Spoříte na důchod v penzijku? Jak vytěžit maximum a vyhnout se zdanění
7. 2. 2022
Penzijní spoření je u nás velmi oblíbené, nabízí totiž hned několik výhod a benefitů od státu. Na co se zaměřit, pokud chceme své penzijko co nejvíce optimalizovat, radí finanční poradce Partners Lukáš Urbánek.
Aktuálně máme na trhu dva typy penzijního spoření. Staré, původní penzijní připojištění (transformovaný fond) a nové doplňkové penzijní spoření. V něm si dnes spoří přibližně 1,3 milionů klientů a tento počet se postupně zvyšuje, jak si lidé sjednávají nové smlouvy, nebo přecházejí ze stávajícího transformovaného fondu.
Chceme-li co nejvíce naše penzijní spoření optimalizovat, měli bychom se zaměřit zejména na tyto čtyři faktory:
1.Délka spoření
Délka spoření přímo ovlivňuje strategii, jakou bychom měli mít u svého spoření nastavenou. Dlouhodobě o efektivitě spoření rozhoduje inkasovaný úrok na spoření, nikoliv příspěvek od státu. Čím déle si budeme spořit, tím více by měla být naše strategie dynamičtější. Mimochodem, ve skutečnosti jde o investici do cenných papírů a je paradoxem české legislativy, že se investici může legálně říkat spoření.
Všechny smlouvy na delší dobu než 10 let by měli mít 100% dynamickou strategii postavenou převážně na akciovém portfoliu. Jedině tak lze snížit riziko inflace a něco na spoření vydělat. Bohužel se velmi často stává, že penzijní společnosti nastavují i mladým klientům konzervativní strategii, a to je špatně.
2.Výše měsíčního příspěvku účastníka
Výše měsíčního příspěvku účastníka přímo ovlivňuje možnost čerpat benefity od státu. Státní podpora je hned dvojí. Jednak je to příspěvek od státu (podobně jako u stavebního spoření) a následně daňové úlevy. Výše těchto benefitů je uvedena v tabulce.
Státní příspěvek je vyplácen od měsíční výše příspěvku účastníka 300 Kč. V takovém případě jde o podporu ve výši 30 %. U platby 1 000 Kč je příspěvek od státu 230 Kč, ale to je již „pouze“ 23 %.
Z pohledu efektivity se tedy vyplatí mít smlouvu na 300 Kč, ale to zase nemusí stačit pro dosažení požadované výše úspor při odchodu do důchodu.
Pokud žijí ve společné domácnosti manželé a jeden z partnerů má smlouvu na 1 000 Kč a ten druhý nemá nic, bude lepší mít raději dvě smlouvy po 500 Kč a získat od státu místo 230 Kč celkem 260 Kč.
Podobně jako u stavebního spoření potom platí, že příspěvek od státu je konstantní a jeho váha v čase klesá. V podstatě od uzavření smlouvy až do jejího konce. Z pohledu státního příspěvku lze tedy dosáhnout nejvyšší efektivity u smluv, které trvají pouze požadovanou minimální dobu 5 let.
A se státním příspěvkem u penzijního spoření je spojena ještě jedna souvislost. Málokdo si totiž uvědomuje, že státní příspěvek je výrazně vyšší než u stavebního spoření. Protože u platby 1 000 Kč měsíčně je možné od státu získat celkem 2 760 Kč, kdežto u stavebního spoření je to pouze 1 200 Kč. Jediným limitem potom zůstává podmínka minimálního věku 60 let pro ukončení smlouvy.
Dalším benefitem jsou úspory na dani, resp. snížení si daňového základu o zaplacené příspěvky. Podmínkou je, že měsíční příspěvek účastníka musí být vyšší než 1 000 Kč a maximálně si může odečíst od základu daně až 24 000 Kč.
3.Výše příspěvku zaměstnavatele
Výše příspěvku zaměstnavatele pozitivně ovlivňuje celkový zůstatek na smlouvě. Určitě platí, že záleží na zvolené strategii a pro dlouhodobé spoření by se mělo opět jednat o dynamickou strategii.
Příspěvky od zaměstnavatele jsou v první fázi osvobozeny od všech odvodů a daní, jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance. Maximální výše příspěvku zaměstnavatele je 50 000 Kč za rok, přičemž platí, že jde o společný limit pro penzijní spoření a životní pojištění.
Zajímavostí je, že tohoto benefitu mohou využívat také majitelé společností, kteří se sami zaměstnávají, a dokonce u každé takové společnosti.
4.Způsob ukončení smlouvy
Způsob ukončení smlouvy o penzijním spoření může výrazně ovlivnit naše skóre na konci. Nejčastěji se smlouvy ukončují s jednorázovou výplatou úspor. V takovém případě je potřeba zdanit 15 % všechny výnosy i všechny příspěvky zaměstnavatele.
Naštěstí jsou možnosti, jak se těmto daním legálně vyhnout.
Dani z výnosu se vyhneme v případě, že si zvolíme výplatu renty na 10 let a více. Nevyplacené prostředky jsou předmětem dědického řízení. Zdanění příspěvku zaměstnavatele se vyhneme tak, že si zvolíme výplatu renty na dobu 9 let a delší.
Pokud jsme stále v transformovaném fondu, máme ještě druhou možnost. Prostředky převedeme na smlouvu o doplňkovém penzijním spoření a následně si požádáme o výplatu renty na jeden až tři roky.
Zdroj: iDnes.cz
