ČNB intervenovala ve prospěch koruny. ČR hrozí až 15% inflace
8. 3. 2022
Kurz koruny se rychle propadal od konce minulého týdne, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Za posledních pět dní česká koruna oslabila proti USD o 4,6 procenta a proti euru o 2,56 procenta. Dnes ráno se obchodovala dokonce nad 25,85 CZK/EUR a na úrovni 23,52 CZK/USD. Česká měna tak v několika dnech ztratila vůči euru více než korunu a proti posilujícímu dolaru bezmála koruny dvě.
„ČNB sděluje, že je aktivní na devizovém trhu a provádí operace, aby tlumila nadměrné výkyvy kurzu a oslabování koruny. Tato aktivita ČNB je nezbytná pro plnění jejích zákonných cílů,“ oznámila dnes 4. března centrální banka prostřednictvím své mluvčí Markéty Fišerové.
Podle ní je tento krok plně v souladu s předchozí komunikací centrální banky. Ta zdůrazňovala svou připravenost zareagovat na nadměrné výkyvy měnového kurzu.
„ČNB má v mezinárodním srovnání vysoké devizové rezervy, jejichž využití ve výjimečné situaci, v jaké se momentálně nacházíme, je plně opodstatněné,“ dodala mluvčí ČNB s tím, že banka z logických důvodů nebude sdělovat další podrobnosti ke svým operacím na devizovém trhu.
K intervencím ČNB naposledy sáhla v letech 2013 až 2017 v rámci svého tehdejšího kurzového závazku zabránit posílení kurzu koruny pod 27 korun za euro.
ČNB brání pozici koruny před dalším zvýšením úroků
Podle analytiků intervence ČNB na devizovém trhu ve prospěch koruny nijak nepřekvapují. Za posledních čtrnáct dní tuzemská měna ztratila vůči euru, které samo o sobě oslabuje proti dolaru, přibližně 6 procent své hodnoty.
„Jde především o reakci na rusko-ukrajinský konflikt. Ten se na finančních trzích projevil růstem rizikové averze a tlakem na odliv kapitálu z rozvíjejících se trhů. Mezi něž patří i trh s českou korunou. Cílem kroků centrální banky je tak trh s tuzemskou měnou stabilizovat,“ okomentoval krok centrální banky ekonom Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
Fakt je, že aktuálně posilují na finančních trzích všechna neriziková investiční aktiva. Jsou to například dluhopisy standardních zemí a firem, americký dolar, švýcarský frank, zlato a další takzvaně bezpečné přístavy.
„Mnoho investorů se začalo stahovat z akcií i akciových fondů a tím posunuly ceny akcií níže. Americké akciové trhy od počátku roku klesly o 8 procent. V Evropě korigovaly ještě více,“ potvrzuje aktuální trend na trzích hlavní ekonom skupiny Partners Martin Mašát.
Zároveň dodává, že jakkoli slábnoucí koruna pomohla vyrovnat ztráty investorů v cizích měnách, postavila ČNB do nezáviděníhodné situace. Ta se bude muset vypořádá se situací, kdy kvůli zdražující ropě a energiím kvůli ruskému válčení na Ukrajině vyletí inflace u nás dle jeho názoru až k 15 procentům. A to za situace, kdy evropskou ekonomiku tvrdě zasáhnou sankce proti Rusku.
Snahu zkrotit inflaci přisuzuje dnešním intervencím i Martin Gürtler: „Důvodem intervencí proti oslabování české koruny je však zřejmě i mírnění inflačních tlaků přicházejících ze zahraničí, které nelze ovlivnit pomocí vyšších úrokových sazeb.“
To se i dle něj týká hlavně vysokých cen energetických komodit, kterých je dnes válčící Rusko významným producentem.
Vývoj na trhu s energiemi potvrzuje černé scénáře
Zdražující energie potvrzují i jejich aktuální ceny. Ropa Brent stojí více než 110 dolarů za barel, což je nejvíce od roku 2014. Jen od začátku letoška tak ropa zdražila přibližně o třetinu.
„Pokud Západ skutečně odřízne Rusko od globálního platebního systému Swift, může to zastavit ruský export ropy do Evropské unie. V případě tohoto scénáře pak odhadujeme vzestup ceny ropy o dalších 20 až 30 dolarů za barel,“ uvádí pak v této souvislosti hlavní analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
Stejně tak zemní plyn, který je do Evropy z velké části dovážen právě z Ruska. Evropa jeho prostřednictvím zajišťuje zhruba 40 procent své potřeby plynu. Cena plynu jen od začátku roku stoupla o 21 procent. V momentě, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, začala dál růst.
„Rychlým tempem navíc rostou i produkční ceny v eurozóně, jak ukázala včera zveřejněná data. V lednu to bylo meziročně o 30,6 procenta. To vše bude vytvářet další tlak na již tak vysokou tuzemskou inflaci, který by mohlo případné rychlé oslabování koruny ještě zesílit,“ doplňuje souvislosti k růstu cen energií Gürtler.
Z toho podle analytiků plyne, že ČNB bude pravděpodobně pokračovat ve svém tažení proti inflaci i dalším zvyšováním úrokových sazeb. Do vývoje navíc může zasáhnout předpokládané zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou nyní v březnu. Pokud se k němu FED odhodlá, vyvolá tím další tlak na evropské měny.
Podle analytiků tak ČNB může klidně kombinovat vysoké úroky s intervencemi. Podle informací z letošního ledna má k dispozici zhruba 157 miliard eur [cca 4 bil. Kč].
„ČNB tak má dostatek devizových rezerv a je připravena na intervence. Dnes navíc dala trhu a investorům signál, že bude schopná korunu intervenovat i dlouhodobě, pokud bude potřeba a koruna bude dál oslabovat,“ říká investiční stratég Jan Sušánka.
Dolaru je hej, ale už ne euru a regionálním měnám
Na finančních trzích kvůli ruskému válčení na Ukrajině panuje vysoká volatilita. Zatímco rubl ztratil už přes 30 procent své hodnoty, pozitivní sentiment trhů směrem k USA žene nahoru kurz dolaru. Ten si ke společné evropské měně jen včera připsal dalšího půl procenta a pohyboval se poblíž 1,10 USD/EUR. Roli v tom hraje zmíněné očekávané zvýšení sazeb americkým rezervním systémem i válka na Ukrajině, respektive přesun investorů do dolaru.
Naopak euro a zejména pak evropské regionální měny jsou pod tlakem výprodejů. Včera nejvíce oslabil polský zlotý, který se odpoledne obchodoval poblíž 4,80 PLN/EUR. Ztrácela i česká koruna, která se odpoledne dostala až na 25,80 CZK/EUR. O něco menší ztráty si připsal forint, jehož kurz podporovala očekávání zvýšení týdenní depozitní úrokové sazby tamní centrální banky. Středoevropské měny doplácí na svou geografickou blízkost celému konfliktu, závislost na ruských energiích a relativně vyšší podíl průmyslu.
Zdroj: fintag.cz
