Živíte-li rodinu, není proč váhat
24. 5. 2019
Životní pojištění by měl mít v ideálním případě sjednáno každý. Důležitější je ale pro ty, kdo nemají dostatečné finanční rezervy, zejména když na jejich příjmu závisí někdo další v rodině. Účel ovšem pojistka splní jen při správném nastavení.
Vážná nemoc či úraz změní každý rok životy mnoha lidem. Pro představu, loni vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) přes 420 tisíc invalidních důchodů. Průměrný důchod při invaliditě III. stupně přitom činil 11 059 korun, II. stupně 7205 korun a v případě I. stupně 6207 korun. Tato čísla dokládají, jak moc se může v takové situaci změnit životní standard v důsledku propadu či úplného výpadku příjmů. Plný dopad na rodinu nemocného ovšem může do značné míry snížit životní pojištění.
Dokládají to i sumy, které pojišťovny každoročně vyplácejí. Například Kooperativa z životního pojištění ročně vyplatí pojistná plnění ve výši zhruba 3,6 miliardy korun. Těch nejzávažnějších událostí, tedy případů smrti, invalidity, trvalých následků závažných onemocnění a úrazů, ročně vyřídí okolo 25 tisíc. U Allianz pojišťovny je to ročně okolo dvou tisíc, Uniqa jich loni vyřídila 1200. „Za rok 2018 jsme na pojistných plněních z životního pojištění vyplatili celkově zhruba 80 milionů korun. Nicméně další velmi vysoké prostředky tvoří rezervu pro pozdější plnění ve formě dlouhodobých rent,“ vysvětluje Eva Svobodová z Uniqa pojišťovny. Dodává, že to se netýká jen horizontu předchozího roku, ale i předešlých let.
Kdo ho má mít
bezpodmínečně
Těžká nemoc, úraz a případná následná invalidita vyřadí člověka ze hry i na
několik let, často bohužel i trvale. „Životní pojištění by tedy určitě měl mít
uzavřené každý, kdo nemá finanční rezervu, aby v případě výpadku pravidelných
příjmů pokryl své nezbytné výdaje,“ říká Honza Marek z pojišťovny Generali. A
to zvláště platí pro ty, kdo někoho živí. Tedy zejména pro mladé lidi s
hypotékou a malými dětmi.
Důležité je ale životní pojištění i pro ty, kdo (zatím) rodinu nemají. Jim také může výpadek příjmu, a to i krátkodobější, způsobit finanční potíže. „I tzv. singles mají hypotéky a další závazky a jejich situace je v mnohém složitější, protože na tyto závazky jsou sami,“ upozorňuje Ivana Buriánková z České pojišťovny. Snad ještě důležitější je pak otázka zajištění pro matky samoživitelky.
Ideální je smlouvu uzavřít co nejdříve, dokud je člověk mladý a zdravý. „Mladý, protože pojistné riziko rozložené v čase bude levnější. Zdravý, aby byl vůbec přijat do pojištění nebo bez zásadních výluk,“ vysvětluje David Kučera, finanční poradce Partners. Ideálním věkem pro vstup do pojištění je tedy 25 až 30 let, výrazněji roste cena za riziko po 40. roce věku. Rozhodně má ale smysl sjednání „životka“ také v pozdějším věku. U řady rizik mají pojišťovny vstupní věk do pojištění až do 70 či 75 let. Rodiče zase mohou na svých smlouvách pojistit i děti. „Při sjednání tzv. automatických dětí nemusí pojištěná osoba při narození dítěte hlásit žádnou změnu. Automaticky jsou totiž pojištěny děti dospělého pojištěného, ať už narozené, osvojené, či soudem přidělené,“ říká Renata Čapková z České podnikatelské pojišťovny (ČPP).
Správné nastavení
pojistky
Aby však pojistka v případě potřeby splnila svůj účel, musí být správně
nastavená. „Skladba pojištění a výše pojistných částek by měly vždy odpovídat
současným potřebám klienta,“ radí Kateřina Štoudková Vylášková z OK Pointu
Blansko. Invaliditu a trvalé následky je nezbytné pojistit prakticky vždy.
Další už záleží na konkrétní situaci. „Jste vlk samotář, rodinu nemáte a
nechcete, vyhovuje vám styl single? Pak nejspíš vůbec nepotřebujete pojištění
pro případ smrti. Ale jste čerstvý otec novorozence? Pak by vaše pojištění
smrti mělo toto dítě zajistit na nezbytné minimum až do doby jeho prvního
výdělku,“ uvádí příklady Milan Káňa z Kooperativy. A v úvahu je potřeba vzít i
menší rizika, která nedokážete pokrýt rezervami. „Pokud máte rezervu jen na
jeden měsíc výpadku příjmů, je nezbytné i pojištění pracovní neschopnosti,“
říká Kučera.
Zcela zásadní jsou pak správně nastavené pojistné částky. „Standardně se pro případ zabezpečení rodiny doporučuje sjednat pojistnou částku na smrt, případně invaliditu a závažná onemocnění a poranění přibližně ve výši trojnásobku ročního platu,“ popisuje Čapková. Jenže taková pojistka může být dost drahá a ne každý si to může dovolit. „Mnohdy se tak hledá kompromis mezi tím, co by lidé měli mít opravdu pojištěné, a tím, na co mají prostředky,“ konstatuje Marek.
Vychází se přitom z příjmů a výdajů. Následně se namodeluje situace, kdy příjmy rodiny budou buď omezené, nebo žádné. Pojistka se pak nastaví tak, aby v případě nemoci či úrazu pokryla alespoň to nejnutnější.
Kdy je potřeba revize
Zamyslet by se ale měli i ti, kdo už pojištění sjednané mají. Časem se
totiž mohlo v jejich životech mnohé změnit. „Starší smlouvy pak mohou obsahovat
nedostatečnou pojistnou ochranu, ať už vlivem příliš nízkých pojistných částek,
nebo vlivem zajištění jen na vybraná rizika, například smrti,“ zdůrazňuje
Buriánková.
Pokud se tedy změní například váš rodinný stav nebo výrazně životní styl, je vhodné smlouvu aktualizovat. „Význam roste se sňatkem, s dětmi, s kariérním postupem, s úvěry,“ vyjmenovává Svobodová. Naopak lze smlouvu modifikovat při osamostatnění dětí. A důležité je myslet na smlouvu i při rozvodu. Manžel či manželka v ní nejspíš budou jako osoby oprávněné převzít pojistné plnění.
Pokud máte nějakou novější smlouvu, nebudou případné změny nejspíš žádný problém. Tyto smlouvy jsou již velmi flexibilní, lze na nich upravit pojistné části i dopojistit další rizika.
„Čím starší ale smlouva je, tím obtížnější může být v ní změny udělat,“ upozorňuje Lukáš Urbánek, finanční poradce z Partners. U některých smluv to nejde vůbec. Například ČPP ale u starých produktů umožňuje „refresh“, tedy náhradu původní pojistné smlouvy modernějším produktem při zachování stávajícího rozsahu pojištění.
Zdroj: Lidové noviny
