Spoření dětem: Do čeho investovat patnáct stovek měsíčně, aby to dávalo smysl
19. 10. 2021
Vstup do dospělosti je pro dítě vždy snazší, když má k dispozici finanční polštář. Většina rodičů to ví, a tak jim na budoucnost střádá. V dobré víře jim zakládá spořicí účty nebo stavební spoření, které ale v dnešní době vysoké inflace nic nevynesou. Oslovili jsme proto investiční experty a zeptali se jich, co v této době dělat lépe. Doporučili vyhnout se spořicím produktům a postavili pro rodiče dětské investiční portfolio.
nich potomkovi uspoří mezi 500 a 1500 korunami. Podle průzkumu provedeného investiční společností Portu ale míří většina těchto peněz do konzervativních produktů, mezi něž patří spořicí účty nebo oblíbené stavební spoření. Banky sice v reakci na zvyšování klíčové sazby centrální banky zvyšují na těchto účtech úroky, i tak jsou ale pořád mizivé.
Klasická cesta vs. dětské portfolio
Stavební spoření je lákavé hlavně díky státnímu příspěvku, jenž činí až
2000 korun ročně. Pro maximalizaci výnosu ze stavebního spoření je nejlepší
spořit měsíčně 1700 korun po dobu šesti let, pak se lze dostat na roční výnos
ke čtyřem procentům. Za šest let je tak možné tímto způsobem našetřit 140 tisíc
korun. Výhodou je v podstatě nulové riziko. „Pokud lidé ve stavebním spoření
pokračují i po šesti letech, efektivnost střádání se snižuje,“ upozorňuje ale
Robert Stejkora, viceprezident Asociace finančních poradců České republiky.
U stavebního spoření totiž po šestém roce klesá dosažená úroková míra kvůli snižování váhy státních příspěvků. O něco lepší alternativou může být dětské penzijní spoření, které využívá jednak státních příspěvků, zároveň ale umožňuje investovat do takzvaných dynamických fondů, které mívají významnou akciovou složku. Právě investice do akcií jsou přitom pro investiční horizont patnácti let, na nějž rodiny s dětmi nejčastěji cílí, nejvhodnější. Více než desítka oslovených investičních expertů by ale volila cestu vytvoření vlastního dětského investičního portfolia a jedno takové navrhla.
Počítali přitom s horizontem patnácti let a měsíčním příspěvkem rodičů 1500 korun. Téměř osmdesát procent portfolia mají podle nich tvořit akcie. „Při daném horizontu není jiná možnost než investovat do akciových fondů, které dlouhodobě nesou kolem osmi až deseti procent ročně,“ říká Martin Mašát, vedoucí investičního oddělení Partners. A ve shodě s ním jsou i všichni ostatní. Experti by zároveň akciovou část portfolia rozdělili mezi americké, evropské a asijské akcie s tím, že největší, dvoupětinový podíl by vyslali na americké burzy.
Aktuální vysoké ceny akcií nepovažují za překážku k investování, neboť v modelovém příkladu rodina odkládá peníze průběžně, čímž eliminuje výkyvy trhu – jednou nakoupí draze, jindy zase levně. V dlouhodobém horizontu bude výnos kladný. Čistě historická pravděpodobnost totiž říká, že šance, že budou další rok trhy v plusu, odpovídá dvěma třetinám, na stagnaci nebo pokles připadá jedna třetina. Čím déle člověk investuje, tím více celkové riziko, že skončí chudší než na začátku, klesá. U patnácti let je minimální.
Jak to udělat prakticky
Experti doporučují zvolit takzvané pasivní fondy, které kopírují vývoj
podkladových aktiv, například akciového indexu. Mají k tomu hned několik
důvodů. Pasivní fondy jsou méně nákladné než ty spravované portfolio manažery.
Zároveň u nich odpadá problém s nákupem jednotlivých akcií, jedna akcie může
stát klidně tisíce dolarů. A nakonec dlouhodobě pasivní fondy ve výnosech ty
aktivně řízené poráží.
Když už člověk ví, jak investovat, čeká ho hledání konkrétních investic. Analytici zrazují od velkého experimentování a sami by směrovali peníze do fondů kopírujících hlavní burzovní indexy. Hlavní ekonom investiční společnosti BHS Štěpán Křeček by sázel na kopírování amerických indexů Nasdaq a S&P 500, přičemž oba jsou hodně zaměřené na společnosti působící v technologickém sektoru. Část akciové složky dětského portfolia by také vsadil na kopírování indexu, který sleduje firmy splňující kritéria společenské odpovědnosti. Tím se myslí například šetrnost k životnímu prostředí.
Kromě akcií by odborníci dětské portfolio obohatili i o investice do nemovitostí, které nabízí už za stokoruny nemovitostní fondy nebo různé start-upy. Pět procent by mělo v portfoliu tvořit i zlato a někteří by dali i malou částku do kryptoměn. „Dodal bych ještě, že investování pro děti nemusí být jen o penězích, ale mělo by být i o vzdělání,“ říká Radim Krejčí, šéf Portu. Souhlasili by s ním i nejbohatší Češi. Ti mají sice trochu jiné finanční možnosti než běžná rodina, sami ale berou za naprostou prioritu naučit své děti s penězi hospodařit a vzdělat je.
Potvrzují to výsledky výzkumu Wealth Report, který každý rok provádí J&T Banka. Většina dolarových milionářů si myslí, že úspěch dokáže v budoucnu jejich potomkům zajistit vzdělání, dobré vztahy v rodině a příkladné chování rodičů. Na druhou stranu nepovažují za tolik nutné vystudovat hned zahraniční univerzitu a také jen pětina udává, že nejlépe dětem zajistí předpoklady k úspěchu prožití neúspěchů.
Zdroj: Hospodářské noviny
