Pro klienty není dobrá zpráva, když jejich oblíbená banka zmizí, říká expert
8. 3. 2021
Ještě coby vysokoškolák nastoupil jako úvěrový analytik do ČSOB, o 19 let později byl členem jejího představenstva. Dnes Marek Ditz připravuje novou poradenskou banku Partners, která by měla zahájit činnost v prvním pololetí příštího roku. Jak hodnotí tuzemský bankovní trh a jaká by měla být banka budoucnosti, přibližuje v rozhovoru pro iDNES.cz.
Loni jste přijal nabídku vést projektový tým Partners banky, do té doby jste působil ve velkých bankách. Co vás lákalo kývnout na novou práci?
Dříve jsem se věnoval transformaci velké banky a snažil jsem se zvýšit její klientskou přívětivost třeba nákupem srovnávačů finančních služeb nebo nastartováním partnerství s e-commerce, například MallPay.
Poradenství Partners stojí z principu na straně klienta – poradci spolupracují s různými „výrobci“ finančních produktů, srovnávají je a hledají nejlepší řešení. Budovat v takovém prostředí vlastní finanční produkty je náročnější, protože nemůžete svázat poradce jen se svými produkty. Musíte se tak rychleji inovovat a učit se. Ale myslím, že to je právě budoucnost finančních služeb a chci se to sám naučit co nejdřív. Je to pro mě taková přirozená osudová cesta.
Co by Partners banka neměla převzít od velkých bank?
Jako klientovi mi vždy vadilo, když bankéř vychvaloval všechny produkty vlastní banky a dehonestoval nebo minimálně ignoroval ty konkurenční. Připadalo mi to neupřímné a odporující slovu poradenství. I osobním bankéřům se to zdálo nepřirozené, zvlášť když pro své nadřízené byli spíše než bankéři „distribucí“ produktů banky. Proto jsem chtěl srovnávače, abychom „prodejcům“ a „distributorům“ pomohli stát se skutečnými bankovními poradci. Ale bohužel ani mladé banky v tomto ohledu svým klientům nic moc nového nepřinesly.
Co byste naopak pochválil?
Každá ze stávajících bank má nějaký produkt, který je pro nás inspirující. Jako otevřená banka je ale nová banka Partners nemusí nutně kopírovat, aby je klientům zajistila. V tom je její výhoda i úspora peněz.
Jak by podle vás měla vypadat dnešní moderní banka?
Existuje spousta názorů a mnoho pokusů o „dokonale moderní“ banku. Mně je sympatická vize otevřené platformy, která nekomplikuje základní věci, jako je placení a umí i nezávisle poradit klientovi, jak získat kontrolu nad svými penězi a rozhodovat se.
Nejvíc inovací je právě v placení, kde se buď inovuje karetní placení, jako např. ApplePay, nebo vznikají úplně nové metody postavené například na QR kódech a instantních platbách. V investičním poradenství se začíná čím dál víc propojovat síla globálních tvůrců produktů, kteří umí produkt postavit levně, s místními hráči, kteří mají zase znalost místního klienta. Umějí klientovi správně nakombinovat produkty. Banka budoucnosti tedy podle mne skládá pro své klienty služby od různých výrobců a zároveň poskytuje některé své služby i do jiných oborů, myslím tím třeba identifikační služby.
Na bankovním trhu nyní dochází k určitým přesunům – PPF se uchází o Monetu, Raiffeisen Bank International koupila sto procent akcií Equa bank. O čem tyto akvizice podle vás vypovídají a lze čekat další přeskupování na bankovním trhu?
Ukazuje se, že některé banky byly na trhu jen dočasně. Je škoda, že jejich vlastníci je nechtějí nebo nedokážou dlouhodobě rozvíjet. Pro klienty to není dobrá zpráva, když jejich oblíbená banka zmizí. Přece jen volba banky znamená určitou důvěru a čekám, že služba, kterou jsem si vybral, vydrží.
Ekonomicky ale chápu, že když vyrobíte novou banku, která je jen kopií té velké s trochu lepší komunikací, dlouhodobě to nemůže akcionářům vyjít. Dokud rostou úrokové sazby, nic se nepozná, ale v krizi, kterou prožíváme, začnou hrát náklady mnohem větší roli. Mladé banky postupně ztratily ten původní náboj inovativnosti. Proto je logické, co se děje.
Změní podle vás krize covidu zavedené tuzemské banky z hlediska jejich fungování a služeb klientům?
Rád bych se mýlil, ale ještě se nestane nic zásadního. Urychlí se digitalizace, kterou stejně všichni plánovali, ale banky budou nadále pracovat v modelu vlastní „distribuční“ logiky místo poradenské. A takový model budou i digitalizovat.
Na krizi budou managementy reagovat zmenšováním „starého“, ne tvorbou inovativních služeb. Zredukují pobočky, propustí zaměstnance, zvýší obchodní plány čili sníží zaměstnancům odměny nebo zvýší klientům poplatky za nedigitální služby. Dokonce může být i méně peněz na inovace, protože někteří vlastníci bank požadují po managementech, aby se k rozpočtům na inovace prošetřili. To teď půjde mnohem hůř. Z pohledu klienta bylo zavedení bezkontaktního placení nebo GooglePay větší událostí než celá krize.
Hodně se mluví o digitalizaci, bankovní identitě, směrnici PSD2, která má umožnit takzvané otevřené bankovnictví a dalších vymoženostech. Máme se rozloučit s tím, jak jsme banky používali doteď?
Regulátoři se upřímně snaží na jedné straně zjednodušit používání bankovních produktů a na druhé straně zvýšit jejich bezpečnost. Občas to dopadne krkolomně, protože banky na to nejsou technicky, ani mentálně připraveny. To je případ PSD2 nebo ověřování plateb na internetu.
