Zdravotní pojištění u osob bez zdanitelných příjmů nově je 2052 korun
15. 1. 2021
Jelikož se od 1. ledna 2021 navýšila minimální mzda ze 14 600 korun v roce 2020 nově na 15 200 korun pro rok 2021, zvyšuje se i pojistné u osob bez zdanitelných příjmů (OBZP), a to na 2052 korun za měsíc. Na stejnou částku vzrostlo i minimální pojistné u zaměstnanců. V roce 2020 činilo u obou skupin pojištěnců 1971 korun.
Od 1. 1. 2021 se minimální mzda zvýšila ze 14 600 na 15 200 korun. Minimální mzda je i minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance v pracovním poměru a pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Měsíční výše pojistného se u nich vypočítá jako 13,5 procenta z vyměřovacího základu, tedy z aktuální výše minimální mzdy. V praxi to znamená, že zaměstnanci, respektive jejich zaměstnavatelé a dále OBZP musí se zvýšením odvodů na zdravotní pojištění počítat vždy, když se zvyšuje minimální mzda.
„Nová minimální mzda ve výši 15 200 korun platí už od 1. 1. 2021. Plátci pojistného, v tomto případě OBZP a zaměstnavatelé za své zaměstnance, musí navýšit částku odvodu již za leden 2021, jež je splatná od 1. ledna do 8. února,“ vysvětluje finanční poradkyně skupiny Partners Dana Míchalová.
Kdo jsou osoby bez zdanitelných příjmů
Osoby bez zdanitelných příjmů jsou nejčastěji nezaměstnaní mimo evidenci úřadu práce, často i ženy v domácnosti s výjimkou těch celodenně pečujících o dítě do 7 let nebo dvě děti do 15 let. OBZP bývají i studenti škol, které nejsou ministerstvem školství uznány jako soustavná příprava na budoucí povolání, a také studenti starší 26 let. Mezi OBZP patří například i studenti po škole, kteří po letních prázdninách nenastoupí do zaměstnání nebo nezaloží živnost.
„Za zaměstnance řeší odvody na zdravotní pojištění, stejně jako na sociální zabezpečení a platby daně z příjmů, jejich zaměstnavatel, který zároveň zodpovídá i za jejich správnou výši a včasnou platbu,“ upozorňuje finanční poradkyně.
Ze mzdy svého zaměstnance na účet jeho zdravotní pojišťovny zaměstnavatel vždy odvádí celou vypočtenou částku, tedy 13,5 procenta z vyměřovacího základu. Přičemž z této sumy odečítá jednu třetinu ze mzdy zaměstnance a zbývající dvě třetiny hradí ze svých prostředků.
Za každého zaměstnance, který je povinen platit pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí jeho zaměstnavatel pojistné v minimální částce, tedy ve výši 2052 korun pro rok 2021, pojišťovně také odvést.
„Pokud má zaměstnanec příjem nižší, než je aktuální výše minimální mzdy, zaměstnavatel má povinnost dopočítat rozdíl do stanoveného minima a odvést jej příslušné pojišťovně,“ upřesňuje Dana Míchalová.
K výjimkám patří…
Výjimka jsou zaměstnanci, na které se dodržení minimálního vyměřovacího základu nevztahuje. Zaměstnavatel za ně pak odvádí pojistné jen ze skutečné výše příjmu, i když minimální částky tento odvod nedosahuje. Minimální vyměřovací základ u pojistného na zdravotní pojištění nemusejí dodržet například zaměstnanci, za které platí pojistné zároveň stát (studenti, osoby na rodičovské dovolené, důchodci, osoby pečující o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III nebo IV, osoby ve výkonu trestu, ve výkonu ústavního ochranného léčení aj.). Anebo zaměstnanci, kteří jsou zároveň OSVČ a jako OSVČ platí pojistné z minimálního vyměřovacího základu.
Zdroj: e15.cz
