v tom případě, když podlahová plocha domu nebude větší než 140 m2.
„Z daných omezení vyplývá, že úvěr je určen spíše finančně slabším domácnostem, a to z toho důvodu, že finančně stabilní rodina, která by měla zájem o půjčku a zároveň i disponovala potřebnou vlastní hotovostí na nákup bytu nebo domu či výstavbu domu, se zřejmě nebude omezovat pevně stanovenými metry čtverečními jak u bytu, tak u domu,“ říká finanční poradce společnosti Partners Vladimír Weiss. Podle něj půjčka dává smysl zejména pro lidi z menších měst a obcí, ale ani pro ně nebude lehké vejít se do všech mantinelů daných SFRB.
Podmínky jsou nastaveny i pro výši čerpání půjčky. Rodina si může půjčit nejméně třicet tisíc korun a nejvýše tři sta tisíc korun na modernizaci bydlení a nejvýše dva miliony korun na pořízení rodinného domu. Ale i to má své háčky. V případě výstavby rodinného domu nesmí půjčka přesáhnout 80 % skutečných nákladů. Obdobně i při nákupu rodinného domu půjčka nesmí přesáhnout 80 % ceny domu, a to včetně ceny pozemku. Stejné je to u půjčky na byt (max. 1,2 milionu korun).
„Tyto úvěry ztrácí význam pro všechny zájemce o vlastní bydlení ve větších městech, kde jsou ceny nemovitostí významně nad maximální možnou půjčkou od Státního fondu rozvoje bydlení,“ podotýká Vladimír Weiss.
Výhodná může být kombinace s hypotékou
Určitou naději na využití půjčky od SFRB zájemcům o vlastní bydlení (za podmínky splnění nových doporučení od ČNB) dává její kombinace s hypotékou. Aby však mohl dlužník s hypotékou zároveň čerpat státem zvýhodněnou půjčku, musí vědět, zda banka přistoupí na skutečnost, že na katastru nemovitostí bude mít první vložené zástavní právo SFRB a ne banka. V případě nesplácení úvěru a prodeje nemovitosti by tedy byl jako první uspokojen úřad. Podle České bankovní asociace nelze prozatím s určitostí odpovědět na otázku, zda budou banky ochotny přistoupit na toto znevýhodnění.
„Je běžnou praxí, že banky nerady přijímají zástavu nemovitosti až na druhém místě,“ říká hlavní poradce a výkonný ředitel České bankovní asociace Vladimír Staňura, podle kterého má každá banka svůj obchodní model a vlastní model řízení rizik. „Odpovědět za všechny banky jednotně není možné, můj osobní názor zní, že banky se do druhého pořadí při zástavě nemovitosti nepohrnou,“ popisuje Staňura.
Kombinace hypotéky a zvýhodněné půjčky bude možná, ovšem za předpokladu velice individuálního posouzení žádosti o hypotéku ze strany banky. „Banky by měly klienta hlavně posuzovat podle toho, jestli je schopen splácet své úvěry. V tomto smyslu je pak pořadí zástavního práva na katastru nemovitostí druhořadé. Fakt je, že o to více bude banka zkoumat bonitu klienta, který bude chtít státem zvýhodněnou půjčku kombinovat s hypotékou,“ upřesňuje Staňura.
Podobně na danou věc nahlíží i mluvčí SFRB Karolína Smetanová: „Na rozdíl od bank SFRB poskytuje státní prostředky a musí k nim tedy přistupovat s péčí řádného hospodáře. Proto u svých programů na pořízení bydlení požaduje zástavu úvěrované nemovitosti v prvním pořadí. Je tedy na žadateli, aby si případně s bankou vyjednal jiný způsob ručení na doplňkový úvěr. Podle ohlasů, které máme od našich žadatelů, to není nemožné a některé banky na tuto podmínku budou přistupovat.“
„Z pohledu zástavy nebude určitě problém kombinovat půjčku od SFRB s hypotékou, pokud ovšem klient bude mít další nemovitost k zástavě, v praxi třeba nemovitost rodičů,“ shrnuje poradce Vladimír Weiss. Celkové zadlužení dlužníka zároveň nesmí překročit devítinásobek čistých ročních příjmů domácnosti a součet měsíčních splátek nesmí překročit 45 % měsíčního příjmu domácnosti.
Zdroj: iDNES.cz
