Petr Borkovec: Chceme lidi dostat ze starých transformovaných fondů
17. 2. 2020
Finanční skupina Partners požádala loni v prosinci u České národní banky o licenci na novou penzijní společnost. Pilotní provoz chce s vybranou skupinou finanční poradců spustit na konci roku. Podle ředitele a jednoho z partnerů skupiny Petra Borkovce existuje dost dobrých důvodů, proč tuzemskou nabídku penzijních fondů rozšířit.
Kdy chcete nabídnou svou penzijní společnost klientům?
Věříme, že povolení od České národní banky založit penzijní společnost dostaneme v druhé polovině roku. Pak musíme znovu zažádat o povolení na penzijní fondy. To znamená, že nejdříve na přelomu roku 2020 až 2021 spustíme pilotní provoz. Ostrý provoz v příštím roce.
Jaké fondy lidem nabídnete?
Tři účastnické fondy. Povinný konzervativní fond, který je daný zákonem, a další dva fondy s vyváženou a dynamickou investiční strategií.
S jak vysokou investicí počítáte?
Celková investice bude odhadem asi 200 milionů korun.
Co vás v tak krátkém čase po spuštění fintechové pojišťovny Simplea vede k tomu nabídnout své vlastní penzijními fondy?
To, že v penzijních fondech lidé mají zhruba půl bilionu korun a dlouhodobě a pravidelně do nich posílají další a další peníze. A i přesto nám praxe ukazuje, jak moc je celá tato oblast investování na stáří v Česku zanedbaná. Jak se v této oblasti o klienty řádně nestarají banky, penzijní fondy, ale ani poradci.
Proč si myslíte, že se nestarají?
Protože, poplatky za správu aktiv v penzijních fondech jsou zregulovány velice nízko. A to v praxi vede k tomu, že banky, které vlastní penzijní společnosti, nemají zájem se s nějakými penzijními fondy zdržovat. A stejně tak jsou velice nízko nastaveny i provize pro finanční poradce a zprostředkovatele u prodeje penzijních fondů. Takže ani ti nemají příliš zájem zabývat se nějakými penzijními fondy. Výsledek je, že 90 procent lidí, kteří si v Česku spoří na stáří, zůstává ve starých transformovaných fondech, které ale pro ně nejsou výhodné.
Proč pro ně nejsou výhodné?
Protože jim nenabízejí žádný výnos ze zainvestovaných peněz. Lidé de facto přicházejí i o podstatnou část ze státního příspěvku, který jim dává stát. Když si vezmete, že inflace je někde kolem dvou až tří procent, tak za pět, deset, patnáct, dvacet, třicet a více let, co si lidé takto spoří, jim z toho státního příspěvku moc nezbude. A to proto, že výnos z transformovaných fondů, a to ještě, když se jim daří, je kolem jedno procenta. Často ani to ne.
Lidé v Česku se ale bojí investovat odvážněji. A i přechod ze starých transformovaných fondů do účastnických fondů je všechno jiné než rychlá a jednoduchá procedura. Myslíte, že to dokážete překonat?
Ano, máte pravdu. Lidé jsou spokojení už s tím, že si peníze spoří a stát, případně i zaměstnavatel, jim na to přispívá. Jenomže penzijní spoření je běh na dlouho trať. A není to spoření, ale investování. A investovat se musí umět, aby investice přinesly výnos. Navíc na dlouhém investičním horizontu 20 až 30 let to není taková věda. Naším úkolem je toto lidem vysvětlit. Aby jejich posílání peněz do penzijních fondů nebylo jen o odkládání do „štrozoku“. Zvlášť, když penzijní fondy, jsou díky státnímu příspěvku dnes vůbec nejvýhodnějším nástrojem, jak se zajistit na stáří. Lidem mohou přinést mnohem více, než jim teď přinášejí. Problém ale je, že to lidem nikdo neříká a nikdo jim k tomuto produktu dlouhodobě neposkytuje servis. Natož, aby jim to nabídl a umožnil. Změnit to, je důvod, proč zakládáme penzijní společnost.
Myslíte si, že dokážete lidi přesvědčit?
