Akcie se letos vracejí na výsluní
17. 5. 2019
Loňský rok finančními trhy otřásl, akcie zažily prudké výkyvy. Příliš se nedařilo ani účastnickým fondům penzijního spoření. A na spořicích produktech bylo nulové úročení. Tento rok se však situace poměrně výrazně změnila. Kam tedy investovat a kde spořit?
Čím dříve člověk začne tvořit rezervy, tím lépe. To ví asi každý. V současné době, kdy ekonomika sice již trochu zpomaluje, ale ještě stále se jí daří dobře, to platí dvojnásob. Historie totiž jasně ukazuje, že po časech prosperity přichází recese, období útlumu. Pokud jste tak tedy již neučinili, je právě teď nejvyšší čas začít myslet na horší časy.
Ideální je podle odborníků odkládat si stranou desetinu příjmů. Jenže to pro řadu lidí není reálné.
„Myslím si ale, že skoro každý může našetřit zhruba 300 až 500 korun měsíčně,“ říká Petr Psutka, manažer MONETA Money Bank pro investice a pojištění. Dodává, že i s takovými penězi se dá zajímavě hospodařit. Lze přitom využít produkty, které jsou podporované státem a nabízejí bezpečné zhodnocení. Nebude ovšem nijak vysoké.
Spořicí účty inflaci neporazí
„Základní úrokové sazby sice rostou, ale bohužel se tento růst ještě zdaleka nepromítl do výše úrokových sazeb u bankovních depozit, tedy běžných a spořicích účtů a termínovaných vkladů,“ konstatuje Vladimír Weiss, finanční poradce Partners.
Navíc, nominální sazba není až tolik podstatná. Důležité je sledovat reálnou sazbu, tedy sazbu po odečtení inflace. „Před pár lety sice byly úrokové sazby na spořicích účtech prakticky nulové, ale zároveň byla nulová i inflace. Nyní se sazby na spořicích účtech zvedají na půl, až k jednomu procentu, ale inflace je přes dvě procenta,“ vysvětluje Weiss. Spíše výjimečně se lze setkat v rámci akcí bank s nabídkami úročení na dvě nebo tři procenta. Ovšem jen na půl roku a například jen do výše 150 tisíc či 300 tisíc korun.
Spořicí účet tak není úplně optimální pro dlouhodobé zhodnocování úspor. „Jde o vhodné parkoviště pro ty peníze, které použijeme za pár měsíců či za rok nebo dva roky,“ doporučuje Weiss. A samozřejmě pro železnou rezervu. Pokud se něco pokazí, peníze ze spořicího účtu jsou dostupné ihned.
O něco lépe jsou na tom termínované vklady. „Zde můžete získat i 2,5 procenta ročně při uložení prostředků na pět let,“ uvedl Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting. Nevýhodou v tomto případě je, že peníze budete mít k dispozici až po uplynutí doby, na kterou jste si vklad sjednali.
Renesanci zažívá i stavební spoření, kde lze při započtení maximální výše státní podpory ve výši dvou tisíc korun ročně dosáhnout výnosu až 3,8 procenta. Tady jsou ovšem peníze vázané na šest let.
Dluhopisy, nebo akcie?
Pro střednědobé a dlouhodobé potřeby tak za úvahu stojí další možnost – investovat do podílových fondů. „Jejich prostřednictvím můžete investovat prakticky do čehokoli, nejčastěji ovšem do dluhopisů a akcií, dále třeba do nemovitostí či komodit,“ popisuje Weiss.
Oproti spořicím produktům nabízí vyšší očekávané zhodnocení, ale za cenu vyššího rizika. U investičních produktů totiž neexistuje garance ani zhodnocení, ani vrácení vkladu. To je riziko investování. Na druhou stranu se dají tato rizika výrazně snížit. A to jednak dodržováním základních pravidel investování, kterými jsou pravidelnost, dlouhodobost a diverzifikace, tedy rozložení rizika. Stačí vám k tomu 500 korun měsíčně, což je minimální částka, s níž je možné do fondů investovat.
Vybírat přitom můžete z celé řady fondů. „Ty nejkonzervativnější fondy – fondy peněžního trhu s doporučeným investičním horizontem šest měsíců a déle nakupují ty nejbezpečnější cenné papíry,“ vysvětluje Lukáš Urbánek, finanční poradce Partners. Tomu ovšem odpovídá i jejich výnos do dvou procent ročně.
„Dluhopisové fondy nakupující státní a korporátní dluhopisy mohou nabídnout výnosy kolem tří až pěti procent ročně a k tomu odpovídající riziko,“ doplňuje Urbánek. Minimální doporučený investiční horizont proto bývá kolem tří let.
Nejvíce se dá vydělat na akciích, ovšem také s nejvyšším rizikem. Vyznačují se totiž nejvyšší kolísavostí. Což se ukázalo na konci loňského roku, kdy se akciové trhy zažily největší pokles od roku 2011.
Akciová houpačka
Pokud ovšem dodržíte investiční horizont alespoň pět, lépe ale deset let, v minusu byste skončit neměli. Historická data dokazují, že akcie mají i přes výkyvy dlouhodobě rostoucí trend. To, co se událo loni, podle ekonomů a analytiků nijak nevybočuje z normálního chování akciových trhů. Není třeba se tím znepokojovat, patří to zkrátka ke hře. Navíc, letos už je vše zase jinak.
„Situace na světových akciových trzích se nyní vyvíjí do značné míry v souladu s optimistickým scénářem z přelomu roku,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund. Tedy ne, že by se řada ekonomik, včetně české či německé, nepotýkala s ochabováním výkonnosti. Ochabují – jenže zpomalení ještě není krize.
Navzdory nedávným hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa, že uvalí další cla na čínské zboží, „existuje také značná naděje, že se jeho administrativa nakonec s Číňany dohodne v probíhající obchodní válce na smíru. To by akciím prospělo,“ dodal Kovanda.
Trhy kladně reagují i na kroky další klíčové postavy světové ekonomiky, šéfa americké centrální banky Fed Jeroma Powella. „Na přelomu roku byl terčem kritiky prezidenta Trumpa kvůli zvyšování úrokových sazeb. Od něho ale začátkem tohoto roku upustil a nyní signalizuje, že s úroky delší dobu hýbat nezamýšlí, což americké akcie vítají. Takže index Standard & Poor’s 500 v dubnu opět překonával historické rekordy,“ upřesnil Kovanda.
Tento klíčový ukazatel akciového trhu v USA dosáhl od začátku roku do začátku května zhodnocení přes 15 procent. I americká burza se tak umisťuje v první desítce těch nejvýkonnějších. Zdá se, že akcie se tak znovu vracejí na výsluní zájmu investorů.
Zdroj: Lidové noviny
