Darovat peníze bližnímu v nouzi není v Česku jen tak
21. 7. 2021
Tornádo na jižní Moravě ukázalo, že Češi drží při sobě zejména v těch chvílích, kdy jde do tuhého. Zároveň ale i potvrdilo známé rčení o tom, že každý dobrý skutek může být i po zásluze potrestán. Což z hlediska daní platí takřka vždy, když se fyzická osoba rozhodne přímo darovat peníze jiné fyzické osobě.
Darování peněz přímo mezi lidmi s sebou nese v Česku v drtivé většině případů i daňové povinnosti. Konkrétně zaplacení daně z příjmu na straně příjemce daru, ale i nemožnost si finanční dar odečíst ze základu daně na straně dárce.
Což se ukázalo i nyní, když někteří chtěli přispět lidem zasaženým tornádem na jižní Moravě. A to i přesto, že podle zákona mají být od daní osvobozeny dary (dotace) na odstranění následků živelní pohromy. Jenomže věc není tak snadná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Neplatit daň z příjmu z daru a uplatnit si daň jako odečitatelnou položku z daňového základu lze jen za určitých okolností. Nejsou-li ty splněny, je dar zdaněn 15procentní sazbou daně u fyzických osob a 19procentní sazbou daně u právnických osob. Ukažme si to na modelovém příkladu.
Jak to je v praxi
Ukažme si, jak to chodí v Česku v případě finančních darů, na konkrétním příkladu. Pan Vomáčka se rozhodne, že poskytne peněžní dar ve výši 60 000 korun svému dobrému známému z obce Hrušky, kterému dům zdevastovalo tornádo. Peníze mu chce poslat přímo na jeho soukromý bankovní účet. Zdá se mu zbytečné a riskantní peněžní prostředky zasílat přes neziskovou organizaci. Problém ale je, že naopak riskantní je mu poslat peníze přímo, protože z hlediska daní na tom bude bit jak pan Vomáčka, tak jeho známý.
Podle tuzemské legislativy jsou v přímé souvislosti s odstraněním následků živelní pohromy od daně z příjmu osvobozeny pouze dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu krajů, obcí, organizačních složek státu apod., ale ne dary od fyzické osoby. Bez problémů lze s daňovými úlevami pak poskytnout finanční dar také organizaci, která má pomoc druhým přímo v popisu práce, jako jsou například charitativní organizace. Důvod je, že se ve všech případech jedná o právnické osoby. Samozřejmě najdou se i výjimky. Jednou z nich jsou například dary prokazatelně použité na financování volební kampaně kandidáta na funkci prezidenta republiky, který se zúčastní prvního kola prezidentské volby.
Dar se nedaní jen, když není nad 15 000 korun
Podle finančního poradce skupiny Partners Vladimíra Weisse má známý pana Vomáčky smůlu. Daň z příjmu z jím poskytnutých 60 tisíc korun bude muset zaplatit. Neplatil by ji pouze tehdy, pokud by pan Vomáčka slevil ze své dobročinnosti.
„Od daně z příjmů jsou osvobozeny od jednoho dárce pouze ty dary, jejichž hodnota nepřesáhne částku 15 000 korun za zdaňovací období. A to bez ohledu na to, kdo je dárcem. Ostatní fyzické a právnické osoby jsou povinny výslednou daň z příjmů zaplatit,“ vysvětluje finanční poradce s tím, že se ještě nedaní dary mezi fyzickými osobami, které jsou v příbuzenském vztahu.
Upřesňuje, že od daně z příjmů fyzických osob jsou pak v případě živelních pohrom osvobozeny dary/příjmy do výše 500 000 korun poskytnuté zaměstnavatelem. I to má ale své podmínky. Obdarovaný se musí dostat do mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy nebo ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav. A dále: peníze musí být vyplaceny z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění. Případně jsou vedeny jako výdaje (náklady), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Škodný může být i dárce
Tím však peripetie kolem darovaných 60 tisíců korun panem Vomáčkou nekončí. Další nepříjemností je, že panu Vomáčkovi legislativa neumožňuje uplatnit finanční dar jako odčitatelnou položku od základu daně v daňovém přiznání. A to opět kvůli tomu, že dar určený na odstraňování následků živelních pohrom může představovat položku odčitatelnou od základu daně jen v tom případě, je-li příjemcem právnická osoba.
Vladimír Weiss příklad pana Vomáčky pak připodobňuje k situaci, kdy chce někdo třeba podpořit finančním darem sportovce: „Pokud například chceme přispět sportovci fyzické osobě a dar si uplatnit v daňovému přiznání, je potřeba peníze poskytnout právnické osobě. To je například sportovnímu klubu, nikoliv přímo sportovci – fyzické osobě.“
V zákonu se najdou i výjimky, ty ale neplatí pro fyzické osoby poškozené živelní pohromou. Podle nich si lze totiž odečíst dar z daňového základu pouze tehdy, když je poskytnut fyzickým osobám, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení, případně provozují zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata či pečují o jedince ohrožených druhů živočichů. Dar poskytnout a odečíst si ho z daňového základu lze i fyzickým osobám, které jsou poživateli invalidního důchodu, nebo nezletilým dětem závislým na péči jiné osoby apod.
Zdroj: e15.cz