Máte i nějaký pozitivní příklad?
Ano, i v Česku máme pozitivní příklad, kdy se pár lidí z bank nadchlo pro bezpečnou a inovativní klientskou službu, jako je BankID, která opravdu může ušetřit lidem hodně času i strachu z bezpečnosti technologií. Přitom jde o jednoduchou myšlenku otevřít navenek systém, který už každá z bank zaplatila a odzkoušela pro svoje klienty. Podařilo se překonat filozofii „mým klientům jen moje produkty“. Tak věřím, že to je první vlaštovka nové generace bankovních služeb.
Otevřené bankovnictví je tedy jasný trend, ale co rizika, jako třeba bezpečnost dat?
Bezpečnost byla pro banky vždy klíčová. Jen teď se místo fyzické bezpečnosti peněz v trezoru stala prioritou bezpečnost dat. Ukradené peníze vám policie může dokonce vrátit, ale únik dat je nevratný. Není důvod se obávat, že by zrovna banky bezpečnost podceňovaly. Byla doba, kdy se některé banky inspirovaly u technologických nebo telekomunikačních společností a chtěly data prodávat, ale reakce klientů i regulátorů byla negativní.
Myslím, že je to uzavřená kapitola a banky využívají data výhradně bezpečně a interně. Počítám, že i klienti se radši naučí novou digitální službu od své banky než od neregulované a nelicencované technologické firmy. Proto by banky měly klientům tyto služby přinášet. Navíc, když se stávají datově bezpečnými IT firmami.
Jak hodnotíte finanční kondici tuzemských bank?
Oficiální statistiky ukazují, že nás teď drží nad vodou fakt, že nedošlo k úplnému odsání kapitálu bank do zahraničí až na regulátorem předepsané minimum. Je za tím dost velké úsilí a odpovědnosti managementů tuzemských bank. Česká republika byla díky úrokovým sazbám, které dostoupaly nad 2 procenta, vnímána ze zahraničí jako automat na dividendy. Podle všeho by měl tento kapitálový polštář stačit. Nelze ale čekat, že účet za velmi dlouhé uzavření ekonomiky do bankovních knih nedoputuje ve větší míře, než vidíme nyní. Klíčovým parametrem bude vývoj nezaměstnanosti.
Máte za to, že úvěry a vůbec další bankovní služby budou zdražovat?
Není pochyb, že úkolem velkých hráčů je obnovit produkci dividend. Čekám, že v první řadě půjdou cestou úspor a propouštění. Z tučných let mají k dispozici velké rezervy, tudíž neočekávám nějaké masivní zdražování. Ceny úvěrů rizikovějším klientům stoupnou, ale ceny kvalitním klientům mohu i klesnout, protože je každý bude chtít získat. Obecně se s oživením očekává růst základních sazeb ČNB, takže úvěry celkově zdraží.
Co říkáte na hypoteční boom v minulém roce?
Většina lidí reaguje na nízké úroky a dočasnou relaxaci regulace. Někteří i reinvestují peníze získané za předchozího boomu do kvalitnějšího bydlení. Nabírají si tak další splátky a čekají, že vše zvládnou, protože se brzy obnoví růst a vše se dožene. Všichni si to moc přejeme, ale nemusí to platit pro všechny obory a profese.
Ukazuje se, jak důležité je dobré individuální finanční plánování. Růst ekonomiky zvedne úroky a tato příležitost zmizí. Naopak dlouhá série lockdownů sníží příjmy a povede k větší nezaměstnanosti. V obou případech hypoteční boom postupně oslabí.
Jaké atraktivní produkty vidíte v nabídkách bank? Myslím tím nabídky finančních produktů, které by měli klienti minimálně zvážit?
Nejsou žádné univerzálně výhodné produkty. Je potřeba vždy projít situaci konkrétního člověka nebo rodiny. Banky nevytvářejí špatné produkty, jen nemusí být vhodné pro mě vzhledem k mému věku, preferencím, chuti riskovat. Podmínky také mohou být již z jiné doby – produkty se modernizují. Pandemie ukázala, že je dobré tvořit si průběžně finanční rezervy a pojišťovat rizika. Nespoléhat se jen na svou práci, firmu nebo řemeslo. Určitě je čas zamyslet se nad tím, jak mám rezervy nebo pojistky rozloženy a jak jsem chráněn v různých situacích. To je velký prostor právě pro poradenskou banku.
Jak v tomto ohledu připravujete Partners banku? Na co se soustředíte z hlediska bezpečnosti, nastavení technologií a co je pro vás klíčové, abyste nabídli skutečně moderní banku?
Pracujeme výhradně s ověřenými technologiemi a chceme poskytnout klientům všechny výhody, které to přináší. I u tradičních partnerů, například u karet nebo plateb, volíme jejich nejmodernějších řešení, která jsou v mnoha případech dokonce i nejlevnější.
Naše výhoda je, že nejsme zatíženi žádnými náklady na integrace starého s novým. Nechceme utrácet peníze za výstřelky, které pak zdraží naše služby. Podstatnou část našeho systému si upravujeme sami, abychom se nedostali do nějaké technologické závislosti. Jsme tedy vlastně už víc IT firma než banka, co si vše objednává.
Jak se bude banka Partners lišit od ostatních?
Budeme opravdovou poradenskou bankou, která je otevřená i nabídce partnerských produktů a nesnaží se tak klientovi vnutit jen produkty vlastní skupiny. To neznamená, že se nebudeme snažit, aby naše produkty nebyly co nejlepší, ale respektujeme kreativitu našich partnerů.
Zdroj: iDNES.cz
