Jaký bude rok 2022 na finančních trzích? Analytici varují před inflací
7. 3. 2022
Loni dali Češi do podílových fondů více než kdy jindy. To potvrzují i statistiky investičních společností i finančně-poradenských firem. Těm, kteří investovali do akcií, štěstí přálo. Je ale otázka, jaké bude „počasí“ na burzách v letošním roce.
„Lidé loni sami od sebe poslali do podílových fondů, aniž by to s námi jakkoli řešili, jednu miliardu korun. Celkem pak do podílových fondů v jednorázových investicích přes nás loni dali 6,6 miliardy korun,“ popisuje jedno z největších překvapení loňského roku ve statistikách skupiny Partners její šéf Petr Borkovec.
Jednorázově investice u Partners meziročně stouply o 118 procent. O 70 procent na 1,35 miliardy korun vzrostly i pravidelné měsíční investice do fondů. Průměrná měsíční platba do podílových fondů loni činila přibližně 2 000 korun, 200 tisíc korun byla u jednorázových investic.
Investiční stratég skupiny Martin Mašát říká, že zatímco loňský rok konzervativním investorům do dluhopisových fondů příliš nepřál, letošek už má být lepší.
„Doteď nesly dluhopisy strašně málo. Zvyšování úrokových sazeb centrálních bank ale obrací kartu. Zatímco dříve nesly státní dluhopisy ani ne procento, už teď je to kolem tří procent. A na konci roku očekáváme výnos v kvalitních dluhopisových fondech nad pět procent,“ tvrdí.
Podle něj se tak dluhopisy, které byly dlouho vysmívané ve prospěch rostoucích akcií, znovu vrátí na výsluní: „Akcie teď rostly čtyři roky za sebou. Ale růst táhly hlavně technologické akcie. Myslet si, že to tak jistě půjde do nekonečna, je iluzorní.“
Zároveň upozorňuje posilující korunu, která ubírá na výnosech v kurzově nezajištěných fondech nebo přímých investicích do dolarových aktiv. Na druhé straně analytici i očekávají, že v momentě, kdy zvedne základní úrokové sazby americký FED posílí to dolar a koruna spolu s ostatními měnami oslabí.
Dlouhodobý investor na dění na trzích nehledí
Najít odpověď na to, jak se budou vyvíjet finanční trhy letos, je podle ředitele investic Amundi Czech Republic Petr Šimčák velice těžké. Záleží na tom, jak kdo k investování přistupuje. Zda trhy využívá ke
„Jde o to, že kalendářní rok je totiž příliš krátký pro skutečné investory a příliš dlouhý pro profesionální spekulanty,“ vysvětluje rozdíl v přístupu zmíněných dvou skupin investorů.
Běžný investor, který investice do podílových fondů využívá k tvorbě úspor, by měl, jak říká, jeho slov peníze investovat stejně tak v prosinci i lednu, a možná si k tomu přidat nějaké novoroční předsevzetí, vlézt na Nový rok do Vltavy či abstinovat v únoru.
„Ale měnit investiční strategii každý rok podle toho, co si myslí burzovní spekulanti o tom, co vyroste nebo klesne, to je finanční sebevražda,“ dodává.
Podle něj tou „investicí roku“ tak bude opět jen nudné diversifikované portfolio a kvalitní finanční plán s výhledem do budoucna, respektive na čas, kdy člověk odchází do penze, nebo počítá, že bude potřebovat peníze. Například, aby opravil střechu, dětem zaplatil studia, případně jim vypomohl s finanční spoluúčastí, až si budou chtít na hypotéku pořídit vlastní bydlení.
Analytici varují před inflací
Investiční bankéř Tomase Michálek má za to, že letošní rok na finančních trzích zlomový. Upozorňuje na to, že zatímco loňský rok akcie jenom rostly, letos to může být docela jinak. A ti investoři, kteří nakupují aktiva na vlastní pěst by měli dle jeho slov správně volit firmy, do nichž dají peníze. Jako hlavní riziko zmiňuje inflaci.
„Investoři by proto měli nakupovat takové firmy, které ji jsou schopny přenést na spotřebitele. Rozpustit ve svém podnikání,“ vysvětluje.
V souvislosti s inflací zmiňuje i to, že finanční trhy ovlivní kroky hlavních centrálních bank. Zatímco o americký FED obavy nemá, ten podle něj může dynamicky reagovat na rostoucí inflaci, ale Evropská centrální banka (ECB) má podle něj svázané ruce.
„Evropa má tady problém. Sever se jí přehřívá. Naopak jih je ekonomicky nestabilní,“ vysvětluje s tím, že severem myslí všechny evropské země nad Alpami, jihem naopak ty pod Alpami.
Dle jeho názoru ECB v budoucích měsících jistě sleví z nákupu dluhopisů, tedy z kvantitativního uvolňování. Úrokové sazby ale ponechá na nule.
„Totiž, když zvednou sazby, utlumí přehřátý sever a poškodí zadlužený jih. Když sazby nechají dole, poškodí sever, ale udrží jih. Tady je velký rozdíl mezi ECB a FED. Amerika je mnohem více schopna dynamicky řídit měnovou politiku,“ říká.
Zdroj: E15
