Neinvestuji do ničeho, čemu nerozumím, říká odborník
1. 11. 2021
Řada lidí dnes hledá možnosti, jak investovat a ochránit peníze před rostoucí inflací. „Pokud bych měl hodnotit současnou situaci jen na základě vývoje cen akcií, tak jsme se nikdy neměli lépe,“ říká o aktuální situaci na finančních trzích portfolio manažer skupiny Partners Ondřej Koňák.
Inflace aktuálně roste. Dají se podle vás ochránit peníze před inflací v podílových fondech?
Tak to záleží, do čeho jednotlivé podílové fondy investují. Pokud jde o fond investující do dluhopisů s pevným úrokem, těžko vás pevný úrok ochrání proti růstu inflace.
Pokud byste si teď stavěl portfolio z podílových fondů s cílem ochránit peníze před inflací, jak byste postupoval s výhledem na pět až šest let při vstupní investici, dejme tomu, půl milionu korun?
To není úplně relevantní, protože každý z nás má jiný rizikový profil a jiné preference. Pro mě osobně je při investici do podílových fondů důležitých několik věcí, a sice celková nákladovost fondu, kterou porovnávám s dlouhodobou úspěšností investiční strategie, a dále pak pasivní příjem. Osobně proto preferuji dividendově zaměřené akciové fondy.
Do čeho byste naopak určitě neinvestoval a proč?
Držím se jednoduché poučky, a sice že neinvestuji do ničeho, čemu nerozumím. Pro mě osobně jsou velkou neznámou kryptoměny.
Hlavní akciové indexy jsou na svých maximech, zisky některých firem rostou tempem v minulosti nevídaným a vlády rozhazují peníze na všechny strany. Jak dlouho to může trvat?
Odhadnout vývoj v následujících měsících mi osobně přijde výrazně těžší než v minulosti, a to z několika důvodů. Tím prvním je plánované utahování měnové politiky.
Proč?
Právě masivní monetární expanze je velice často zmiňovaná jako hlavní příčina dlouhodobého růstu cen akciových trhů. Tato podpora ze strany centrálních bank by se již na přelomu roku měla snižovat. A to v minulosti vedlo k negativní reakci finančních trhů.
Jaké jsou další důvody?
Druhým důvodem je rostoucí inflace. Já osobně se přitom domnívám, že jde o přechodný jev související se silným oživením po covidu. Nicméně faktem zůstává, že růst inflace vytváří tlaky na růst úrokových sazeb, což negativně dopadá na ceny aktiv. Třetím důvodem, který vnímám stále intenzivněji, je velice vypjatá geopolitická situace.
Co z toho plyne?
Domnívám se, že kvůli silnému negativnímu nabídkovému šoku z důvodu razantního růstu ceny energií můžeme očekávat spíše revizi globálního růstu směrem dolů než nahoru. A i delší období nízkých sazeb a pomalejšího ukončení monetárních stimulů. Osobně proto výraznou korekci na akciích nečekám.
Na druhé straně nízké úrokové sazby a finanční stimuly ze strany vlád mohou být příčinou, proč finanční trhy rostou, i když ekonomice se zase tolik nedaří. Jak toto vnímáte, zvlášť když úrokové sazby některé centrální banky již zvedly a třeba FED otevřeně hovoří o omezení svých intervencí na trzích?
Jak postupné utahování měnové politiky, tak očekávaný růst úrokových sazeb nejsou pro investory žádnou novinkou. Již několik měsíců s nimi trhy pracují a mění na základě toho svá očekávání. Určitě jsou tak již obě události v trhu alespoň částečně naceněny.
V případě úrokových sazeb centrální banky naznačily, že jsou ochotny tolerovat nižší sazby po delší dobu, respektive s růstem počkají do doby, než přijdou skutečně silná data o ekonomickém oživení.
V případě, že tomu tak nebude, nebude se spěchat ani s růstem sazeb, ani s ukončením monetární pomoci. Navíc pořád vidíme příležitosti v některých regionech a sektorech, jejichž valuace zůstávají hluboko před covidem. A je třeba také říci, že dosavadní růst na akciích byl soustředěn do několika málo regionů.
Někteří analytici hovoří o korekci na finančních trzích už zkraje příštího roku, kdy firmy zveřejní roční výhled, a analytici doznají, že je příliš optimistický. Vy s tím tedy nesouhlasíte?
Korekci jsme viděli relativně nedávno, index S&P 500 je teď o přibližně 6 procent níže, než byl počátkem září. Na technologickém Nasdaqu byl propad dokonce ještě výraznější. Osobně výraznou korekci nečekám, pokud nebude způsobena nečekanou globální eskalací. Navíc v kontextu ustupující pandemie vnímáme příležitosti v sektorech, jejichž valuace jsou stále hluboko pod úrovní před covidem.
Vraťme se k inflaci, konkrétně kurzu koruny. ČNB zvedá sazby a exportéři již varují před případnými intervencemi do koruny na posílení koruny právě kvůli inflaci. Co by to znamenalo pro investory?
Je pravda, že se vede diskuse o prodeji devizových rezerv. Jde zřejmě o další nástroj boje proti inflací, kdy se očekává, že vytvořením tlaku na posílení české koruny dojde ke snížení dovozových cen. V minulosti se ale tento kanál moc neosvědčil.
Jak obecně byste doporučoval zohledňovat kurzová rizika při výběru fondu a investice?
Měnové riziko je obecně riziko vyplývající z pohybu měnového kurzu. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Česká koruna dlouhodobě posiluje vůči euru i americkému dolaru. Pokud tedy český investor zainvestuje do fondu denominovaného v americkém dolaru a koruna během této doby posílí například o 10 procent, fond musí posílit minimálně o stejnou část, aby vykompenzoval ztrátu plynoucí z pohybu měnového kurzu. V tomto případě z posílení koruny vůči dolaru.
Co byste s ohledem na měnové riziko doporučoval běžným investorům?
Retailový investor investující prostřednictvím různých brokerů do jednotlivých zahraničních papírů je velice často právě měnovému riziku vystaven, takže není schopen toto riziko efektivně zajistit. Pro českého retailového investora jsou proto korunové plně měnově zajištěné podílové fondy nejlepším řešením.
Kolik stojí volba kurzově zajištěného fondu. Jak konkrétně se fond proti kurzovému riziku zajišťuje?
U našich fondů provádíme měnové zajištění prostřednictvím měnových forwardů. Technicky proces probíhá tak, že pokud se chceme zajistit proti posílení koruny vůči dolaru, půjčíme si spotově americké dolary a hned je termínově prodáme. V praxi to vypadá tak, že vypořádání daného prodeje proběhne třeba až za rok, pokud děláme roční forward.
Kolik stojí investora zajištění proti kurzovému riziku?
Cena měnového zajištění je aktuálně asi dvě procenta v případě dolaru a asi 2,5 procenta v případě eura z objemu transakce. Vzhledem k úrokovému diferenciálu mezi měnami jde ale v případě posílení koruny o dodatečný výnos, který zajištěním realizujeme. Velice zajímavé je proto využít úrokového diferenciálu v případě řízení dluhopisových fondů.
Skupina Partners nedávno otevřela nový podílový fond v eurech? Co bylo důvodem?
Důvodem bylo zpřístupnit naše fondy i zahraničním investorům. Český investor má korunovou třídu, zahraniční investor má eurovou třídu.
Zdroj: iDNES.cz
