Za pár let jde do důchodu, a tak zvažuje, co s našetřenými penězi
21. 6. 2019
Sedmapadesátileté Janě vyprší za tři roky penzijní i životní pojištění. Už nyní přemýšlí, jak naloží s uspořenými penězi. Chce totiž, aby měla v důchodu dostatečnou rezervu.
V tomto ohledu není paní Jana sama. Počty uzavřených smluv penzijního připojištění a stavebního spoření jasně dokládají, že lidé přemýšlejí o svém finančním zajištění na stáří. Mnozí z nich si během produktivního života uzavřou i několik smluv a když se pak blíží penze, přemýšlejí, jak nejlépe naložit s naspořenými penězi.
Vraťme se ale k paní Janě, která pracuje ve státní správě a do důchodového věku ji zbývá šest let. Má tři děti, které žijí samostatně. „V šedesáti letech mi končí penzijní spoření i životní pojištění. Disponuji i provozní rezervou na běžném a na spořicím účtu. A mám i další rezervu,“ popisuje své úspory paní Jana, která má navíc vyřešené bydlení. Se svým přítelem žije v jeho domě, sama vlastní byt 2+kk. Hypotéku na něj už splatila. Byt nepronajímá, nemá totiž chuť zlobit se s nájemníky, navíc ho chce mít stále k dispozici.
Do budoucna, co se týče financí, Jana nemá žádné velké plány. Nechce nic dražšího kupovat, neplánuje ani delší dovolenou. Bude se ale muset rozhodnout, co udělá s naspořenými penězi minimálně u penzijního připojištění a životního pojištění.
Finanční prostředky paní Jany
Paní Jana disponuje 55 tisíci korunami na běžném bankovním účtu, má je jako provozní rezervu. Z penzijního připojištění dostane 110 tisíc korun, z životního pojištění 98 tisíc. Další peníze má na spořicím účtu a jednom dalším účtu.
Jak tedy naložit s naspořenými prostředky? „Peníze může uložit do banky, která má nejvyšší úročení vkladů. „Aktuálně nejvyšší výnos v bance je 1,5 % p.a. bez dalších podmínek do výše vkladu 300 tisíc,“ říká k jedné z aktuálně nejvýhodnějších nabídek na trhu Jaroslav Gall, finanční poradce skupiny Partners.
Na trhu podle něj existují nejrůznější nabídky spořicích účtů, ty ale bývají limitovány výší vkladu, délkou úložky i dalšími podmínkami. To znamená, že v porovnání s výší inflace nejsou příliš atraktivní z hlediska zhodnocení.
Pokud jde o paní Janu, v neprospěch spořicích účtů pracuje i skutečnost, že nechce mít všechny své peníze v jednom finančním produktu, respektive u jedné banky.
Životní pojištění se dá upravit
Pojišťovna, u které má paní Jana uzavřené životní pojištění, ji oslovila s nabídkou prodloužit pojistnou smlouvu na dalších deset let. To odmítla. „Deset let je po šedesátce dlouhá doba. O pěti nebo šesti letech bych ještě uvažovala, ale toto se mi zdá dost dlouhé. Kdo ví, co se mnou za deset let bude,“ vysvětluje.
Podle Galla je řešením peníze z naspořené části pojištění vybrat. A pouze v případě, že by měla paní Jana potřebu se pojistit, může si uzavřít rizikové pojištění bez důrazu na investiční složku. „Rizikovou pojistku u životního pojištění může klient kdykoliv zrušit bez sankce, což u investiční složky většinou možné není,“ upřesňuje.
Penzijní spoření je atraktivní
Paní Jana ale neřeší jen životní pojištění, ale i státem podporované penzijní připojištění. I tam se jí blíží výplata naspořené částky. Proto přemýšlí, že by nějakou formou v penzijním spoření pokračovala. Líbí se jí státní příspěvek až ve výši 230 korun měsíčně.
V tomto případě má možnost takzvaného předplacení dalších let v penzijním spoření se státním příspěvkem. Tato varianta je podle Galla vhodná pro ty, kdo mají volné peněžní prostředky a v šedesáti letech vyberou peníze ze staré smlouvy, aby následně uzavřeli novou smlouvu o doplňkovém penzijním připojištění.
„Paní Jana si může z volných peněz penzijní spoření předplatit na šest let dopředu. Zaplatila by tak celkem 216 tisíc korun. Nebo si může předplatit jen určitou částku, kterou má k dispozici z původního spoření, a zbytek si rozložit na měsíční splátky do šesti let,“ vysvětluje poradce s tím, že při předplacení může využívat i roční úlevu na dani.
Řešením je i stavební spoření
Další možností, kterou paní Jana má, je předplatit si stavební spoření, kde má po šesti letech čistý a bezrizikový výnos 3,05 procenta ročně. Důvodem je, že jedno procento ročně tvoří úrok na smlouvě. Zbytek - 2,05 procenta ročně – je státní podpora. Při měsíční úložce 1 700 korun dostane maximální státní podporu 2 tisíce korun ročně.
„Předplacení má od průběžného zasílání peněz benefit v tom, že se od začátku úročí celá vložená částka. Při předplacení 120 tisíc, což je celková úložka na šest let, je oproti měsíčně posílané částce rozdíl 3 147 korun ve prospěch předplacení. A to již po odečtení daně z výnosu patnácti procent,“ vysvětluje Gall s tím, že cílová částka bude minimálně 150 tisíc korun, maximálně 200 tisíc korun.
Jak se rozhodne paní Jana?
Sama paní Jana říká, že se před uložením svých peněz ještě pokusí vyměnit svůj byt 2+kk za větší, nebo za podobný v lepší lokalitě. To může obnášet jistý náklad. „V takovém případě by si měla na dobu šesti let předplatit penzijní spoření v částce 216 tisíc korun. Stejně tak by si měla předplatit stavební spoření ve výši, kterou má k dispozici. Zbytek bude měsíčně takzvaně dospořovat,“ radí poradce.
Pokud by potřebovala peníze použít dříve než za šest let, sankce u stavebního spoření za předčasné ukončení je jedno procento z cílové částky. Ostatní peníze jí zůstanou na spořicím účtu s obvyklým výnosem jednoho procenta ročně. Provozní rezervu tak bude mít, stejně jako tomu bylo doposud, na běžném účtu. Bude okamžitě dostupná pro případ nečekaných komplikací.
Finanční prostředky paní Jany
- Běžný bankovní účet. Provozní rezerva ve výši 55 tisíc.
- Spořicí účet s hotovostí 100 tisíc korun (téměř žádné úročení).
- Penzijní připojištění. Cílová částka kolem 110 tisíc korun.
- Životní pojištění. V 60 letech si může vybrat naspořenou částku 98 tisíc korun.
- Hotovost na účtu ve výši 300 tisíc korun.
Zdroj: iDNES.cz
