KOMENTÁŘ: Krize za rohem, nebo je to jinak?
11. 2. 2019
Krize je na dohled. K recesi či krizi se už vyjadřují někteří ekonomové i centrální bankéři. Ale opravdu se blíží doba, kdy se vynoří zástupy nezaměstnaných, finanční trhy se zhroutí, přestanou se splácet hypotéky, platy klesnou a koruna zkrachuje? Nad těmito otázkami se v komentáři zamýšlí Martin Mašát, ekonom Partners.
Pravda je úplně jinde. Ekonomická krize nepřijde. Mnoho lidí si neuvědomuje, že žijeme v době ekonomického rozkvětu. Nezaměstnanost dosahující 1,9 % je nižší, než při předrevoluční éře a volného zaměstnance jen tak nenajdete. Průměrný růst mezd o více jak osm procent při inflaci kolem dvou procent je z dlouhodobého hlediska neuvěřitelný. A také neúnosný. Svým způsobem ekonomika už ani nemůže růst svižněji.
Stačí si vyhledat, kdo krizi nebo recesi předvídá, a uvidíte, kolik ekonomů-medvědů tu je. Samozřejmě, že jednou jim předpověď vyjde, ale těch škod, co do té doby způsobí nejen těm, co jim věří a kupují konzervy do zásoby nebo přehnaně šetří, jak také doporučuje centrální banka.
Ono totiž platí, že ze senzacechtivých zpráv se může po neustálém opakování stát skutečnost. Pokud dostatečný počet lidí uvěří těmto rádoby přesným předpovědím a začne se podle nich chovat – omezí spotřebu apod., tak se krize opravdu vyvolá.
Rusnokova „nudná“ prognóza
Jeden z mála, kdo si zachovává zdravý rozum, je guvernér ČNB Jiří Rusnok, který bez fanfár řekl „nudnou“ pravdu, že se žádná recese, natož krize, nekoná. Blíží se pouze cyklické zpomalení, které ekonomiku zbrzdí směrem k normální rychlosti. Růst mezd o osm procent ročně a „nulová“ nezaměstnanost standardem rozhodně není. Žádná ekonomika nemůže za takových podmínek fungovat dlouhodobě a zcela přirozeně se vrátí ke svému normálu.
Za současným stavem ekonomiky stojí několik faktorů a jedním z nich je měnová politika centrální banky v době intervencí, která uměle zlevnila korunu. Pomocí nulových úroků zase umožnila start mnoha rizikových projektů či emisi toxických dluhopisů, kde budou investoři rádi, když se jim vrátí aspoň část peněz.
Zpomalení je tedy jisté, ale půjde o návrat k normálu, ne o krizi jako v roce 2009. Trh práce však bude i nadále napnutý. Hlavně u řemesel přetrvá nedostatek kvalitních lidí. Nezaměstnanost by mohla mírně vzrůst, ale čísla vysoko nad tři procenta se v nejbližších letech neočekávají.
Také růst mezd by mohl polevit, ale přesto by se měl udržet vysoko nad inflací, a to díky automatizaci a robotizaci, tzn. při dostatečném růstu produktivity.
Za evropskou stagnací hledej byrokracii
Největším nebezpečím pro českou ekonomiku nejsou obchodní války prezidenta Donalda Trumpa či brexit, ale ekologická a regulatorní tažení evropských institucí, která zatlačují efektivitu a konkurenceschopnost evropských firem do pozadí ve prospěch falešných „zelených“ a „ochranářských“ cílů.
Křiklavým příkladem je nedomyšlená evropská regulace emisních limitů aut, která zcela nabourává výrobní cyklus automobilek a svým způsobem zastavila výrobu aut v Německu. Nemluvě o tragické nákladovosti vůči jiným automobilkám.
A tady je největší nebezpečí. Automobilový průmysl se na českém HDP podílí skoro osmi procenty a je na něj navázaná skoro čtvrtina českého průmyslu. Útlum či krize v tomto segmentu by mohly výrazně ovlivnit tuzemskou ekonomiku. Prozatím však české automobilky bojují a přes horšící se čísla vlivu evropské regulace a obchodních válek vzdorují.
Bude recese, nebo ne?
Správná odpověď na tuto otázku je jedna. Ano. Důležité však je, kdy to bude. Fundamentální data, stav ekonomiky a obecně vývoj mezinárodního obchodu naznačují, že v nejbližších letech to nebude.
Přes kolísavou kvalitu prognóz centrální banky stojím plně za slovy guvernéra Rusnoka, který předpokládá, že dojde ke „zdravému zpomalení ekonomiky“ směrem k více udržitelnému růstu. Tato situace však nebude mít fatální dopad na průměrné mzdy, nezaměstnanost či inflaci.
Co se týče krize, tak o té může mluvit leda Sparta, případně Pardubice, ale ne Česko.
Zdroj: iDNES.cz
