Jistota 1 %. Banka láká na fond, který dá méně než nejlepší spoření
16. 9. 2019
Investujte s námi aspoň deset tisíc korun a za rok dostanete o procento víc. Na takový zajištěný fond teď láká Raiffeisenbank. Proč by měl být výhodnější než spořicí účet nebo termínovaný vklad s dvojnásobným úrokem?
Nejste spokojeni s výnosy spořicích účtů? Zkuste s námi investovat a můžete získat víc! Takhle nějak láká klienty čím dál víc bank.
Raiffeisenbank to chce začátečníkům usnadnit i tím, že vymaže zřejmě největší nevýhodu podílových fondů oproti spoření: Přestože se na investice nevztahuje státní systém pojištění bankovních vkladů a můžou i prodělat, v takzvaném zajištěném fondu banka garantuje, že za rok nejenom vrátí vložené peníze, ale dá k nim aspoň procento navíc.
Proč mu dát přednost před spořicími účty, z nichž ty nejlepší nabízejí úrok přinejmenším 1,5 procenta ročně? Hlavní výhodou může být jistota, že úroková sazba se během roku nezmění. Investor tak nemusí sledovat vývoj na trhu a přesouvat úspory tam, kde je to zrovna výhodnější. A druhá možná výhoda? Na rozdíl od většiny spořicích účtů lze do zajištěného fondu vložit prakticky neomezené množství peněz.
Nevýhodou naopak je, že slibovaný výnos není nijak závratný. Na nejlepších termínovaných vkladech, u nichž se přitom sjednaná úroková sazba také nemůže změnit, dostanete i dvě procenta. A jestli nevěříte, že inflace v nejbližších měsících klesne aspoň pod 2,5 %, můžete se podobně jednoduše pojistit nákupem protiinflačních státních dluhopisů, zaručujících každý rok 0,5 % nad aktuální růst cen.
U zajištěného fondu vám banka dopředu neřekne, jaký úrok dostanete po skončení nejbližších dvanácti měsíců, přestože v tomhle případě doporučuje tříletý investiční horizont. „Zajištěnou hodnotu pro další rok vyhlásíme v srpnu následujícího roku,“ říká Petra Kopecká, mluvčí Raiffeisenbank. Když se vám to pak bude zdát málo, můžete sice odejít, ale výnos budete muset zdanit – stejně jako u spoření. Abyste daň neplatili, musíte vydržet aspoň tři roky.
A kdybyste peníze ze zajištěného fondu nečekaně potřebovali ještě dřív než za rok, vezme si za to banka tříprocentní výstupní poplatek, zatímco ze spořicího účtu si je lze vybrat kdykoliv bez sankcí.
I přesto má prý tento typ investice v Raiffeisenbank úspěch. „Zájem o zajištěné fondy je velký mezi začínajícími a opatrnými investory. Za první pololetí směřovala do tohoto typu fondů asi čtvrtina všech investovaných peněz,“ říká Kopecká.
„Náš roční zajištěný fond je určen pro všechny začínající a velmi konzervativní investory, kteří chtějí vědět, kolik mohou získat za rok. Výhodou je především nízký vstupní poplatek během celého září a také neomezený maximální limit investice,” říká Jaromír Sladkovský, generální ředitel Raiffeisen investiční společnosti.
Může se stát, že fond připíše i vyšší než slibované jednoprocentní zhodnocení? Spíš ne. „Zajištěné fondy konstruujeme tak, aby dosáhly své zajištěné hodnoty. V určitých případech se mohou zhodnotit i mírně nad svou zajištěnou úroveň,“ odpovídá Kopecká.
Zatímco u spořicích účtů a termínovaných vkladů nemusíte obvykle počítat se žádnými poplatky, u fondů je to jinak.
Do 26. září účtuje Raiffeisenbank zvýhodněný vstupní poplatek: 0,1 procenta z výše investice. Když tedy do zajištěného fondu dáte třeba sto tisíc korun, zaplatíte stokorunu. Za obhospodařování si pak investiční společnost strhne poplatek 0,6 procenta ze svěřených peněz – ovšem ještě před připsáním výnosu, jak je u fondů běžné. Avizované procento tedy za rok získáte už po odečtení poplatku za správu. Naopak vstupní poplatek se do zajištěné hodnoty nezahrnuje.
