Drahé nájmy jako pokuta za chudobu. Bytovou krizi by desetina lidí řešila znárodněním
11. 9. 2019
Lidé bydlící v nájmu vydávají na bydlení v průměru o 1800 korun měsíčně více než ti, kteří bydlí ve vlastním. V nájmech přitom žijí spíše lidé s nižšími příjmy. Náklady spojené s bydlením představují u vlastníků 27 procent příjmů domácnosti, v nájmu u soukromníka je to 37 procent, ve státním nebo obecním bytě 31 procent. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které v úterý zveřejnila finančně poradenská společnost Partners.
Do nákladů na bydlení se podle finančního poradce Partners Vladimíra Weisse počítá nájemné nebo splátka hypotéky, dále ceny za vodu, energie a různé poplatky.
V nájmech žijí podle průzkumu spíše lidé s nižšími příjmy. „Jejich příjmy jsou tak zatěžovány vyšším podílem výdajů na bydlení, než je tomu u vlastníků nemovitosti," uvádí analýza.
Náklady spojené s bydlením představují u vlastníků 27 procent příjmů domácnosti, zatímco v nájmu pak 37 procent (u soukromníka) nebo 31 procent ve státním či obecním bydlení. „Podle pravidel finanční gramotnosti by ideální podíl výdajů na bydlení měl činit 30 procent příjmu," doporučuje Weiss.
Češi si podle průzkumu bydlení ve vlastním přejí. Více než tři čtvrtiny dotázaných vidí bydlení ve vlastním jako jednoznačnou výhodu, dalších 13 procent jako velkou výhodu. Míra přesvědčení je však částečně závislá na dosaženém vzdělání – zatímco u lidé se základním vzděláním je to 85 procent, u vysokoškoláků ještě o deset procentních bodů více.
Ve vlastním nebo družstevním bydlení žijí dvě třetiny dotázaných, nejčastěji generace ve věku 31 až 50 let a lidé s vyšším vzděláním. Ve vlastním domě žije 30 procent respondentů, vlastní dům má 29 procent, v družstevním bytě nebo domě sedm procent. Třetina lidí bydlí v pronájmu.
Pesimistická Praha
Největší pesimismus ohledně vlastního bydlení přtiom vládne v Praze. Pro 64 procent Pražanů je vlastní bydlení „utopie" nebo „nesmyslný závazek". Bydlet v Praze tak znamená nejmenší vnímanou šanci na vlastní bydlení, a to bez ohledu na vzdělání a příjem.
Pesimističtí jsou i mladí lidé od 20 do 30 let. Důvod vidí především v tom, že tempo růstu cen nemovitostí je výrazně rychlejší než růst mezd. Shodují se také v názoru, že brzy si bude moci dovolit vlastní bydlení jen úzká skupina lidí
Zhruba dvě třetiny respondentů spatřují vinu také na straně bank. Vadí jim, že nechtějí půjčovat celou částku ceny nemovitosti a podezírají je, že jim jde jen o vysoké zisky. Stoprocentní hypotéky banky na základě doporučení České národní banky (ČNB) neposkytují od října 2016. „Jde o určitý paradox, protože banky ve druhém pololetí snížily úrokové sazby a snaží se, aby byly hypotéky pro lidi opět dostupnější. V praxi je to ČNB, kdo v posledních letech vydává doporučení, které omezují dostupnost hypoték," upozornil Weiss
Podle údajů Fincentra Hypoindexu průměrná úroková sazba hypoték v červenci klesla na 2,68 procenta z červnových 2,76 procenta. Sazby klesly šestý měsíc v řadě. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to 1,77 procenta.
Desetina pro zestátnění bytů
Téměř polovina dotázaných vnímá nedostatek bytů jako problém, který by měla řešit už vláda, a čtvrtina vidí kompetenci k řešení na místní úrovni, v obci.
Tito lidé pak uvádějí jako nejfrekventovanější způsob řešení kompenzaci rychle rostoucích cen nemovitostí bezúročnými půjčkami garantovanými státem – pro to je skoro polovina z nich. Asi 44 procent si přeje jiný regulační státní krok, a to zastropovat ceny nemovitostí. Přibližně 42 procent navrhuje návrat ke 100% hypotékám.
Zajímavé je, že každý desátý Čech, který považuje situaci za hodnou řešení ze strany vlády České republiky nebo samospráv, mezi třemi nejvhodnějšími řešeními jmenoval rovnou zestátnění bytů. Vlastní zodpovědnost za pořízení vlastního bydlení uznává necelá třetina Čechů – a to 31 procenta.
Průzkum pro firmu Partners v srpnu vypracovala společnost MindBridge Consulting. Oslovila 1000 respondentů ve věku od 20 do 60 let.
Zdroj: aktuálně.cz
