Finanční plánování: Jak vyjít s penězi, když jste sami na dítě
23. 8. 2019
V posledních letech se ročně rozvede kolem 25 tisíc manželství. Rozpadají se přitom častěji rodiny s nezletilými dětmi. Rozvod má dopady nejen do psychiky, ale také finanční situace zúčastněných. Přinášíme proto několik tipů – od finančních poradců i autorky několika kuchařek - pro samoživitele nebo rodiny, které se zrovna nekoupou v penězích.
Nikdy nevíme, co nám život přinese a do jak obtížných situací nás postaví. Štěstí pak přeje připraveným. A platí to i z pohledu financí. Těm, kteří si dokážou a mohou si dovolit kus přítomných radostí odepřít ve prospěch příprav na budoucnost, zbude v tak těžké chvíli, jakou je rozpad rodiny, alespoň něco, o co se mohou opřít. Stručně a jasně – kdo má naspořeno, tomu se bude od partnera odcházet daleko lépe.
„Základem je pravidlo 10-20-30-40. Tzn. 10 % příjmu odkládat na krátkodobou pohotovostní rezervu, když se třeba pokazí pračka, myčka atd. 20 % na dlouhodobou rezervu, jako je spoření na důchod, pro děti, na splacení hypotéky. 30 % pak na výdaje na bydlení a 40 % na spotřebu domácnosti,“ radí finanční poradkyně společnosti Partners Stanislava Lišková.
Jak ale vyplývá z dat Českého statistického úřadu, ještě pořád dost lidí se tímto jednoduchým pravidlem neřídí. Ať už proto, že nemají finanční disciplínu, nebo jim prostě po uhrazení všech nutných výdajů nic nezbude. Statistiky říkají, že 25 až 30 procent českých domácností nedokáže uhradit nenadálý výdaj ve výši 10 000 Kč. A dá se předpokládat, že mezi rodiči-samoživiteli může být toto procento vyšší.
„Samoživitel by měl mít naspořenou částku právě alespoň 10 tisíc, ideálně však částku odpovídající dvěma až třema měsíčním platům. Tuto základní úsporu je vhodné mít na spořícím účtu. Teprve, když máte takovouto základní úsporu, dává smysl uvažovat o dalším zhodnocování peněz,“ míní mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Stanovte si finanční bilanci
Kde ale brát na úspory, když nic nezbývá? „Samoživitelé bohužel mají menší prostor tvořit rezervy a majetek, to ale neznamená, že to není nereálné. Vždy je možné se pokusit snížit výdaje a navýšit příjem. Tím vznikne prostor,“ doporučuje finanční poradce Partners Vladimír Weiss. „Základem je stanovit si finanční bilanci – vědět, jaké mi odkud plynou příjmy, ale hlavně znát strukturu svých výdajů,“ pokračuje.
Příjmovou stranu můžete posílit tak, že si zkusíte najít další nebo lépe placenou práci. Zajímejte se o vlastní rozvoj, zvyšujte svou kvalifikaci na trhu práce, pokud máte dobrý nápad, můžete zkusit začít podnikat. Nutno ovšem dodat, že rodič samoživitel má v tomto ohledu omezené možnosti. Je také možné požádat o přídavky na dítě nebo jiné sociální dávky (příspěvek na bydlení, příspěvek v hmotné nouzi apod.).
Na výdajové straně je třeba rozdělit výdaje na „nezbytné“ a „zbytné“. Nezbytné výdaje musíme hradit vždy a jsou důležité pro chod domácnosti. Naopak výdaje, které můžeme oželet, představují největší prostor pro úsporu. „Dále lze ušetřit na bankovních poplatcích za běžný účet. Rozmyslet si, které pojistné smlouvy jsou nutné a které ne – ale pozor, levnější pojistná smlouva rozhodně nemusí znamenat, že je kvalitnější,“ upozorňuje Weiss.
Je možné ušetřit také přechodem k jinému telefonnímu operátorovi nebo s ním vyjednávat o nižším tarifu. Totéž platí pro platby za televizi a internet, energie apod.
Šetřete u nákupu i při vaření
Rodiny, které mají hluboko do kapsy, mohou hledat úspory také při stravování. „Pokuste se vařit ve větším množství a část uvařeného jídla uchovat v mrazáku ve vzduchotěsných krabicích nebo silných plastových sáčcích. Budete pak mít po ruce nejen nějaké hotové jídlo, ale i případný základ pro jeho přetvoření na něco jiného,“ radí autorka Recyklované kuchařky Jitka Rákosníková. Narazíte-li na skutečně výhodnou nabídku základních potravin, například másla, kupte více a uložte do mrazáku. V obchodech kontrolujte nabídku zlevněného zboží s docházející lhůtou trvanlivosti. „Například fermentované mléčné výrobky vydrží ještě celkem dlouho po datu spotřeby,“ konstatuje Rákosníková.
„Využíváme nabídky levnějších kusů masa, navíc přední hovězí bývá šťavnatější a křehčí než dražší zadní. Různé zbylé kousky masa z mrazáku můžeme zpracovat dohromady na jídla typu guláš nebo je umlít. Mleté maso má téměř nekonečné možnosti použití a je levnější, dbáme ale na jeho čerstvost a rychlé zpracování,“ podotýká autorka Recyklované kuchařky.
Výborné a nijak finančně náročné jsou i různé slané koláče. K „šetřílkovským“ bombám patří také několik druhů zeleniny, protože je jich za poměrně nízkou cenu velké množství. Je to hlavně květák, zelí a kapusta či dýně. Z jednoho kusu obvykle můžeme připravit celou řadu jídel.
Šetřit v kuchyni se ale dá i při samotném vaření. „Je-li to možné, využíváme zbytkového tepla elektrických plotýnek nebo varných desek a také trouby (dosoušení pečiva, sušení ovoce a hub), zbytečně neplýtváme vodou při mytí nádobí (špunt do dřezu, mytí ve škopku) nebo oplachování zeleniny, kdy je možné zbylou vodu využít třeba na zalití rostlin. Je-li to možné, zbytky zeleniny a nemasových surovin kompostujeme,“ radí Rákosníková.
Zpět ale k financím. Pokud to jde, vyhněte se půjčkám. Vždy je možné požádat o pomoc rodinu, přátele, nebo třeba členy facebookové skupiny lidí v podobné situaci (například Klub svobodných matek). Pomoc nemusí být vyloženě finanční, ale také materiální – někdo vám daruje oblečení, hračky atd., či děti pohlídá.
Když už se člověk dostane do takových finančních potíží, které znamenají exekuci, a nepomůže ani rodina či přátelé, Vladimír Weiss doporučuje vyhlásit osobní bankrot a pokusit se projít procesem oddlužení.
Zdroj: iDNES.cz
