Nové auto či dovolená na splátky jsou sice lákavé, ne vždy ale rozumné
20. 5. 2019
Žijeme v době hojnosti a konzumu. O to méně ale přemýšlíme, jestli věci, které si pořizujeme, mají pro nás cenu a jaká je jejich životnost. Na zřetel bychom to měli vzít především tehdy, pokud si některé „nezbytnosti“ pořizujeme na dluh.
Většina finančních odborníků se shodne, že smysl má půjčovat si na bydlení nebo věci dlouhodobé potřeby. „Dobrý úvěr je principiálně na věc trvalého charakteru, která se ideálně v čase zhodnotí. To je třeba nemovitost,“ uvádí Jaroslav Gall, finanční poradce společnosti Partners.
Naopak půjčovat si na Vánoce, dovolenou nebo nové auto je podle poradců nerozumné. Pro konzumenta je toto dilema o to těžší, protože se na něho dnes a denně valí různé nabídky spotřebitelských úvěrů, ze kterých může nabýt pocit, že půjčovat si je normální a podle mnoha nabídek dokonce výhodné. Taková dovolená se slevou, to je přece něco.
„Špatný úvěr je na něco, po čem sice zůstanou hezké vzpomínky, ale také díra v kapse. Radost ze zážitku totiž brzy vystřídá stres z nekompromisních splátek. Nemusí se sice stát nic špatného, ale co když se nám rozbije auto a my budeme potřebovat peníze na jeho opravu a finanční rezervu jsme právě utratili na dovolené. S tím většinou nepočítáme a pak se už takzvaně vezeme k dluhové pasti, ze které není snadné uniknout,“ vysvětluje Gall.
Lukáš Kropík z České spořitelny zdůrazňuje, že pokud už zvažujeme vzít si půjčku, mělo by to být na věci, které považujeme opravdu za nezbytné. Pokud máme například práci, za kterou musíme dojíždět vozem, a nemáme finanční prostředky na jeho pořízení, financování formou úvěru v takovém případě smysl má.
„Auto na úvěr bude zřejmě nutností i u podnikatelů, kterým vůz vypověděl službu a oni potřebují nové a bezpečné. „V těchto případech není určitě dobré kupovat si nějakou ojetinu za čtyřicet tisíc, ale pořádné auto. Tady se investice do podnikání určitě vyplatí,“ dodává Gall.
Jak vybírat půjčku
Pokud si tedy půjčku vezmeme, před podpisem úvěrové smlouvy bychom měli vše dobře spočítat a dodržet rozumný poměr výše splátek vůči svému čistému příjmu.
„Česká národní banka loni na podzim vydala doporučení, které říká, že splátka nemá být vyšší, než je 45 procent našeho čistého příjmu. Pokud tedy máme měsíčně čistý příjem ve výši 25 tisíc korun, měsíční splátka by neměla přesáhnout více než 11 tisíc korun,“ nabádá Kropík.
Výše úroku se odvíjí od rizika, které nabízí ten, kdo úvěr poskytuje. „Nejlepší nabídky se dají získat od 3,8 procenta. Pokud bude úroková sazba vyšší než deset procent, bude se již jednat o nevýhodné řešení,“ míní Urbánek. Obecně nejvýhodnější jsou podle něj úvěry účelové, úplně nejlevnější pak úvěry na bydlení. „Méně výhodné úvěry jsou na auta a spotřební zboží,“ dodává Urbánek s tím, že spotřebitelské úvěry jsou levnější než kreditní karty a kontokorenty, které lze ale využít na překlenutí krátkodobé nouze.
Při vyřizování jakéhokoliv úvěru bychom měli myslet na to, že jej budeme splácet několik let a po celou dobu splácení bude pravděpodobně těžší získat další úvěr. Zároveň je potřeba počítat s tím, že v průběhu pěti let můžeme přijít o práci, můžeme se také dlouhodobě léčit. V takovém případě je potřeba mít možnost úvěr splácet a vlastní rezerva je určitě velkým pomocníkem.
Gall také radí, aby se lidé nesnažili umořit dluh co nejdříve za každou cenu, i když kratší splatnost vychází celkově levněji. „Lepší je mít delší splatnost a nižší splátku a bokem tvořit rezervu. Když se bude dařit, splatíme to dřív, když ne, tak alespoň nespadneme do dalšího dluhu,“ konstatuje.
