Na penzi si Češi spoří. Ale málo
18. 10. 2019
Češi si na důchod spoří nejčastěji ve třetím důchodovém pilíři, tedy v penzijním spoření. Jenže si tam odkládají jen nízké částky. V důchodu jim pak takové úspory pomohou jen částečně.
Důchody se zvyšovaly, zvyšují a také se zvyšovat budou. To však není bez jakékoliv změny dlouhodobě udržitelné. Aktuálně totiž Česká správa sociálního zabezpečení vyplácí více než 2,4 milionu starobních důchodů. „Jenže již za několik let bude osob v důchodovém věku téměř o 50 procent více,“ upozorňuje Lukáš Vokel, produktový analytik Broker Consulting.
Vzhledem k tomu, že už nyní výdaje na důchody zabírají zhruba 30 procent státního rozpočtu, do budoucna zde může být velký problém. „Stát sice bude vyplácet důchody, ale otázkou je, v jaké výši a na co to bude stačit,“ konstatuje Vokel.
Průměrná mzda ve druhém kvartále letošního roku činila dle údajů Českého statistického úřadu 34 105 korun. Průměrný starobní důchod v červnu pak byl 13 408 korun. Propad příjmu v důchodovém věku je tak již dnes dost vysoký – a do budoucna by se měl ještě zvyšovat. „Podle odhadů by se měl v roce 2050 podíl důchodu k průměrné mzdě snížit ze současných zhruba 40 na pouhých 30 procent,“ podotýká Vokel. Proto je důležité si během ekonomicky aktivního období vytvořit rezervy, z nichž bude později možné čerpat. To si dnes již většina lidí uvědomuje a peníze stranou si odkládá.
Kolik si lidé na „penzijko“ ukládají
Nejčastěji k tomu lidé využívají tzv. III. důchodový pilíř, tedy penzijní připojištění, což je původní produkt (již ho nelze sjednat), a doplňkové penzijní spoření (smlouvy uzavřené od roku 2013). Penzijní připojištění aktuálně využívá téměř 3,4 milionu účastníků. Zde se peníze zhodnocují v tzv. transformovaných fondech. Nedá se tu sice „propadnout“ do minusu, daní za to je však jen minimální výnos, který nepokryje ani inflaci. Účastníci ale mají možnost přejít na modernější doplňkové penzijní spoření.
Zde se vložené prostředky zhodnocují v tzv. účastnických fondech, které fungují na principu klasického investování do podílových fondů. Jejich obliba stoupá, mladší lidé už se fondů tolik neobávají. Jen za prvních šest měsíců letošního roku narostl počet účastníků v doplňkovém penzijním spoření o 96 900 a dosáhl celkem 1 063 882 účastníků.
Problém je, že si lidé odkládají nízké částky. Podle údajů Asociace penzijních společností ČR totiž činí průměrná výše příspěvku účastníka jen 701 korun měsíčně. Průměrný zůstatek účastníků, kteří si spoří alespoň deset let, je 157 tisíc korun u doplňkového penzijního spoření a 176 tisíc korun u penzijního připojištění. Čistý průměr všech smluv je zhruba 50 tisíc u doplňkového penzijního spoření a 122 tisíc u penzijního připojištění.
A to není mnoho, vezmeme-li v potaz, že muži podle současných statistik stráví v důchodu zhruba 17 let, a ženy dokonce 22 let. „Pokud byste totiž chtěli mít ke státnímu důchodu měsíční rentu zhruba deset tisíc korun, respektive ženy 7500 korun, museli byste mít naspořeny dva miliony korun,“ uvádí příklad Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting.
Nejvíc vynášejí dynamické fondy
Samozřejmě, pokud si budete odkládat stranou na „penzijko“, můžete svůj profit zvýšit díky státnímu příspěvku. Jeho výše se odvíjí od částky, již si každý měsíc do III. pilíře spoříte. Nejnižší příspěvek je 90 korun a získáte ho k měsíční úložce ve výši 300 korun. Maximální výše činí 230 korun měsíčně a lze na ni dosáhnout při vkladu tisíc korun měsíčně a víc.
Nejvíc ovšem konečný výnos ovlivní strategie, kterou zvolíte. V transformovaném fondu (penzijní připojištění) nepokryje ani inflaci, takže peníze budou spíš ztrácet na hodnotě. Zcela jinak je tomu ale u doplňkového penzijního spoření, které je skutečným investičním nástrojem. Investiční strategii si zde vybíráte sami a v čase ji můžete měnit.
Platí přitom, že čím víc jsou investice dynamické (více investují do akcií), tím víc kolísají a mají vyšší dlouhodobý výnos. „To znamená, že některé fondy v roce 2018 ztratily okolo deseti procent, ale za posledních šest let zhodnotily vklady svých klientů celkově o více než 60 procent,“ říká Lukáš Urbánek, finanční poradce Partners. Dynamickou strategii by měli rozhodně volit mladší klienti s délkou spoření deset a více let.
Letos se zatím penzijním společnostem daří, a to ve všech fondech bez výjimky. „Za první pololetí roku zhodnotily konzervativní fondy v průměru o 1,9 procenta, vyvážené o 5,5 procenta a dynamické dokonce o 9,5 procenta,“ říká Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR. „Proti loňské kumulované ztrátě 900 milionů tak stojí zisk jen za první polovinu roku ve výši 1,9 miliardy.“
Kolik Kč měsíčně je třeba investovat na rentu ve výši dvou milionů korun, kterou chci mít k dispozici v 65letech při zhodnocení 4 procenta p.a.
20 let 1320 Kč
30 let 2181 Kč
40 let 3877 Kč
50 let 8100 Kč
55 let 13 500 Kč
60 let 30 000 Kč
Zdroj: Lidové noviny