Myslím si, že ano. Vezměte si, že do penzijního fondu posíláte peníze po dobu i několika desítek let. To je v investování dlouhodobý horizont, na kterém už můžete velice solidně zhodnotit investované peníze. Ale to je musíte investovat chytře. A jaká je praxe? V Česku držíme smutné prvenství. Naše penzijní fondy mají v rámci vyspělých zemí vůbec nejméně zainvestováno v akciích. Přitom právě akcie vám mohou peníze zhodnotit. A to zejména při dlouhodobém investování. V prvních letech investování musejí být proto akcie na prvním místě. Investovat do dluhopisů, jak se u nás hlavně investuje, dává smysl na konci investování. Když už potřebujete výnos ochránit. U nás se do dluhopisů investuje od začátku do konce. Ale to není pro lidi výhodné. Výnos z dluhopisů loni byl v průměru 1,3 %, u akcií v průměru 20 %, u technologických akcií 40 procent. Inflace byla 2,8 procenta.
Na druhé straně dluhopisy jsou (skoro) jistota.
To ano, ale jak už jsem řekl, jsou jistota, když se blíží vypořádání investice, ale na začátku je třeba investovat dynamičtěji, abyste si vytvořil výnos. A ten máte při tak dlouhodobé investici, jako je penzijní spoření, velkou šanci vytvořit. Ale znovu, musíte investovat chytře. Naším cílem je právě toto klienty naučit. Chceme je dostat transformovaných fondů, protože v nich o peníze jen přicházejí. Výnosy zde nepřekonají ani inflaci.
Na tiskové konferenci jste uvedli, že chcete svěřit správu fondu renomovanému správci z USA. Proč?
Těch důvodů je více. Odlišit penzijní fond na tuzemském regulovaném trhu je těžké. I to ale jde. A my to chceme udělat právě tím, že klientům nabídneme nadstandardní osobní servis a nadstandardní správu peněz klientů od zkušeného renomovaného správce z Ameriky, který úspěšně spravuje peníze milionům amerických důchodců. Z Ameriky z toho důvodu, že tam mají penzijní fondy nejdelší tradici. A jsou v tom nejlepší na světě. Chceme tím přinést i do účastnických fondů nadstandardní správu, a tak dlouhodobě vyšší výnos.
Zdejší správci penzijních fondů to nemají?
Ne. Správci zdejších penzijních fondů fungují tak, že jejich penzijní společnost patří v drtivé většině nějaké bance, a ta banka těmto správcům pošle balíček investic, ze kterého si oni musejí vybrat. A to proto, že o tom rozhodla zahraniční matka jejich banky. A tak to ten správce nakoupí. Vybere si z balíčku. Nedívá se dál do světa. Jednat proto, že nemusí, za druhé proto, že by mu jeho výběr také nemuseli schválit. Správce velkého amerického fondu na to naopak dívá komplexněji. Je v daleko větší konkurenci, a tak se musí snažit, aby investorům přinesl zajímavé zhodnocení. A také spravuje mnohem větší objem peněz, i proto musí mít rozhled po světě. To proto, že jenom například s ČEZem si nevystačí, ten je ostatně i pod jeho rozlišovací schopnost.
To nezní příliš dobře pro ty, kteří posílají peníze do českých penzijních fondů.
Ale je to tak. A svým způsobem je to ještě horší. Vezměte si, že ta banka, která vlastní penzijní společnost, má největší zájem poskytovat své úvěry, karty, účty a služby. Na tom vydělá nejvíc. Pak má zájem ještě nabízet svoje podílové fondy. A protože u penzijních fondů jsou zregulovány poplatky velice nízko, tak logicky nemá zájem se zaobírat kvalitní správou penzijních fondů.
S kým ze zahraničních správců jednáte?
To si zatím nechme jako překvapení. Zejména dokud není vše uzavřeno. Hledáme mezi špičkami. Globálními jedničkami. A s jedním z nich jsem na velice dobré cestě. Jednáme se správci fondů, kteří spravují triliony amerických dolarů. To znamená, že mají podstatně větší odpovědnost, než mají tuzemští správci. A také mají mnohem lepší přehled o tom, co se kde nabízí za investice. A mají k nim i lepší přístup. To vede k vyšší efektivitě a diverzifikaci i k vyšším dlouhodobým výnosům nebo nižší volatilitě.
A bude mít takový správce zájem spravovat peníze českých investorů
Určitě. Za prvé, v Evropě úspěšně působí a penzijní spoření má v ČR velký potenciál. Toto je pro ně nejsnadnější způsob, jak se zapojit. Dostane tak zaplaceno za to, že se naši klienti budou moci svézt s americkými investory. Ten správce investuje tak jako tak. Proč by nemohl spravovat i peníze tuzemských investorů? Proč by tuzemští investoři měli doplácet na to, že jsou to investoři řečeno finanční terminologií z rozvíjejícího se trhu. Naopak my jim chceme zprostředkovat, aby i oni měli ty nejlepší služby.
