Co se to děje? Hrozí nám hyperinflace?
11. 8. 2021
Aniž bychom si hráli na věštce (křišťálovou kouli opravdu nemáme), pojďme se podívat na aktuální témata, která se odehrávají na akciovém a realitním trhu. A částečně i na to, co lze očekávat do budoucna. Také se na dalších řádcích dozvíte, proč vám pravděpodobně nikdy nedoporučíme nákup kryptoměn nebo zlata (ve větší míře) jako investici.
Nemovitosti
Loňský rok překvapil – koroně navzdory realitní, ale i hypoteční trh rostl.
Příznivé úrokové sazby, volné prostředky v domácnostech ekonomicky nezasažených
vládními opatřeními a nedostatečná nabídka nemovitostí tlačily ceny nemovitostí
vzhůru. Někdy možná spadnou, v příštích měsících to ovšem nečekejte. Strach (a
vlastně oprávněný) z růstu úrokových sazeb, stále nedostatečná nabídka a k tomu
strach z nárůstu inflace nadále ceny potlačí vzhůru.
O tom, že bude inflace vyšší, nemůže být pochyb, hyperinflace se ovšem neobáváme. Žádný stát nechce skončit jako Argentina nebo Turecko. Sice by tím „vyřešil“ své nemalé dluhy, dopady na měnu a nejen na ni by ale mohly být katastrofické. A centrální banky s tímto mohou a umí bojovat.
Hotovost
Díky nízkým sazbám ČNB jsou všechny pevně úročené vklady naprosto
nezajímavé a s úročením hluboko pod inflací. Vyjma několika marketingových
výstřelků se na spořicích účtech bez omezujících podmínek dostanete maximálně
na 0,6 procenta p.a. Tak to neřešte a klidně zůstaňte tam, kde máte 0,2
procenta p.a. Přesto si ale hotovost držte – jako železnou rezervu a jako
prostředky, pokud přijde příležitost.
Dluhopisy
Pokud svůj majetek teprve vytváříte a máte cílový horizont nad deset let,
tak tento odstavec klidně přeskočte, dluhopisy nepotřebujete. Jejich výnos se
dnes pohybuje nad inflací, dá se ale očekávat, že s růstem inflace přijde růst
sazeb centrálních bank a s tím přímo související pokles výnosu dluhopisů. Bude
to těžká disciplína udržet v dluhopisové části portfolia zajímavý výnos. Nikoli
nemožný – o to větší potřeba ale mít na to profesionála.
Akcie
Akciové trhy od 22. března 2020 zažívají doslova krasojízdu a vydělal na
nich prakticky kdokoli, aniž by o nich něco věděl. Do října 2020 táhly trhy
technologické firmy, které celkem logicky v době lockdownů a home officů
posilovaly. Vítězství Joea Bidena a „modrá Amerika“ technologické giganty lehce
přibržďuje (hrozbou, že je bude regulovat – pravděpodobně k tomu nikdy nedojde,
ale sama hrozba cenu jejich akcií drží zkrátka), prostor ovšem dává zeleným
technologiím a čemukoli, co je přívětivé k životnímu prostředí a trvalé
udržitelnosti. I proto ESG (environmental-social-governance) strategie poráží
„ty ostatní“.
Je na trzích bublina? K bublině daleko, každopádně jsou v průměru akcie spíše nadhodnocené (metodikou Morningstar jsou kolem 5 procent nad svou férovou hodnotou), což v žádném případě neznamená, že bychom do nich neměli investovat – až se jednou na férovou hodnotu nebo pod ní dostanou, mohou také stát o třetinu víc než dnes. Přesto při jednorázové investici doporučujeme takovou investici rozložit na více měsíců – pokud přijde korekce (výraznější pokles), přikoupíte díky tomu levněji.
Alternativy
Teď to bude zajímavé. A krátké. Zlato je uchovatelem hodnoty, dlouhodobě
ale umí i třicet let v kuse na své hodnotě ztrácet a není investicí (nenese
žádný výnos). Do 5 procent majetku klidně v portfoliu být může.
A stejné pravidlo platí pro kryptoměny – tam zní naše doporučení mnohem jasněji – „nekupovat“. Bitcoin (nebo kterákoli jiná kryptoměna) nemá žádnou vnitřní hodnotu, nelze stanovit, jestli je levný nebo drahý a stačí, aby Elon Musk prohlásil, že je jeho těžba neekologická a cena bitcoinu spadne o 20 procent. Co až „své“ bitcoiny prodá?
Resumé
Každé aktivum má vedle očekávaného výnosu i svá rizika. Máme jednu
obrovskou výhodu – není nutné se rozhodovat, jestli se vydat spíše cestou
akciových podílových fondů nebo nemovitostí nebo dluhopisů nebo alternativ –
nakonec, i nejbohatší lidé na světě (jak každoročně dokládá report světového
bohatství společnosti CapGemini) diverzifikují a mají „od všeho trochu“ s tím,
že největší podíl představují právě akciové podílové fondy (31 procent) a
nejmenší všechny alternativy (10 procent).
Zdroj: iDNES.cz
