Seniorům schází peníze a vrací se do práce. Ovšem jen ti, kteří jsou zdraví
20. 2. 2020
Populace stárne a věk odchodu do starobního důchodu se prodlužuje. Podle Českého statistického úřadu klesá počet pracujících osob mladších 40 let, ale naopak se zvyšuje počet zaměstnaných lidí ve vyšším věku.
Proč chodí senioři do práce? Podle odborníků je důvodem postupné prodlužování délky dožití a zlepšování zdravotní kondice osob v poproduktivním věku. Jsou to ale samozřejmě i finance, což potvrdil výzkum ve 36 Senior Pointech po celé České republice.
Z něj vyplynulo, že senioři dnes zdaleka tak neřeší pocit osamělosti, jak bychom se mohli domnívat, osaměle se z nich cítí pouhých 17,4 %. „Co řeší skoro všichni, je zdraví. A hned druhým problémem mnoha seniorů jsou peníze,“ říká Jakub Carda, ředitel obecně prospěšné společnosti Společně, která provozuje Senior Pointy.
Na nedostatek financí u vybraných skupin seniorů přitom upozorňuje i Český statistický úřad (ČSÚ). Do skupiny lidí nejvíce ohrožených chudobou spolu s matkami samoživitelkami řadí právě seniory, hlavně pak seniorky, které žijí bez partnerů.
A tak se důchodci vracejí do práce. Podle ředitele odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibora Holého často působí ve zdravotnictví, sociální oblasti, dále pak ve školství, ale třeba i jako pokladní v supermarketech. Možnostem zaměstnání nahrává i silná poptávka po zaměstnancích.
„Lidé v důchodovém věku mohou bez problému navázat pracovní poměr na dobu neurčitou, přivydělávat si na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti, ale i podnikat,“ vysvětluje finanční poradce skupiny Partners Ondřej Hatlapatka. Omezeni jsou pouze ti, kteří pobírající předčasný důchod. „Ti mohou do doby dosažení řádného důchodového věku vykonávat pouze takovou výdělečnou činnost, která neznamená účast na sociálním pojištění,“ upřesňuje poradce.
Zdraví je na první místě
Ne každý senior ovšem může do práce směle vyrazit. Fyzická zdatnost s věkem klesá, přibývají chronické nemoci. Na druhou stranu za mnoha nemocemi stojí nezdravý životní styl a podceňování zdravotních rizik, jako je třeba nadměrná konzumace alkoholu, kouření, nesprávné stravování, nadváha, nebo nedostatek pohybu.
„V tomto ohledu je novým trendem hledět v průběhu aktivního života nejen na takzvanou finanční gramotnost, ale být i takzvaně zdravotně gramotný, protože tyhle dvě věci, jakkoli se to na první pohled nemusí zdát, jdou ruku v ruce,“ vysvětluje Ondřej Hatlapatka. Pokud je totiž člověk zdravý, je schopen se o sebe postarat, a to i ve vyšším věku. Opatřit si prostředky k životu prací, obsloužit se, nebo si i najít partnera, protože je známo, že ve dvou se to lépe táhne. A to i finančně.
Co je zdravotní gramotnost
Se zdravotní gramotností je to podle odborníků jako s finanční gramotností. Základy člověku dává rodina. „Rodina je pro život z hlediska následného hospodaření s penězi naprosto určující. Pokud má dítě v dospělém věku na čem stavět, to znamená, že má vštípené základní vzorce chování, je v obrovské výhodě,“ říká mluvčí České bankovní asociace Monika Petrásková.
Kdo přistupuje ke svým financím zodpovědně, mnohem méně se dostává do finančních problémů. A stejné je to u zdravotní gramotnosti. Kdo se zodpovědně staví ke svému zdraví, méně často vyžaduje zdravotní péči. Klasickým příkladem může být stomatologická péče, kde se i přes veřejné zdravotní pojištění platí za ošetření nemalé finanční částky. Kdo o svůj chrup od malička řádně pečuje, dochází na preventivní prohlídky, ušetří. To platí i pro stravovací návyky nebo pěstování pravidelného pohybu.
„Za své vlastní zdraví si je do určité míry zodpovědný každý sám. A investice do vlastního zdraví narůstají na významu i ve finančním plánování. To i proto, že zdravotní systém zřejmě nebude moci být do budoucna tak štědrý, jak byly starší generace zvyklé,“ shrnuje Ondřej Hatlapatka.
Zdroj: iDNES.cz
