Pozůstalostní penze z penzijního spoření se většinou nekrátí. Vdovecký či vdovský důchod ano
9. 12. 2021
Penzijní spoření má oproti státní penzi jednu výhodu. V případě úmrtí jednoho z manželů se většinou nekrátí. Naopak starobní a vdovský či vdovecký důchod zároveň český senior v plné výši nedostane.
Souběh starobní a vdovské či vdovecké penze v jejich plné výši český důchodový systém vylučuje. V situaci, kdy jeden z manželů ovdoví a již pobírá starobní nebo invalidní důchod, mu pak úřady v plné výši přiznají jen ten vyšší z důchodů. Z toho nižšího pak dostává polovinu, ovšem jen z části procentní výměry.
„Postupuje se tak, že se porovná výše starobního nebo invalidního důchodu, který vdova/vdovec pobírá, a již vyměřený vdovský nebo vdovecký důchod a nižší procentní výměra z obou důchodů se zkrátí na jednu polovinu,“ uvádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), do jejíchž kompetencí důchody spadají.
A právě ta vyšší z obou porovnávaných částek zůstává nadále ve stejné výši pozůstalému ke každoměsíční výplatě. Upozornit je třeba na to, že základní výměru, která je obvykle ta menší část z vyměřovaného důchodu, dostává ovdovělý důchodce vždy jen jednou. Pro lepší pochopení uvádí ČSSZ způsob výpočtu vdovského a vdoveckého důchodu na konkrétním příkladu.
Jak je to u penzijního spoření
Pozůstalostní penze se sjednává i ve smlouvách o penzijním spoření. Nicméně mezi penzijním připojištěním v takzvaném transformovaném fondu a doplňkovým penzijním spořením v účastnickém fondu je zásadní rozdíl při výplatě pozůstalostní penze.
Jak upozorňuje finanční poradce skupiny Partners David Kučera: „U penzijního připojištění je podmínkou spoření alespoň 36 měsíců a uvedení oprávněné osoby do smlouvy. U doplňkového penzijního spoření musí být splněna podmínka minimálně 5 let spoření a dosažení věku 60 let účastníka. “Upřesňuje, že pozůstalý musí počítat i s 15procentní daní z výnosů, případně příspěvků od zaměstnavatele.
V případě penzijního připojištění, pokud není uvedena oprávněná osoba, vstupuje pozůstalostní penze do dědického řízení, ale bez připsané státní podpory. V rámci doplňkového penzijního spoření nemusí být sice určena oprávněná osoba, ale musí fakticky ještě za života vzniknout účastníkovi nárok na výběr státní podpory. V opačném případě na ni nemá nárok ani pozůstalý.
„Vždy ale zůstávají pozůstalým naspořené finanční prostředky, včetně všech výnosů,“ zdůrazňuje Kučera.
Dodává, že přesnou dobu výplaty pozůstalostní penze stejně jako její výši vypočítává penzijní společnost podle uzavřeného penzijního plánu. Základem pro její výplatu podle něj ale vždy je smluvní určení osoby, která má nevyplacené peníze z penzijního spoření dostat. Oprávnění čerpat pozůstalostní penzi může střadatel udělit i vícero osobám.
„Pak ale musí ještě určit, jaký procentuální podíl bude náležet každé z nich,“ upřesňuje s tím, že pokud zemřelý ve smlouvě přesně nevyjmenuje oprávněné osoby, přechází celá naspořená částka do dědického řízení.
Zdroj: e15.cz
