Dluhopisové fondy: Koupit, či nekoupit?
6. 8. 2019
Investování do podílových fondů je dostupnou variantou rozšiřování aktiv i pro drobné investory. Dluhopisové fondy, resp. dluhopisy obecně jsou přitom v porovnání s jinými třídami aktiv vnímány spíše jako ty konzervativnější – záleží však na emitentovi, zda je jím stát či firma. A i tak existují pro oba případy výjimky.
Dluhopisové fondy jsou vhodným nástrojem pro investory s krátkodobým či střednědobým horizontem nebo obecně pro konzervativní investory. U zkušenějších investorů mohou být dobrým doplňkem do konzervativní složky v portfoliu. U dynamického investora slouží třeba jako rezerva pro nákupy akcií.
Výhody versus nevýhody
Dluhopisové fondy mají stejné nevýhody a výhody jako jiné fondy. Oproti nákupu dluhopisů jednotlivě je díky investici prostřednictvím podílových fondů riziko možné ztráty výrazně nižší. „Na trhu jsou i podílové fondy, které mají ve svém portfoliu dluhopisy od stovek emitentů z nejrůznějších oborů a z nejrůznějších koutů světa. V takovém případě bude naše investice široce diverzifikovaná a snížíme tak výrazným způsobem podstupované riziko. Přijít o peníze by potom znamenalo, že všichni emitenti by museli v jeden okamžik zkrachovat a to je málo pravděpodobné,“ říká Lukáš Urbánek, finanční poradce Partners.
„Dalším benefitem fondu může být to, že nakoupí dluhopisy, které se k běžným investorům nedostanou – například velké korporátní emise nebo státy,“ vyjmenovává Ondřej Marek, jednatel firmy Dluhopisy.cz.
Naopak hlavní nevýhodou je existence poplatků. Na investory čeká vstupní/výstupní poplatek a pak hlavní správcovský poplatek, který je účtován každý rok, bez ohledu na to, zda je fond v zisku nebo není. Mínusem někdy je i to, že nikdo přesně neví, jaké dluhopisy se do fondu přesně nakoupí, například to mohou být řecké s vidinou krásných výnosů, ale ty jsou také velmi rizikové.
Státní či korporátní
Státní dluhopis je zpravidla méně rizikový než ten korporátní. „Samozřejmě jsou výjimky, když porovnáme například řecké a argentinské dluhopisy s firmami jako je ČEZ, Apple nebo Google,“ vysvětluje Ondřej Marek. Finanční poradce Partner Lukáš Urbánek jej doplňuje: „Je úplně jedno, jestli je to stát nebo firma. Dnes již existují společnosti, které mají vyšší hodnotu než státní rozpočet mnoha zemí.
Co se týče státních dluhopisů, už z podstaty věci je počet emitentů omezen a výběr není tedy příliš velký. Většina fondů se zaměřuje spíše na určitou geografickou oblast nebo vybírá dluhopisy podle ratingu (rizikovosti). Většinou se tedy stane, že investor bude mít v portfoliu pravidly předem definovaný mix. „Stabilní vyspělé země si půjčují za výrazně lepších podmínek než firmy. Proto je výnos těchto státních dluhopisů nízký. U nás jsou státní dluhopisy považovány hned po pokladničních poukázkách za druhý nejbezpečnější investiční nástroj. 5letý dluhopis nabízí aktuálně výnos cca 1,8 procenta ročně,“ uvádí Urbánek.
Jinak je ve světě zvykem, že státní dluhopisy si standardně kupují hlavně fondy. V tuzemsku jsou české státní dluhopisy dostupné i drobným investorům, což je svým způsobem výjimka. Jejich riziko je minimální, odpovídá tomu ale výnos. Jde tedy spíše o uchování hodnoty financí, případně minimální ztrátu, pokud je výnos pod inflaci, než o investici.
Podle profesionálního investora ze serveru FXstreet.cz Ondřeje Hartmana jsou ty státní obecně vhodné pro konzervativní a krátkodobé investory. Firemní dluhopisy zase přináší vyšší výnos, ale se znatelně vyšším rizikem. „Investor do korporátního dluhopisu už musí umět posoudit riziko a být připravený, že během recese může hodnota i výrazně poklesnout,“ říká Hartman.
Firemních dluhopisů je téměř neomezený počet
Dluhopisy mohou dnes emitovat již i fyzické osoby. „Nejdůležitější je tedy velikost a stabilita emitenta, která je vyjádřena ratingem. Každý „pořádný“ dluhopis má stanovený svůj investiční stupeň podle pravděpodobnosti bankrotu v následujícím období, a ten je základní charakteristikou pro vztah mezi rizikem a výnosem na straně investora,“ vysvětluje Lukáš Urbánek.
Při výběru vhodné investice je každopádně vždy důležité znát cíl, rizikový profil a dobu, po jakou chce člověk investovat. „Tyto parametry pak ukáží, zda by bylo vhodnější investovat do firemních nebo do státních dluhopisů či do jiných aktiv,“ Lukáš Vokel, produktový analytik Broker Consulting.
Tomáš Kálal, Senior Relationship Manager ze společnosti Conseq, vidí cestu v kombinaci obou typů. Aktuálně ale podle něj platí, pokud chce investor porážet inflaci v krátkodobém horizontu, je nutné podstoupit vyšší riziko, než jen riziko státních dluhopisů stabilních ekonomik.
Blýská se na lepší časy?
Poslední tři roky měla série zvyšování úrokových sazeb negativní vliv na vývoj českých dluhopisových fondů, které si připsaly za toto období nízké výnosy. „Aktuálně bych dluhopisové fondy příliš nedoporučoval. Většina z nich funguje na tzv. total return principu, což znamená, že kromě úrokového výnosu se do ocenění podílového listu promítá i kapitálové zhodnocení dluhopisů. To souvisí s vývojem úrokových sazeb. V minulých letech se dluhopisovým fondům dařilo, jelikož sazby klesaly na rekordní minima a bondy tak kapitálově zhodnocovaly. Naopak v následujících letech lze očekávat normalizaci (opětovný růst) sazeb, proto může u těchto dluhopisů dojít ke kapitálové ztrátě.
Konzervativnějším investorům bych doporučil jiné formy investice např. investiční certifikáty s částečnou či úplnou garancí vloženého kapitálu,“ míní Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Conseq.
Tomáš Kálal to však nevidí tak pesimisticky: „Aktuálně se prudké zvyšování úrokových sazeb přibržďuje a nově dluhopisy nesou opět zajímavější pozitivní výnos. Obliba dluhopisového trhu z pohledu investora tak může opět vzrůstat.“
Zdroj: e15.cz
