Hypotéky se mění. Úvěr na bydlení nebude pro všechny, říká odbornice
21. 6. 2018
Na začátku roku to vypadalo tak, že trh s hypotékami půjde razantně dolů, zejména kvůli růstu úrokových sazeb. Výsledek je však jiný. Aktuální situaci a možný vývoj na trhu, který se poslední dobou rychle mění, popisuje v rozhovoru Lucie Drásalová, hypoteční analytička Partners.
V prvním čtvrtletí letošního roku se začaly zvyšovat úrokové sazby. A všichni se báli, že poletí rychle vzhůru. Jenže se na konci března zastavily a v některých bankách dokonce klesaly. A tak se v polovině června dají ještě stále najít hypotéky s úrokovou sazbou i lehce pod 2 % p.a., v průměru kolem 2,5 % p.a. „Mírně klesla cena zdrojů. A navíc v našem malém bankovním rybníčku, je tak živé konkurenční prostředí, že stačí, když jedna banka sazbu sníží či udělá kampaň, a většina bank ji následuje,“ vysvětluje Lucie Drásalová.
Jak vidíte následující období?
Ve druhém čtvrtletí očekávám stagnaci úrokových sazeb i stagnaci či mírné uvolnění metodik bank. Některé banky jsou benevolentnější k „sociálním“ příjmům, například rodičovský příspěvek, nebo jsou benevolentnější k příjmům ze smlouvy na dobu určitou či na příjem vyplácený v hotovosti.
Jak se podle vás bude výše úroků pohybovat?
Úrokové sazby podle mě letos hranici 2 % směrem dolů nepřekročí. Některé banky možná přijdou s krátkodobou kampaní na sazby pod 2 %, ale budou podmíněny například zřízením účtu nebo pojištění, a RPSN se tak vyšplhá nad 2,5 %. Vždy je tedy potřeba blíže sledovat, co je v sazbě obsaženo.
Jaký je v současnosti o hypotéky zájem?
O hypotéky je stále velký zájem, protože úrokové sazby, byť se za poslední rok zvýšily o více jak 0,5 %, stále jsou velmi nízké, a hypotéky jsou tak stále velmi atraktivní. Celkově je však větší zájem o nižší částky než v posledních dvou letech.
Proč?
Na vině nejsou sazby, ale spíše větší zkoumání bonity žadatelů, a hlavně poskytování hypoték jen do zhruba 80 % LTV, což je poměr výše úvěru k hodnotě nemovitosti. Banky umí poskytnout i hypotéky do 90 % LTV, ale díky velmi přísným doporučením ČNB tak téměř nedělají. Proto žadatel musí počítat, že musí mít přibližně 20 % z odhadní ceny v hotovosti.
Dále nesmíme zapomenout na povinnost zaplatit čtyřprocentní daň z nabytí nemovitosti. A pokud se nemovitost kupuje přes realitní kancelář, často dalších zhruba pět procent jako provizi. To jsme již téměř na 30 % v hotovosti, což při dnešních vysokých cenách nemovitostí, hlavně ve velkých městech, může být pro některé rodiny překážka.
Když už jsme u těch omezení. Nyní přišla Česká národní banka s dalšími omezujícími doporučeními. Co na ně říkáte?
ČNB přistoupila k preventivnímu kroku, o kterém se již delší dobu spekulovalo v médiích. Nová doporučení by měly banky začít dodržovat od 1. října. Zatímco v předchozích letech se hodně řešilo LTV, nyní se přidaly další dva nové ukazatele. A to DTI, neboli poměr výše dluhu a ročních čistých příjmů klienta, který nesmí být vyšší než devět. V praxi to znamená, že součet všech dluhů domácnosti nesmí překročit devítinásobek čistých ročních příjmů domácnosti. A pak je tu ještě DSTI, což je poměr celkové dluhové služby ze všech úvěrů a čistých příjmů. Ten má být do 45 %. Respektive veškeré měsíční splátky úvěrů domácnosti by neměly překročit 45 % všech čistých příjmů domácnosti.
A co si o tom myslíte? Jak moc toto zkomplikuje žádosti o hypotéku?
Výše uvedené bude mít nejvyšší dopad na ty žadatele, kteří budou chtít kupovat nemovitosti v Praze, Brně a dalších krajských městech. Ztížený přístup k úvěrům budou mít také lidé, kteří žádají o druhou a další hypotéku, nebo lidé, kteří mají nižší prokazatelné příjmy, než reálně vydělávají. Také lze konstatovat, že na hypotéku pravděpodobně nedosáhnou lidé, kteří by na ni ani dosáhnout neměli. Hypotéka už nebude pro všechny.
Očekáváte tedy omezení hypotéčního trhu?
Neočekáváme významné omezení při poskytování hypotečních úvěrů. Mnohem větším omezením jsou dnes čím dál dražší ceny nemovitostí a hlavně požadavek na vlastní zdroje. Navíc rostoucí trend úrokových sazeb také představuje určitou samoregulaci.
Chci také upozornit na nepsané pravidlo, že veškeré náklady na bydlení (splátka hypotéky, poplatky, energie, fond rozvoje a oprav) by se měly dostat ke 30 až 40 % z celkového čistého příjmu domácnosti. Z tohoto pohledu se doporučení ČNB skutečně jeví jako preventivní opatření, které by mělo odstranit extrémní případy a ochránit lidi před dluhovou smyčkou.
Mluvila jste o tom, že lidé, kteří si chtějí vzít hypotéku, potřebují 20 až 30 procent vlastních zdrojů. Mají je?
Většinou je nemají. Často tak přichází na řadu dofinancování jiným úvěrem, nejčastěji úvěrem ze stavebního spoření. Záměrem zpřísnění a doporučení ČNB je, aby klienti měli peníze opravdu svoje čili aby nedocházelo k předlužování. Nicméně v doporučení či legislativě tato „díra“ je a banky akceptují i jiný úvěr. Což má bohužel pro spotřebitele efekt většího zadlužení a měsíční vyšší splátky, než kdyby si vzal hypotéku s vyšším LTV.
Není tedy dnešní velké půjčování rizikové?
Hypotéka je pořád to nejrozumnější zadlužení. Kromě faktu, že si půjčuji na vlastní bydlení a nemusím dnes a hlavně do budoucnosti (důchod) řešit otázku zdražování nájmu, tak cena nemovitosti v čase roste. Takže po splacení hypotéky mám na důchod vlastí bydlení a ve vlastnictví mám nemovitost, kterou v případě potřeby můžu třeba i prodat a pořídit si levnější, menší nemovitost a mít tak další peníze na důchod.
Zdroj: iDNES.cz