Jak by měla ta vaše spolupráce se zahraničním správcem vypadat v praxi?
Bude to strategická spolupráce. Americký správce dodá své know-how přes investice do akcií a my platformu a licenci. Díky tomu jeho know-how nabídneme tuzemským investorům prostřednictvím naší penzijní společnosti, kterou budeme vlastnit, a poneseme za ni také veškerou odpovědnost. My sami bychom si obstarávali investice do dluhopisů. To proto, že to velice dobře umíme. Naše dluhopisové fondy loni přinesly výnos přes 4,5 %, byly nejúspěšnější na trhu.
Další novinka, kterou jste ohlásili, je nová banka. Tam o licenci ještě nežádáte, ale chystáte se k tomu. Proč chcete mít banku?
Je to další logický krok. Jsme jednoznačná jednička ve finančním poradenství. Máme 600 tisíc klientů a poskytujeme jim komplexní, individuální a velmi osobní finanční službu a využíváme k tomu desítky partnerů z trhu. Umíme také velmi úspěšně a efektivně budovat vlastní produkty a finanční instituce. Jsou to takové naše privátní značky, kterými cílíme tam, kde něco nefunguje pro klienty správně nebo kam se naši stávající partneři neodváží nebo něco dělají zbytečně draze. Máme tak vlastní investiční společnost se šesti podílovými fondy kompletně bez vstupních poplatků a nízkým poplatkem za správu. Máme velmi úspěšný nemovitostní fond. A postavili jsme Simplea životní pojišťovnu s nejjednodušším a nejférovějším rizikovým životním pojištěním a s garancí pojistného plnění na krytí vážných životních situací. A to vše velmi efektivně bez korporátních vícenákladů, na nejmodernějších technologiích a bez nutnosti stovek lidí. Takže to umíme.
Ale čím se chcete odlišit? Nových bank už tu vzniklo hodně.
Chceme se odlišit tím, čím jsme dnes. Nezměnit se a jen skokově naši službu klientům vylepšit. Chceme klientům nabídnout skutečně komplexní službu, a to znamená dostat jejich investice, pojištění všeho druhu a další produkty do jejich mobilního bankovnictví. A to zde napříč trhem nenabízí žádná banka. Nicméně stále zůstaneme především poradci a budeme tak první banka, která klienty nebude zamykat jen ve své bance, ale nabídne jim komplexní poradenství a produkty napříč celým trhem. To znamená, že pokud uvidíme, že některá jiná banka nabízí nějaký produkt, který je výhodný pro našeho klienta, rádi mu ho sami sjednáme a uvidí jej ve své aplikaci.
Proč by si ale klient měl pro takový produkt jít přes vaši banku, proč ne přímo?
Protože mu to jeho stávající banka neporadí. Banku chceme stavět především jako moderní bankovní technologickou platformu. Je pravděpodobné, že to bude i vůbec první cloudová banka na našem trhu. Také se chceme držet našich hodnot a soustředit se na tvorbu bohatství našich klientů místo jejich nezdravého zadlužování. Máme skvělé nápady, které to umožní a podpoří naši poradenskou filosofii.
Kdy byste chtěli banku otevřít?
Chtěli bychom startovat 1. ledna 2023, ale k tomuto dni vede ještě dlouhá cesta.
A jste si jistý, že to zvládnete? I současné banky inovují, jak je mohou.
Postavit banku je kapitálově i personálně náročné. Ale vybudovali jsme finanční skupinu s obratem téměř dvě miliardy korun a rychle v dalších letech porosteme. Máme několik set skvělých lidí na centrále, spoustu činností už umíme a již máme 100 poboček a 1 700 poradců. Věřím tedy, že jestli to někdo má dokázat, tak my. A co se týče ostatních bank, tak jsou to zároveň naši partneři. Víme, v čem jsou dobří a v tom s nimi budeme spolupracovat. Budujeme trošku jinou službu a myslím, že několik set tisíc našich klientů ji ocení a ostatní banky to ani nijak zásadně nepoškodí. Naší výhodnou však bude, že budujeme českou banku, která navíc vznikne na zelené louce. To znamená, že nám nikdo ze zahraničí, jak je to u většiny domácích bank, nebude říkat, co a jak máme udělat. Jaké softwarové firmy máme používat. Nebude nám nutit celoevropské internetové bankovnictví. Říkat, co smíme, co nesmíme. Co nám schválí, nebo neschválí. Co a jak máme prodávat, prostě to bude naše banka pro naše české klienty, které známe. A to je veliká výhoda.
Zdroj: iDNES.cz
