Expert: Úroky na „spořácích“ nejspíš letos klesnou na tři procenta
28. 5. 2024
Inflace se z loňských 10,7 procenta letos dostala na dvě procenta a očekává se, že centrální banka dál sníží základní úrokovou sazbu. Ta aktuálně činí 5,75 %. Jak se to promítá do úroků na spořicích účtech a termínovaných vkladech, vysvětluje v rozhovoru pro iDNES.cz obchodní ředitel Partners Jan Brejl.
Kopíruje vývoj úroků snižování sazeb centrální banky?
Situace v oblasti spořících účtů a termínovaných vkladů zhruba kopíruje snižovaní sazeb ze strany ČNB. Většina bank si stanovila nějaký rozdíl mezi nabízenou sazbou a vyhlašovanou sazbou ČNB a s tímto rozdílem snižují nabídkové sazby pro stávající i nové klienty. U hypotečních úvěrů to však neplatí. Sazby sice klesají, ale ne tak rychle a proporcionálně, jako je tomu u depozitních produktů.
Proč to neplatí u hypotečních úvěrů? Čím je to dáno?
Je to dáno především dvěma faktory. Banky v obavě z tzv. roztočení kola refinancování snižují sazby jen velmi pomalu s cílem oddálit nevyhnutelné alespoň na září letošního roku, kdy začnou platit přísnější pravidla pro následné refinancování.
Druhým důvodem je snižující se konkurence na hypoteční trhu. Po ukončení činnosti Sberbank a zastavení hypotečního byznysu Creditas Banky nám na trhu zbylo pouze pět bank s relevantním tržním podílem, které mohou reálně ovlivnit stranu nabídky.
Jak vidíte další vývoj u spořicích bankovních produktů z hlediska úroků?
Pokles inflace a její stav na inflačním cíli ČNB povede k dalšímu snižování úrokových sazeb, a to se dotkne i depozitních produktů. Dokážu si představit, že sazby spořicích účtů budou ke konci roku začínat trojkou.
Co byste poradil lidem, kteří dali předloni a loni peníze do spořicích účtů a termínovaných vkladů? Mají peníze z těchto produktů stáhnout a dát je někam jinam?
Záleží na cíli daného střadatele. Pokud se jedná o krátkodobou finanční rezervu, tak bych doporučil prostředky na spořicích účtech či termínovaných vkladech ponechat. U střednědobých či dlouhodobých cílů je jednoznačnou cestou investice. U střednědobých do rozumného mixu akciových a dluhopisových fondů, kde dluhopisy převažují. U delších horizontů pak v mixu převážit podíl akcií. Doporučil bych s ohledem na snížení rizika krátkodobých negativních výkyvů přesouvat prostředky postupně. Pro pravidelné investování vznikla i nová zajímavá a daňově odpočitatelná forma investic, kterou je takzvaný DIP.
Letos spolu s vládním konsolidačním balíčkem došlo také ke změnám u mnoha finančních produktů. Týká se to například stavebního spoření, ale třeba i penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření. Které změny vnímáte jako nejdůležitější?
Jako nejvýznamnější změnu vnímám zavedení dlouhodobého investičního produktu, takzvaného DIPu, který umožňuje daňově odpočitatelné investice s cílem využití úspor v důchodu. Dále snahu státu, aby si lidé více odkládali na stáři do doplňkového penzijního spoření, kdy je možné od 1.7. 2024 nově získat příspěvek od státu až ve výši 4 080 korun. Poslední významnou změnou je snížení státního příspěvku u stavebního spoření na 1 000 korun ročně při roční úložce 20 tisíc korun. Tento krok snížil atraktivitu tohoto produktu a jeho pořízení bez návazného financování bydlení nevidím jako smysluplné.
Projevují se tyto změny už nějakým konkrétním způsobem ve statistikách vaší společnosti?
Změny u penzijního spoření zvýšilo opět zájem o tento produkt, a to v řádu desítek procent oproti loňskému roku. Příčinou je i nová možnost přecházet mezi penzijními společnostmi ze starých a nevýkonných fondů do nových transformovaných fondů bez nutného mezikroku a plně digitálně. Zavedení DIPu, pak zvedlo zájem o pravidelné investování. A snížení státního příspěvku u stavebního spoření se již na zájmu o tento produkt projevuje od poloviny loňského roku.
Už jste zmínil stavební spořitelny, po ponížení státního příspěvku na stavební spoření se začaly zaměřovat i na levné úvěry na úsporná řešení domů. Jak to vnímáte?
Zavedení kombinace úvěru ze stavebního spoření se státní dotací na zelenější bydlení je krok správným směrem. Je však ještě brzy hodnotit, jaký dopad bude mít na zájem o tento produkt v budoucnu. Z mého pohledu je zbytečné, aby se kombinace s dotací omezovala jen na produkty stavebních spořitelen. Pro větší dostupnost by dávalo smysl, aby tuto možnost mohly nabízet i banky v rámci svého úvěrového portfolia.
Jsou tu ale už i přece zelené hypotéky…
Určitá podoba zelené hypotéky s námi je již roky. S ohledem na silnější komunikaci ESG tématu se tomuto věnují i banky a některé poskytují úrokové zvýhodnění, pokud hypotékou financujete nemovitost s nízkou energetickou náročností.
Zdroj: idnes.cz