Důležité jsou samozřejmě i podmínky daného úvěru. Pokud je v nabídce uvedena úroková sazba „od“, měli bychom se ptát, za jakých podmínek ji získáme - jestli je potřeba mít účet v bance, pojištění, pravidelný příjem na účet a podobně. Dalším důležitým faktorem jsou podmínky pro případ nesplácení. Lidé by si měli zjistit, zda je možné požádat o snížení splátky, individuální splátkový kalendář, či jaké jsou sankce pro spotřebitele.
Dnes se již všechny společnosti poskytující půjčky musí řídit zákonem o spotřebitelském úvěru a předat klientům všechny informace k nákladům spojených s úvěrem. „Společnost musí vydat Evropský standardizovaný informační přehled (ESIP). Tento dokument vypadá u všech společností stejně a klient si může v takovém případě jednotlivé nabídky porovnat,“ podotýká Kropík.
Kde si (ne)půjčit
Při rozhodování, u koho si půjčit, nám mohou pomoci aktivity neziskových organizací.
„Například Člověk v tísni zpracovává Index odpovědného úvěrování, který mapuje trh půjček a hodnotí poskytovatele půjček podle transparentnosti a komunikace, respektive podle dostupnosti a srozumitelnosti podmínek pro čerpání úvěru,“ informuje Kropík.
Tím, že budeme trvat na určitých podmínkách a flexibilitě půjčky, částečně vyfiltrujeme věřitele, ke kterým bychom si pro peníze nikdy jít neměli. „Rizikům se vyhneme, pokud si půjčíme v klasické bance. Banka sice vyžaduje řadu dokumentů a přísněji posuzuje příjmy, ale zase dokáže poskytnout odpovídající servis a v případě jakýchkoliv komplikací může klient vše vyřešit přímo tam,“ konstatuje poradce Partners Lukáš Urbánek. „Pokud je nám banka ochotna půjčit peníze, není to s námi tak zlé. Pokud nám půjčit nechce, je to první varování, že není vše v pořádku,“ dodává.
Nebankovní společnosti mají vyšší úrokové sazby, protože půjčí téměř každému. Pokud jejich klienti potom úvěry nesplácejí, musejí si pro takové případy vytvářet rezervy v podobě vyšších úrokových sazeb. „Všichni jejich klienti se tedy podílejí na sanaci ztrát v podobě vyšších splátek,“ říká Urbánek.
A od koho si nikdy nepůjčovat? Rizikové jsou zejména půjčky, které lze získat rychle bez ověření příjmu, bez úvěrového registru, jsou prostě okamžitě a zdarma. Půjčovat bychom si neměli také od lidí se špatnou pověstí a od kamarádů, které máte opravdu rádi.
Rady pro dlužníky
- Nepůjčujte si na cokoliv, co má životnost kratší než splácený úvěr.
- Důležitým parametrem úroku není jen úroková sazba, ale RPSN (roční procentní sazba nákladů). Udává procentuální podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru.
- Nechoďte na dřeň. I když si půjčujete, mějte k tomu v rezervě našetřenou částku ve výši šesti měsíčních platů, respektive šesti měsíčních výdajů.
- Půjčku si pojistěte.
Druhy půjček
- Hypotéka: nejlevnější úvěr (úrok nyní necelá 3 % ročně). Výhodou je dlouhá splatnost, zhodnocení nemovitosti v čase, kterou můžete obývat už teď. Splatnost standardně až 30 let. Dluh se znehodnocuje inflací.
- Americká hypotéka: neúčelový úvěr (tedy ne na bydlení), vhodné např. na refinancování větších a drahých závazků nebo na rozjezd podnikání. Úrok cca o 1-2 % ročně vyšší než u hypotéky na bydlení. Splatnost až 20 let.
- Úvěr ze stavebního spoření: úrok cca 4-6 % ročně. Na bydlení, splatnost většinou do 28 let.
- Spotřebitelský úvěr: na cokoliv, splatnost do 10 let. Výše úroku 5-15 % p. a.
- Kreditní karty a kontokorenty: úrok 15-30 % ročně. K pokrytí krátkodobých výpadků hotovosti, dlouhodobě nejdražší.
Zdroj: iDNES.cz