„Zajištěná hodnota nezahrnuje vstupní a výstupní poplatky,“ říká Kopecká. Když si tedy z fondu vyberete peníze jindy než v době takzvaného výročí, kdy je výstupní poplatek na nule, skončíte vždycky v minusu. Jindy totiž za výběr zaplatíte už zmíněná tři procenta.
Dalších patnáct procent z výnosu můžete odečíst, pokud ve fondu nevydržíte aspoň tři roky. Až po této době jsou výnosy z investic od daně osvobozené. Na druhou stranu u spořicích účtů či termínovaných vkladů platíte patnáctiprocentní daň z výnosů vždycky, i když na nich máte peníze uložené třeba pět let.
„Jedná se o extrémně konzervativní fond, což koliduje s investičním horizontem minimálně tři roky. Zcela konzervativní fondy mají nyní výnos kolem dvou procent ročně, odpovídají základní sazbě České národní banky. Je tedy zbytečné si nechat garantovat výnos pouze na rok. Při kratším horizontu investor neprojde daňovým testem, případný zisk by musel zdanit,“ hodnotí novinku od Raiffeisenbank Martin Mašát, analytik společnosti Partners.
Také on připomíná, že víc dnes zájemci dostanou v některých bankách i na spoření. „Není problém najít jednodušší a výnosnější alternativy na kratší investiční horizont. Například spořící účty či jednoduché vklady v bankách, které jsou pojištěné a výnosy se blíží aktuálně dvou procentům ročně,“ říká Mašát.
Pro srovnání: u termínovaných vkladů při fixaci uložených peněz na jeden rok dnes dává nejvíc Equa bank (2 %), další v pořadí jsou Expobank (1,75 %) a Banka Creditas (1,6 %). Více než procento nabízí třeba i ČSOB, konkrétně 1,3 %. Bohatší klienty, kteří do banky uloží aspoň půl milionu korun, pak na roční vklad s úrokem 1,8 procenta láká J&T Banka. Jistý výnos 0,5 % nad aktuální inflaci pak v dalších šesti letech slibuje státní spořicí Dluhopis Republiky, bez sankcí a ztráty výnosu se ho přitom lze zbavit vždycky jednou ročně.
Už v březnu a dubnu zaznamenala Raiffeisenbank úspěch se zajištěným fondem, který slibuje za tři roky celkové zhodnocení ve výši tří procent. Nasbírala do něj investice za 800 milionů korun.
Dodejme, že oproti klasickým podílovým fondům se zajištěné fondy liší tím, že mají předem jasně určené období pro vstup i výstup. U klasických fondů můžete přikupovat investice kdykoliv, stejně jako je kdykoliv prodávat.
Banky častěji nabízejí u fondů jiný tip zajištění: Slibují, že klientům na konci předem stanoveného investičního horizontu, třeba po pěti nebo sedmi letech, vrátí pevně danou část investice. Obvykle jde třeba o 100, 95 či 90 procent, zatímco Raiffeisenbank teď láká na 101 procent za rok nebo zmíněných 103 procent za tři roky. Například v ČSOB, která patří k největším prodejcům fondů, jde do zajištěných typů 15 procent ze současného objemu prodejů.
Investiční fondy nejsou – na rozdíl od klasických vkladů v bankách – pojištěné. Nevztahuje se na ně státní garance vyplývající ze zákona. Zajištění u fondů tedy funguje jako veřejný slib banky či investiční společnosti. „Teoreticky se možnost vyplacení nižší než zajištěné částky nedá vyloučit, ale to by musela nastat opravdu velká světová krize, která by zasáhla výrazně téměř jakákoliv aktiva klientů,“ říká Václav Lepič, který má v ČSOB na starosti produktovou inovaci a vývoj.
„Investice se provádějí způsobem, aby se daného zajištění dosáhlo. O tom svědčí i to, že slibovaného zajištění bylo od roku 2000 vždy dosaženo. A to přes všechny krize,“ dodává Lepič.
Zdroj: Peníze.cz
